Autorovi clanku za pravdu pravdouci. Tento clanek totiz neni o tom, klast matematiku na oltar a klanet se ji. Je o tom, ze ceske deti by musely zvednout zadek a trochu se ucit. To se jim nechce, a tak se prohlasi za matematicke antitalenty a co hur, existuji pak kvanta vtipu a utahovani si z lidi, kteri se ucit chteli. Verme tomu, ze existuje procento lidi, kteri proste nemaji sanci pochopit, o co jde. V tom pripade gratuluji, protoze stredoskolska matematika je o prikladech, a tam se staci naucit, jak to funguje a dalsi priklady se POCITAJI STEJNE. Muj spoluzak na deskriptivni geometrii (stredni skola) byl v zoufale situaci. Nema moc prostorove vnimani, takze vsechny rysy videl jen jako shluky car, nevidel v tom krychle nebo jina telesa. Nemel nadani. Co udelal? Kazdy den poctive drel a rysoval rysy podle navodu v ucebnici - spojte tento bod s timto, tento s tamtim. Naucil se proste postupy a nemel z deskriptivy nikdy hur jak za dva... A to mel opravdovy problem, protoze tomu nerozumel naprosto objektivne. Kdezto u matematiky je male procento tech, kteri tomu rozumeji bez jakekoli prace, male procento tech, kteri OPRAVDU nemaji sanci tomu rozumet (ti se to musi nabiflovat, sorry). A (pripomenme opet jiz zminovanou Gaussovku) velke procento (rekneme 60%), kteri proste musi sednout na zadek a zacit pocitat. A o tech je tenhle clanek.

Príspevkom som reagovala na názor ,,kataaskubanek", že ,,značnou část schopnosti porozumět textu je dána procvičováním výrokové logiky...tedy matematiky".

Tak s týmto celkom nesúhlasím. Bola som z matematiky vždy veľmi slabá, nerozumela som číslam, číselným vzťahom, ani slovným úlohám. Zato som veľmi veľa čítala a vďaka tomu som získala nielen bohatú slovnú zásobu, ale aj schopnosť bez problémov porozumieť textu (či už išlo o históriu, politiku alebo inú oblasť) a chápať súvislosti.
Až neskôr som pochopila, aké škody na mne napáchalo presvedčenie učiteľov, že ,,matematiku sa dokáže naučiť každý, chce to len veľa usilnovnost a systematickej práce". Všemožne som sa snažila, sedela nad učebnicou, ale nešlo to, len som sa trápila. Neskôr mi bola diagnostikovaná dyskalkúlia. Matematiku dnes v bežnom živote - resp. to, čo sa učí na strednej škole - nepotrebujem. Bez problémov som vyštudovala vysokú školu, pracujem ako redaktorka, a môžem s čistým svedomím povedať, že mysliť a tvoriť ma určite nenaučila matematika...

Argument o Gaussově křivce je bezesporu zajímavý. Je ale třeba říci, že automatické kladení matematiky na oltář věd je nesmysl. Už G. B. Vico rozdělil správně vědy na ideografické (společenské, vědy o člověku) a nomotetické (přírodní), jejichž předmět, paradigma a metodologie jsou zásadně odlišné. Onen pán z matfyzu by se měl zapsat do prvního semestru kamkoli, kde se vyučuje filosofie vědy, přečíst si základní publikace na dané téma, Kuhnovu Strukturu vědeckých revolucí apod. a nesoudit to, co evidentně nezná. Společenské a přírodní vědy mají odlišný předmět i paradigma.

Nejde o to, jestli hloupneme. Jde o to, abychom nehloupli, když nemusíme. A nepodléhali přízemním hlupákům a jejich přihlouplým fantasmagoriím, natož mediálně vděčným útokům celebritiček, které se s oblibou chlubí svou neschopností spočítat trojčlenku nebo jinou trivialitu. Proto šli přece na konzervatoř. Haha.
Když se chcete svézt pořádnou károu, musí mít čtyři kola. To je tak akorát, i když výjimky potvrzují pravidlo Když je roztočíte, pofrčí to jako ďas.
Takže první kolo...
Jsem Čech? Nebo žiji v Čechách? Pak bych měl ovládnout češtinu. Bez keců. Slovem i písmem.
Druhé kolo...
Chci, aby mi rozumělo víc než deset milionů Čechů? (A k tomu jakž takž možná pět milionů Slováků?) Atd... Pak bych neměl doufat, že se ty zbylé miliardy kvůli mým krásným modrým očím naučí česky. Hádejte tedy, proč se naučím anglicky.
A teď to zatracené třetí kolo, hnací....
Matematika? Jistěže. Jako maturitní předmět pro všechny. Její znalost není samospasitelná, ten báječný způsob myšlení však opravdu za to pošimrání mozkových závitů stojí. Že může být zábavná a praktická - to je samozřejmost.
Čtvrté kolo téhle káry je vlastivěda. Ale to už jsme mimo množinu úvah kolem tohoto článku.
Jinak mi dovolte pochlubit se, že test jsem, jakkoliv vzdálen zetdéešce, zvládl na jedničku. Několik úloh dokonce zpaměti. Jak si ale matně vzpomínám, uvedené příklady sotva svou náročností patří mezi ty, které za mých mladých let vyřešil každý deváťák. Toho by si všiml i spolužák Hujer a místo švestiček by svému matikářovi raději rovnou přinesl flašku slivovice. Aby v té devítce po těchhle matematických dardách přece jen náhodou nepropadl

Nějak tam zapomněli (nebo z důvodů "politické korektnosti" záměrně odmítli) napsat jeden "drobný detail", který se jmenuje Gaussova křivka v oblasti intelektu. Zhruba 60-65% lidí má IQ kolem 100 (plus mínus řekněme 10 bodů), což je dost na to, aby se člověk (některý s větší, jiný s menší námahou, ale úplně bez učení z této kategorie asi nikdo) naučil z matematiky to, co bylo v 80. letech běžně v osnovách matematiky na základní škole, IQ mezi 110 a 120 je dostatečné k pochopení a zvládnutí středoškolské (zejména gymnaziální) matematiky a fyziky, zase ovšem s větší či menší námahou, nikoli aby se člověk nemusel vůbec učit a měl z ní dobré známky (a k dobrému zvládnutí ryze technických středních škol je nutné na horní hranici tohoto rozptylu) a takovéto IQ má asi 20-25% populace, IQ nad 120, které je nezbytně nutné k úspěšnému vystudování přírodovědných a technických oborů na VŠ (např. strojárna, stavárna, chemie, biologie apod., nikoli ale "čistá" matematika a fyzika), má asi 8-10% populace a IQ nad 130, které je nutné k tomu, aby člověk úspěšně vystudoval teoretickou matematiku, jadernou fyziku a pod. obory, mají pouhá 2% populace. Takže sečteno a podtrženo: na zvládnutí klasické gymnaziální matematiky má IQ zhruba 37% populace, a když připočteme i ty s IQ v pásmu 105-110, kteří, pokud budou opravdu dřít, tak s trojkama a čtyřkama nějak "prolezou", dostaneme se někam k 50%. Jenže nám v dnešní době na středních školách (včetně učebních oborů s maturitou) studuje přes 80% populačního ročníku a na vysokých školách přes 60% populačního ročníku, takže tady stačí matematika na úrovni nějaké čtvrté nebo páté třídy základní školy, aby si i někdo, komu opravdu matematika nejde, snadno spočítal, že nyní nám na středních školách studuje cca třetina žáků, jejichž IQ na středoškolskou matematiku a fyziku nemá a další zhruba čtvrtina středoškolských studentů je schopná jen s velkým úsilím z gymnaziální matematiky a fyziky nějak prolízt.
Tak čemu se jako kdo diví?

Jsem názoru, že základní rozhled po všech oborech by každý člověk mít měl, otázkou ovšem je, co by v kterém předmětu mělo patřit do základního rozhledu, škola by měla podle mého názoru vést žáky k přemýšlení, logickému myšlení a ne jen k tupému biflování nějakých frází či myšlenek, každé učivo by mělo směřovat k nějaké praktické dovednosti či zkušenosti, taky mám za sebou gymnázium a maturitu z matematiky, ale např. derivace a integrály nebo konstrukce algebraických výrazů jsem ve svém životě ještě nikdy nevyužil a jaksi mi unikl jejich smysl v mém životě, zrovna tak, jako nevím, k čemu např. jsou běžnému občanovi životopisy spisovatelů, hudebních skladatelů, atd...koho toto zajímá, snadno si tyto informace najde, jsem názoru, že člověk by si do hlavy měl ukládat ty informace, které jsou pro jeho život, práci a případně zábavu potřebné, do bytu si taky nekoupíte deset sporáků a dvacet ledniček, ale pouze to vybavení, které skutečně využijete, ne? Hloupý není ten, kdo se nezabývá tím, co nepotřebuje, hloupý je ten, kdo ve svém oboru je nulou, která nic neumí a nezná...

Trochu mi chybí ve článku nadhled - pravděpodobnost a rozložení mají samozřejmě tendenci směřovat k učitému bodu (tím myslím že podle Gausse bude prostě většina lidí průměrných), ale v jednotlivých výsledcích mohou být velké odchylky, proto i když jsou momentálně například horší matematické výsledky, neznamená to automaticky, že je nutné vyhlašovat stav nouze - nebylo by přirozené aby byly výsledky vždy stejné nebo lepší. Podobné závěry jsou dosti bulvární...

I kdyby skutečně na dané věci něco bylo - nic není černobílé, takže i část podílu bude u vyučujících a při současných platech se ovšem není co divit... sám náš třídní pronesl, že ve školství jsou už buď jen zapálení nebo zoufalci... ale na mladé se háže špína jednoduše, to je pravda...

Totální hnus, článek nemá žádnou vypovídající hodnotu, na zjištění objektivních informací jste si pozval matikáře, kde už je jasné, že bude říkt to co říkal a druhý také od toho nebude daleko. Navíc, zrovna sociologie, je jeden z málo oborů, který má ve svých osnovách jako jeden z mála oborů na filozofických fakultaách MATIKU! Navíc nechápu, proč píšete, že hloupneme když jsme se třeba zlepšili v jazyce? V neposlední řadě, ta matematická část, je uplnej omyl, je přece jasné, že mnoho lidí, kteří už nejsou nějakou dobu ve škole, a nejsou s ní nějak ve styku, tak hodne věcí zapomenou, takže opět na začátek, tomuto článku jde fakt jen o to vyvolat skandál a ne objektivní informovanost! Moje matematické schopnosti nejsou velké, ale stačí si to zase zopáknout, a funguje to.