Pellegrini v Praze: Česko a Slovensko by mohly mít společné uložiště radioaktivního odpadu | Reflex.cz
nahoru

Pellegrini v Praze: Česko a Slovensko by mohly mít společné uložiště radioaktivního odpadu

ČTK30. dubna 2019 • 11:28
Slovenský premiér Peter Pellegrini.
Slovenský premiér Peter Pellegrini.
• foto: 
Reuters

Česká republika a Slovensko podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho zvažují, že by mohly vyřešit společně otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Při příležitosti dnešního Evropského jaderného fóra (ENEF) v Praze Pellegrini novinářům řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko i Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně.

Rozhovory ČR a SR by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. "Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy," konstatoval. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. "Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit," uvedl.

Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok.

Možné lokality hlubinného uložiště

Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště. V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

ČTK




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější