Zprávy

Zpět na článek

Opravdu nikomu nevadí, že hloupneme?

52 komentářů

jacobm44
5. prosince 2011 • 11:20
oldboy: ano, to znamena napriklad idete autom, prsi, namraza na ceste, zakruta, brzdite - lebo vsak mam ist pomalsie ze? - a bum, narazim - no ako je to mozne? ved mi sedliacky rozum hovori - cim pomalsie tym bezpecnejsie, znamena to ze som mal ist pomalsie? hovadina, pred zakrutou mozte brzdit, ale v zakrute treba dat tah do kolies, inymi slovami, pridat plyn, aby aj napriek tomu ze sa smyka, vas postupne tahalo do smeru natocenia prednych kolies - pri cistom brzdeni vobec nezatocite.. niekedy nam fyzika dokaze veci, ktore sa zdanlivo priecia selskemu rozumu, napriklad zamrazim jedlo v hrnci,a ked ho po case vyberiem, nejde mi otvorit vrchnak, snazim sa uplne najviac z celej sily a nic - preco? lebo schladeny vzduch ma mensiu hustotu, tym padom je vnutri podtlak a silou si velmi nepomozeme, musime ho zohriat a potom ho otvorime - a to su veci pri ktorych sa fyzikalne zakony, poznatky, principy, nazvite si ich ako chcete, hodia. Fyzika (a matika) v praxi nie je o pocitani cisel, ale o chapani ako veci funguju (a samozrejme aj chemia, biologia, ale aj ekonomia aine). A prave ta logika na pochopenie ako funguju, a napr vychytanie urcitych zadrhelov pri zdanlivo jasnych veciach (aby ma v zivote nikto neojebabral), spajanie si vedomosti a tym vytvaranie noveho poznatku (apriori, bez skusenosti) atd, na to je matika dobra. jasne ze ked sa tomu nebudem venovat, nebudem si pamatat ako sa pocita diskriminant, ale aj tak si spojim fakty, ze ropa je dnes superdolezita surovina, ze v Iraqu neboli WMD (zbrane hromadneho nicenia) a ze v Iraku je ropa, tak viem preco tam ti americania boli a neuverim nejakemu blabolu nadseneho proamericana, ze v case invazie tam este mohli byt a blablablaaa. A to by ste sa divili kolko ludi okolo mna mu uverilo, a to som ich vtedy fakt nechapal....
zenska_s_nazorem
14. října 2011 • 08:42
Autorovi clanku za pravdu pravdouci. Tento clanek totiz neni o tom, klast matematiku na oltar a klanet se ji. Je o tom, ze ceske deti by musely zvednout zadek a trochu se ucit. To se jim nechce, a tak se prohlasi za matematicke antitalenty a co hur, existuji pak kvanta vtipu a utahovani si z lidi, kteri se ucit chteli. Verme tomu, ze existuje procento lidi, kteri proste nemaji sanci pochopit, o co jde. V tom pripade gratuluji, protoze stredoskolska matematika je o prikladech, a tam se staci naucit, jak to funguje a dalsi priklady se POCITAJI STEJNE. Muj spoluzak na deskriptivni geometrii (stredni skola) byl v zoufale situaci. Nema moc prostorove vnimani, takze vsechny rysy videl jen jako shluky car, nevidel v tom krychle nebo jina telesa. Nemel nadani. Co udelal? Kazdy den poctive drel a rysoval rysy podle navodu v ucebnici - spojte tento bod s timto, tento s tamtim. Naucil se proste postupy a nemel z deskriptivy nikdy hur jak za dva... A to mel opravdovy problem, protoze tomu nerozumel naprosto objektivne. Kdezto u matematiky je male procento tech, kteri tomu rozumeji bez jakekoli prace, male procento tech, kteri OPRAVDU nemaji sanci tomu rozumet (ti se to musi nabiflovat, sorry). A (pripomenme opet jiz zminovanou Gaussovku) velke procento (rekneme 60%), kteri proste musi sednout na zadek a zacit pocitat. A o tech je tenhle clanek.
filozofka
22. září 2011 • 12:00
Príspevkom som reagovala na názor ,,kataaskubanek", že ,,značnou část schopnosti porozumět textu je dána procvičováním výrokové logiky...tedy matematiky".
filozofka
22. září 2011 • 11:53
Tak s týmto celkom nesúhlasím. Bola som z matematiky vždy veľmi slabá, nerozumela som číslam, číselným vzťahom, ani slovným úlohám. Zato som veľmi veľa čítala a vďaka tomu som získala nielen bohatú slovnú zásobu, ale aj schopnosť bez problémov porozumieť textu (či už išlo o históriu, politiku alebo inú oblasť) a chápať súvislosti.
