nahoru

Elektronické účtenky v Chorvatsku svým vynálezcům prohrály volby

Petr Sokol2. prosince 2016 • 16:30
Chorvatská "fiskalizacija" je pro zastánce EET vzorem, pro odpůrce odstrašujícím příkladem.
Chorvatská "fiskalizacija" je pro zastánce EET vzorem, pro odpůrce odstrašujícím příkladem.
• foto: 
ČTK

Chorvatsko se pro Českou republiku stalo inspirací pro zavedení elektronické evidence tržeb. Pro zastánce projektu je vzorem, pro odpůrce odstrašujícím příkladem.

Naše debata o EET a Chorvatsku je o to divočejší, že tam statisíce Čechů každý rok zamíří na dovolenou, a skoro každý Čech má tedy vlastní zkušenost s provozem chorvatských kaváren, restaurací či zmrzlináren.

V Chorvatsku se novému systému, který má zlepšit výběr daní, říká fiskalizacija a zavedla ho tamní levicová koaliční vláda premiéra Zorana Milanoviće. Hlavním propagátorem zákona, jenž prošel chorvatským parlamentem – Saborem – na konci roku 2012, se ovšem stejně jako u nás stal ministr financí – socialista Slavko Linić.

Zavřené cukrárny

Linić se velké kritiky dočkal hlavně v okamžiku, kdy jeho ministerstvo začalo vynucovat striktní používání nového systému v praxi. Uprostřed léta 2013 se totiž zejména na dalmatské pobřeží Chorvatska vrhla vlna kontrolorů z řad daňové správy, aby si posvítila na provozovatele restaurací a kavárniček.

Oblíbeným trestem pro porušovatele zákona se tehdy stalo uzavření provozovny na několik dní. Chorvatská média zaplavily články o tom, jak v centru Splitu, Zadru či Dubrovníku daňoví kontroloři uprostřed vrcholící turistické sezóny zapečetili na pět dnů zdejší vyhlášené podniky.

Zdokumentovány byly i příklady, kdy provozovatel nevydal účtenku za zmrzlinu nebo měl v kase rozdíl hotovosti oproti elektronickému výkazu v hodnotě 1,7 kuny a následovalo několikadenní povinné zavření kavárny a pokuta v řádu desítek tisíc kun.

Tehdy se také osmělila pravicová opoziční strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) a začala způsob zavádění „fiskalizace“ tvrdě kritizovat. Tvrdila, že ji nechce rušit, ale že naprosto odmítá její drakonické zavádění, které poškozuje turistiku, z níž celá ekonomika země žije. Pikantní okolností je, že stejně jako u nás nemusí evidence tržeb běžet v poslanecké jídelně.

Kozel zahradníkem

Propagátor údajného lepšího výběru daní Linić ovšem nakonec v čele ministerstva skončil kvůli něčemu jinému. Ministerstvo financí bylo obviněno, že za Linićova vedení velmi nevýhodně vykoupilo od soukromé firmy pozemek, a mohlo tím poškodit chorvatskou státní kasu až o milióny kun.

Ministr sice nebyl v případu stíhán, aféra se však přeměnila ve vnitrostranický boj, a Linić byl dokonce vyloučen ze sociální demokracie. Byl to až jeho nástupce Boris Lalovac, který pak objížděl Českou republiku a propagoval u nás na pozvání Andreje Babiše výhodnost chorvatské účtenkové cesty. I on ale už argumentoval hlavně tím, že systém přispěl k poctivosti, ne velkým přírůstkem daní.

Stejně jako ministr, jenž systém v Chorvatsku zavedl, dopadla špatně i sociální demokracie. Loni na podzim prohrála parlamentní volby a nepomohlo jí ani to, že s kampaní podobně jako Babišovi pomáhal český poradce s americkými zkušenostmi Alexander Braun. Chorvatští socialisté se zkoušeli k moci dostat letos v září, když se pravicová vláda rozpadla po korupčním skandálu, ale ani napodruhé se jim to nepodařilo. Aktuálně i proto pravicová chorvatská vláda ruší povinnost nejmenších živnostníků přistoupit od roku 2017 také k systému „fiskalizace“.

Více se elektronické evidenci tržeb dočtete v hlavním tématu nového tištěného Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 1. prosince.

Reflex 48/2013





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,540
21,650
28,580
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře