V Česku a na Slovensku existuje skoro třicet dvojníků kapely Kabát, tuzemští klonové slavných Queen pravidelně jezdí hrát do Skandinávie a skutečný Michal David si na pódium zve svého k nerozeznání podobného revivalistu. Je to normální?
„Tak pojď, Pepo,“ vzdychne si holohlavý čtyřicátník Pavel Seidl, jeden z mnoha českých fanoušků kapely Kabát. Ovšem on jejího zpěváka Pepu Vojtka předvádí na jevišti. Na akci Neznáme se? Poznejme se! v Mostech u Jablunkova, městečku na česko-polsko-slovenském pomezí, je dneska za hlavní hvězdu večera.
Seidl ze svého kufru postupně vybaluje kožené kalhoty i dlouhý kabát. Přesně ten, jaký měl Pepa Vojtek před lety na koncertě na Vypichu, kam přišlo 60 tisíc diváků. Paruku veze v papírových deskách.
„Milí přátelé, tohle pódium se za několik málo okamžiků změní v ten nejlepší český rock všech dob,“ hecuje publikum místní hlasatel s dikcí boxerského vyvolávače. Pavel v paruce, v kabátu a koních vystupuje na jeviště, kde už se rozehřívá jeho kapela. Akci přihlíží několik dětí, dospělí jsou schovaní u barů, v konverzaci a ve tmě. Stačí ale dvě tři písničky a Pavel, tedy Pepa Vojtek, už má plný parket.
Městské a pivní slavnosti jsou pro revivaly živnou půdou:
Stačí jeden pohled do tváří místních návštěvníků a je mi jasné, že spousta lidí tyhle akce miluje. Tancují a smějí se, kluci divoce šermují rukama do vzduchu a předvádějí kytarové riffy. Zpěvákovi září oči. Kvůli tomuhle se sem trmácel a ještě v noci se bude trmácet zpátky. A pak v týdnu bude vstávat před šestou, udělá si vločky a půjde do monotónní práce. Každý den, až do pátku, kdy vyrazí na další štaci.
Uhrančivost v tričku
V průběhu uplynulého roku jsem pro Českou televizi natáčel dokument o revivalových kapelách (odvysílán bude v roce 2016), a tak jsem potkal hodně takových Pavlů Seidlů. Nadaných muzikantů nebo zpěváků, kteří se (dosud) neprosadili s vlastním programem, ale vnitřní touha u jedněch či vidina honoráře u jiných je žene k vystupování. Revival je jednou z oblíbených možností. Česko je doslova zemí revivalů, totiž kapel, jež vystupují výhradně s programem jiné, slavnější skupiny.
Vzácná chvíle, kdy si revival zahraje s originálem: Lou Reeda k tomu v Praze roku 1990 ukecal Václav Havel:
O revivalech se často říká, že kazí hudební scénu: berou místo novým kapelám, přiživují se na cizí slávě a jde jim o cestu k levnému výdělku – nemusíte se snažit vymýšlet nové písně a koneckonců nemusíte ani moc zkoušet. Stačí se podle YouTube naučit dvacet třicet hitů a vyrazit.
Queenie z Prahy jezdí koncertovat i do Skandinávie:
V Česku má revival téměř každý, od Beatles po Pink Floyd, od AC/DC po Ozzyho Osbourna či Iron Maiden. Tvrdých kapel je nejvíc, což vychází z tradice. Revivaly zahraničních skupin se dají pochopit, protože fanoušek může originál vidět jednou za pár let, případně už vůbec. Zvláštní je ale pozoruhodný počet revivalů právě třeba tuzemského Kabátu. „Jednou jsme to počítali a zjistili, že jich máme v Česku a na Slovensku dvacet sedm,“ říká pobaveně kytarista opravdového Kabátu Ota Váňa.
Koncert, nebo rovnou divadlo? Tribute, nebo revival? České, nebo tuzemské? Odpovědi najdete ve svátečním dvojčísle časopisu Reflex, které je stále na stáncích.