Až neskôr som pochopila, aké škody na mne napáchalo presvedčenie učiteľov, že ,,matematiku sa dokáže naučiť každý, chce to len veľa usilnovnost a systematickej práce". Všemožne som sa snažila, sedela nad učebnicou, ale nešlo to, len som sa trápila. Neskôr mi bola diagnostikovaná dyskalkúlia. Matematiku dnes v bežnom živote - resp. to, čo sa učí na strednej škole - nepotrebujem. Bez problémov som vyštudovala vysokú školu, pracujem ako redaktorka, a môžem s čistým svedomím povedať, že mysliť a tvoriť ma určite nenaučila matematika...
krovicko
12. září 2011 • 12:45
Otázka č. 8 je správně (povolí pouze 2h), s otázkou č. 2 máte pravdu, taky mě to nejdřív překvapilo, když jsem nenalezla správnou odpověď, chtělo by to opravit. Je to smutné, že takováto chyba prošla, ale zase je to omluvitelné přehlédnutí..
a.c.dupin
11. září 2011 • 23:34
Nemáte pravdu, kontinentální filozofie je jasným protipříkladem. Rozhodně se nedá tvrdit, že by akademičtí filozofové nebyli sečtělí, ovšem argumentační schopnosti i obecná schopnost myslet logicky koherentně jsou u "hvězd" kontinentální akademické filozofie na nevalné úrovni. Stačí se jen podívat na písemné nebo mluvené projevy pánů Neubauera či Koháka.
johnnyman
11. září 2011 • 23:17
Bohužel o tom jestli má logika schopnost zlepšit kritické a přesnější schopnosti tolik nevím, tak se do holubši debaty nechci pouštět. Každopádně čtení a přemýšlení nad textem také vede ke schopnosti kriticky myslet. Souhlasím, že matika je důležitá, ale na prozumění textu, je důležitější čtení. (A viděl byste kolik studentů má čtenářský deník bez čtení)
a.c.dupin
11. září 2011 • 18:44
Číst beletrii si můžete (a na kvalitních středních školách musíte, protože čtenářský deník) ve svém volném čase. Práci s odborným textem rozvíjejí prakticky všechny předměty - zejména dějepis a biologie se jeví jako velmi užitečné, pokud učitel nepovolí Dějepis v kostce a Biologii v kostce. Schopnost práce s textem podstatným způsobem rozvíjí to lemrami tolik zpochybňované "učení se zbytečností". Je v zásadě jedno, jak probíhalo povstání boxerů, ovšem učením se tomu se výjimečně rozvíjí funkční gramotnost. Nerozvíjí však schopnost kriticky a přesně myslet.
a.c.dupin
11. září 2011 • 18:36
Děkuji za hezkou demonstraci toho, jaké sortě lidí se takový závěr nelíbí. Kdybyste totiž článek skutečně přečetl jako funkčně gramotný člověk, takovou hloupost, ve které snad jen chcete obhájit vlastní omezenost tím, že se pokusíte dovolávat Kuhna, byste nenapsal. Konkrétně: matematika je "formální věda" (ve článku pouze implicitně), její studium vede k rozvíjení přesného a logicky korektního myšlení. Žvanil, který si myslí, že se s logikou nemusí obtěžovat, udělá díru do světa snad jen ve sterilní a vyprázděné akademické kontinentální filosofii. Dobré znalosti toho minima z matematiky, co se na základních a středních školách učí, jsou postačující k tomu, aby se rozvíjelo víceméně abstraktní myšlení - a je jedno, jestli bude dále využito ke studiu computer science nebo třeba paleografie. S výjimkou následovníků Feyerabenda - jenže ty lze považovat za nihilisty - se všichni, kteří se seriózně filozofií vědy zabývají, celkem shodují na tom, že je v vědě schopnost logického, přesného a abstaktního myšlení potřeba. A lepší způsob rozvíjení mozku než studium matematiky zatím nikdo nevynalezl.
johnnyman
11. září 2011 • 16:58
A právě tohle se naučíte čtením, význam vět v určité souvislosti. O tom se tady také bavíme. jedině opakovaným čtením určité literatury dosáhnete toho, že jste schopen ji lépe a lépe rozumět, např. v odborných textech.