Studentka 4.B Dominika Davidová byla spokojená: „Nijak jsem se nepřipravovala. Nemyslím, že by to dopadlo tragicky!“

Studentka 4.B Dominika Davidová byla spokojená: „Nijak jsem se nepřipravovala. Nemyslím, že by to dopadlo tragicky!“ Zdroj: Jiří Čada

Ani po testech nikdo neví, k čemu státní maturita je

Po tristních výsledcích studentů u generálky státních maturit spustili učitelé, politici, zástupci CERMATu, studenti a rodiče novou vlnu kritiky a obhajoby státních maturit. Většinu lidí zajímá otázka: Proč třetina studentů neprošla generální zkouškou maturit? A jaké z toho máme vyvodit důsledky? Proč studenti selhali u maturity?

Oficiální důvody ministerstva, že „studenti ještě neprobrali látku 4. ročníku“ nebo „na maturitu se studenti učí až o svatém týdnu“, nebo že „výuka je nedostatečná, protože školy jsou špatné“, jsou absolutní nesmysl. Z celkem 60 úloh didaktického testu z češtiny nižší úrovně se objevila pouze jediná otázka, která testovala znalosti z literatury. Většina testu byl jakýsi mix mezi testem studijních předpokladů, kritickým čtením a logiky. Státní maturita netestuje znalosti faktů -  role školy, svatého týdnu a celé výuky, má na výsledek maturity zanedbatelný vliv. Důvody neúspěchu studentů jsou daleko prozaičtější – studenti jsou zkrátka tupí nebo se neumějí podřídit zadání.

 

Neúspěch v didaktickém testu = neúspěch ve čtení

Neudělání didaktického testu z češtiny na 40%, což je minimální počet potřebných procent, hraničí s negramotností. Znamená to, že student nechápe ani jednoduchý text . Dalším důvodem neúspěchu mnoha jinak dobrých studentů, je neschopnost se podřídit zadání.

Slohové části maturity, ať už z češtiny nebo z dalšího jazyka, vyžadují napsání jednoduchého slohového útvaru – vyprávění, úvahu či pozvánku na oslavu, podle přesných kritérií. Porušení byť i jediného bodu zadání slohu, může vyústit v nesplnění celé maturity. Právě zde neuspělo mnoho chytrých studentů, kteří jinak celou maturitou prošli s vynikajícími výsledky.

 

Skoč, když řeknu, skoč. Běž, když řeknu, běž

Ve slohu státních maturit je totiž někdy inteligence na škodu. Hodnotí se pouze formální stránka textu a to, jestli student splní zadání do puntíku. Například, pokud máte do pozvánky na oslavu napsat konkrétní datum a napíšete tam druhý týden v prosinci ve středu, neprošli jste. Měli jste napsat datum. Čísly. Pokud je zadaný rozsah 120-180 slov, a vy napíšete 185 slov – opět body dolů. Státní maturita nutí studenty potlačovat jakékoliv souvětí, protože za každou chybu v pravopisu následuje tvrdá penalizace. Tudíž se vyplatí celou slohovou práci napsat jednouchými větami, za což je student odměněn dobrým ohodnocením.

 

 

I přes tento podivný druh testu, který má hrubé nedostatky, se lidé předhánějí ve vyvozování nejrůznějších důsledků z maturit. Zde vychází na povrch zřejmě největší nedostatek celé maturity – nikdo neví, k čemu má vlastně sloužit. Má nová maturita obnovit prestiž maturitní zkoušky? Nebo má pouze zabránit nejhloupějším studentům udělat maturitu? Má porovnat úroveň školní výuky? Nebo má pouze sjednotit finální zkoušku?

 

Co si Dobeš chválí?

Ministr školství Dobeš si výsledky maturit pochvaluje a navrhuje zavřít školy, kde státní maturitu udělá pouze malé procento studentů. Ale výuka studentů na těchto školách, neodpovídá za výsledky studentů u maturit. Maturity totiž netestují to, co se student učí ve škole. Testují, jestli student umí kritický číst a jestli je schopný následovat do puntíku zadání slohové práce a správně naplnit chlívečky, což se v drtivé většině škol nevyučuje. Pokud je tedy nová maturita pouze jakási formální zkouška, toho, že nejste úplný blbec, budiž. Ale vyvozovat z těchto nesmyslných testů cokoliv jiného – od kvality výuky až po všeobecnou intelektuální úroveň českých studentů, je bláznovství.

 

Autor je student gymnázia, prošel nedávno úspěšně zkušebním testem státních maturit.