Jeden z největších urbanistických nesmyslů, který léta hyzdil centrum Prahy, je pryč. Malostranské náměstí, samé srdce historické Prahy, přestalo „zdobit“ odstaviště plechových krabic, které do historického centra města rozhodně nepatří.
Tahle zpráva sice působí trochu lokálně, ale vzhledem k tomu, že Praha je matka měst, tak má přece jenom celonárodní dosah. Po celé řadě menších měst se konečně Praha odhodlala vykopat z Malostranského náměstí parkoviště.
Od prvního července se proto zcela zásadně změnil vzhled náměstí, po kterém se projde snad každý turista, co do Prahy zavítá. Zmizely desítky a desítky aut, které tuhle historickou plochu určenou lidem blokovaly a hyzdioly dlouhá desetiletí. A z Prahy se zase o trochu víc stalo místo, kde se dá žít, které je pro lidi a kde je možné se vzájemně potkávat.
Místa pro lidi vznikají po celé Praze a zaznamenávají obrovský úspěch. Ať už je to náplavka v centru, anebo open air kavárna na Vítězném náměstí, všude se scházejí lidé, potkávají se tam a vedou řeči - což se na agoře, trhu, patří. Město se tímto vývojem stává přívětivějším, bližším lidem, a vrací se možnost jisté sousedské vzájemnosti, která dříve byla samozřejmostí (kdy dědci chodili na náměstí kecat pod lípu) a která s moderní dobou trochu ustoupila do pozadí. Města však nejsou plochy k parkování motorových vozidel, ale místa pro život lidí - včetně toho života sousedského. Změna na pražském Malostranském náměstí o kousek vrací město lidem - a město by mělo z centra vykydat většinu parkovišť a udělat z nich plochy k setkávání lidí. Do center měst patří občané, a ne jejich plechoví oři.
