Vůdce KLDR Kim Čong-il

Vůdce KLDR Kim Čong-il Zdroj: en.wikipedia.org, ČTK

Severní Korea hrozí „brutálním úderem“

Severokorejský diktátor Kim Čong-il vyhrožuje „brutálním úderem“ proti Jižní Koreji, pakliže americká a jihokorejská armáda vnikne do výsostných vod jeho komunistického státu. V Pchjongjangu doslova prohlásil: “Přistoupíme k brutální odvetě proti každému narušiteli, který vnikne do naších výsostných vod.“ Takovéto tóny sice již zazněly častěji z úst “stalinského“ vedení Pchjongjangu od konce korejské války v červenci 1953, ale tentokrát je nutné, zabývat se jimi vážně.

Americká a jihokorejská armáda zahájila námořní manévry v blízkosti severokorejských výsostných vod. Jedná se o nejrozsáhlejší vojenskou akci obou spojeneckých armád od roku 1953. Tak to alespoň hodnotí severokorejský komunistický deník „Rodong Sinmun“ a dodává: „Manévry jsou záminkou za každou cenu rozpoutat válku. Proti jakékoliv provokaci tohoto druhu podnikneme brutální protiopatření, aby hranice Korejské lidové republiky nikdo neměl snahu zpochybňovat.“

 

 

Obavy severokorejských „stalinistů“ jsou - dalo by se říci, zdánlivě na místě. USA i Jižní Korea si nechali na námořních manévrech důkladně záležet. Zůčastnila se jich dokonce letadlová loď „USS George Washington“ se 75 bojovými letouny, bitevní křižníky a 6000 mužů námořní pěchoty. Takové množství vojenské techniky neuniklo bdělému oku severokorejské zpravodajské služby a ta přispěchala s náležitým protiopatřením. Korejská komunistická tisková agentura “Naenara“ (česky: Moje vlast) o tom píše: „Korejská lidová republika posílila západní pobřeží raketami země-plavidla s doletem 90 km a raketami země-vzduch, typu SA-2, s doletem 30 km a tím značně posílila obranu západního pobřeží proti jakémukoliv agresorovi.“ Jihokorejský ostrov Yonpyong je v přímém dosahu těchto střel a proto jihokorejská vláda v Soulu vyzvala všechny novináře, nalézající se v této oblasti, ostrov okamžitě opustit. Vojenská přítomnost Jižní Koreje na ostrově prý není tak dokonalá, aby mohla zaručit přítomným novinářům nutnou bezpečnost.

 

Na druhé straně, přes veškeré incidenty ze strany “stalinistů“ v Pchjongjangu, se Jihokorejcům do války proti jejich severním sousedům ani moc nechce. Prezident Jihokorejské republiky Lee Myung-bak pozval na bleskovou návštěvu ministra zahraničních věcí Číny Dai Bingguo do jihokorejského Soulu. Tam mu přednesl své obavy a navrhl, aby rozhovory mezi oběma korejskými státy z roku 2009 byly znovu obnoveny,  za přítomnosti USA, Číny, Ruska a Japonska. Ona “šestka“ by ovšem neměla být náhradou za bilaterální vztahy mezi Soulem a Pchjongjangem, nýbrž doplňujícím a prohlubujícím efektem. Jediné, co jihokorejského prezidenta značně znepokojuje, jsou snahy čínských vládních kruhů se neustále  brutálních “stalinistů“ v Pchjongjangu zastávat a jejich pochybná vojenská opatření omlouvat. Čínské vedení stojí přesto před enormním tlakem USA a jejich spojenců, přimět tento “chudobinec světa“ (výrok pochází od jihokorejského premiéra Kim Te-ho) alespoň částečně k rozumu a tím k postupné otevřenosti vůči okolnímu světu. Čína je prakticky jediným spojencem severokorejských “stalinistů“ a přežívání onoho režimu je de facto závislé na blahovůli “Velkého čínského draka“.

 

 

Pekingská tisková agentura Xinhua se nechala slyšet, že čínská vláda pozvala na “kobereček“ vysokého funkcionáře, tajemníka Ústředního výboru Dělnické strany Koreje a předsedu Národního shromáždění  Choe Thae-boka do Pekingu. Zde prý hodlají čínští komunisičtí reformátoři korejskému „stalinistovi“ náležitě „sjezdit péra“. Jde jim o to vedení v Pchjongjangu rezolutně uklidnit. Peking vychází přitom z prohlášení mluvčího americké vlády Jeffa Davise. Ten sice potvrzuje rozsáhlost námořních manévrů, avšak upozorňuje na to, že cvičení není doprovázeno střelbou ostrou municí. Zdali bude Daviseho prohlášení dostatečnou zárukou pro “chudobinec světa“ a  nervózní “stalinský“ aparát v Pchjongjangu, to ukáže blízká i vzdálená budoucnost.