Alkoholici i opuštění staří lidé: Pro které skupiny obyvatel se stávají Vánoce svátky neštěstí? | Reflex.cz
nahoru

Alkoholici i opuštění staří lidé: Pro které skupiny obyvatel se stávají Vánoce svátky neštěstí?

Leila Chadalíková7. prosince 2016 • 17:30
Alkoholici i opuštění staří lidé: Pro které skupiny obyvatel se stávají Vánoce svátky neštěstí?
foto: profimedia.cz

Dlouho se tradovalo, že jsou Vánoce – svátky klidu a míru – nejtěžší pro lidi trpící depresemi. Dnes už však víme, že to není tak úplně pravda. Počty sebevražd se o Vánocích nijak výrazně nezvyšují oproti jiným měsícům, možná spíše naopak. Jsou zde ale skupiny lidí, na něž se média a organizace výrazně zaměřily v posledních letech. 

Jednou z nich jsou opuštění staří lidé. Ti, již mají děti i vnoučata daleko. Mají rodinu, a přesto jsou sami. Pro tyto lidi, zvyklé trávit celý život v obklopení svých blízkých a nyní po všech letech zůstávající zapomenuti se svými domácími mazlíčky v prázdných bytech, se Vánoce stávají velmi smutným obdobím.

Telefonát ani zaslaný pohled nenahradí pocit toho, že někam patřím, někdo mě má rád, někomu na mě záleží. Jednoduše můžeme říct pocit lásky. A staří lidé ji potřebují stejně jako děti – nejvíce. Často zůstali na světě bez svého celoživotního partnera, děti vyrostly, vnoučata žijí své životy a nová, extrémně stresová a uspěchaná doba hraje v jejich neprospěch.

Nemá smysl vyzývat čtenáře, aby nezapomněli v době svátků vánočních také na své stařenky a stařečky. Každý si musí udělat pořádek před vlastním prahem.

Druhou a možná velmi nečekanou skupinou, jež nese vánoční svátky velmi těžce, jsou alkoholici. Upřesněme si, že jsou tím v této části textu myšleni abstinující bývalí alkoholici. U alkoholiků jako takových, kteří se ani neobtěžovali jít léčit a devastují nejen sebe samé, ale především svoji rodinu a blízké, jsou Vánoce pekelným svátkem spíše pro jejich okolí než pro ně samé.

Abstinující alkoholik kolem sebe snad nemá jindy v roce tolik pokušení a lákadel najednou jako právě od poloviny prosince do Nového roku. Do karet těmto lidem nehraje ani naše česká povaha, kdy nestačí jako v celém dalším zbytku civilizovaného světa říct jednu oznamovací větu; „Já nepiju.“ Nastává totiž kolečko, kdy zhruba po deseti minutách musí abstinent odmítat další a další alkohol a vysvětlovat, že si opravdu, ale opravdu nedá. Takovému nátlaku a pokušení neodolá každý. Proto bychom měli začít věty jako: Ne, já si nedám, já nepiju a děkuji, nechci… začít respektovat.

Nezapomeňme však na to, že ani zdaleka ne každý abstinent je alkoholik. Může to být sportovec, člověk vyznávající zdravý životní styl nebo někdo trpící nemocí, která vylučuje konzumaci alkoholu. Anebo prostě jen někdo, komu alkohol nechutná a nikdy mu nepřirostl k srdci. To však nic nemění na tom, že pokud někdo nepije, tak zkrátka nepije. A v případě, že v průběhu večera změní názor, určitě to jako dospělá a svéprávná osoba svému okolí rád oznámí.

Věční a nevděční alkoholici. Tedy ti, kteří neabstinují a rozhodně nebudou vámi nalitou sklenici odmítat, právě naopak. Většina z nich si ani neuvědomuje, jak moc jsou ztraceni. Můžete být nejvrcholovější manažer, poté, co přestanete zvládat alkohol, přicházíte postupně o vše stejně jako zametač ulice, jejž každé ráno potkáváte při zoufalé snaze dostat se s opicí do zaměstnání. Ostatně na tom je i založen princip anonymních alkoholiků, všichni jsou si rovni. Bez ohledu na to, kým byli před tím, než začali pít. Ztráta důstojnosti, práce, rodiny, přátel… to vše je smutné, ale dá se z toho s trochou vlastní vůle vyhrabat. Člověk však musí chtít. Z čeho se už však „hrabe“ velmi těžko, je stav, kdy vám takový člověk dělá z Vánoc peklo. Zodpovědnost totiž není na vás samotných, ale právě na onom alkoholikovi.

Diskusní fóra na serverech pro ženy se v tomto čase plní příspěvky, z nichž jsou cítit velké obavy z Vánoc.

„Můj manžel využije jakýkoliv svátek k tomu, aby se opil. Zkazí mi prakticky všechny svátky i narozeniny, víkendy už nepočítám. Chtěla bych s dětmi v klidu ozdobit stromeček, zazpívat si koledy, připravit si stůl a svátečně povečeřet. Tyto zdánlivě samozřejmé věci mi už několik let prostě nebyly dopřány. Každý rok dopředu trnu hrůzou, co se zase semele,“ říká paní Iva z Hradce Králové.

„Všichni se těší na svátky, chtějí udělat jeden druhému radost, a já už se od října stresuji tím, co se zase semele,“ svěřuje se Klára z Břeclavi.

Svátky nejsou pro každého jen všudypřítomná vůně perníku a cukroví, zdobení stromečku, pohádky, zvonění na zvoneček a rozbalování dárků. Každý čtvrtý muž a každá desátá žena bojují se závislostí, jíž uvolněná atmosféra, lehce dostupný alkohol a pracovní volno nedělají úplně dobře.

Co dodat na závěr. Snad jen shrnout vše výše popsané. Nezapomínejme na staré lidi, oni na nás taky nezapomněli, když jsme je potřebovali. Nenuťme nikomu alkohol, Vánoce nejsou svátky opíjení.

A pokud máte v rodině někoho, kdo se rozhodne opět se potácet kolem stromečku vylitý jako váza, je čas začít podnikat kroky k tomu, abyste totéž nemuseli řešit příští rok touhle dobou. 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,220
23,440
29,820
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře