MAREK STONIŠ: Ostrava: O místech, kam mě nechtěli pustit | Reflex.cz
reklama
nahoru

MAREK STONIŠ: Ostrava: O místech, kam mě nechtěli pustit

Marek Stoniš18. července 2014 • 15:00
MAREK STONIŠ: Ostrava: O místech, kam mě nechtěli pustit
Ostravský krajský tajemník KSČ Miroslav Mamula na vrcholu slávy a Robert Plant - najdi milion rozdílů!
• foto: 
ČTK, ISIFA

V letech 1988 a 1989 jsem pracoval ve Vítkovických železárnách (tehdy VŽKG) jako vozdozorce. Nosil jsem tam přes bránu samizdatové Lidovky, o dlouhých nočních šichtách jsem si je četl a půjčoval osvícenějším kolegům z řad posunovačů nebo strojvedoucích. Tak nějak se to o mně asi vědělo, přesto mě nikdo neudal. Když jsem přišel do práce v pondělí 20. 11. 1989, nechtěli mě pustit do závodu; soudruzi milicionáři měli pocit (asi oprávněný), že jsem přišel rozvrátit do Vítkovic socialismus. Moje dělnická kariéra se tak definitivně nachýlila...

reklama

O několik dní později jsme s kamarády roznášeli revoluční letáky do různých ostravských podniků a firem a navštívili rovněž odborové ústředí na tehdejší Revoluční ulici (dnes Českobratrské). Soudruzi odboráři nás hnali, aniž bychom stačili vybalit letáky z tašky. Kdyby mohli, asi by i stříleli.

Zhruba dvě stě metrů od místa, kde jsem kdysi strávil skoro dva roky pracovního života, zítra vystoupí Robert Plant z milovaných a nedostižných Led Zeppelin.

Když jsem přijel do Ostravy, ubytoval jsem se v hotelu Mercure, který byl citlivě a elegantně rekonstruován poté, co jeho krásnou prvorepublikovou budovu na desítky let obsadili, zasmradili a hnili v ní vypasení bolševičtí odboráři. Přivítal mě usměvavý, ochotný a vstřícný personál, několik desítek světelných let vzdálený svým předchůdcům, těm hnusným vrátným s pistolí za pasem a rudou páskou na rukávu. I když se to někdy nezdá ani mně samotnému, bolševik byl opravdu poražen.





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama