Virtuální realita Oculus Rift je v rukou prvních uživatelů i recenzentů. Verdikt je mnohoznačný: sci-fi se stalo skutečností, ale ještě není pro každého. Budete tedy sci-fista, nebo běžný „každý“?
Je to hořkosladký příběh. Vynálezce virtuální reality Oculus Rift Palmer Luckey, který nejenže se jmenuje, ale vypadá jako klasický vědecko-fantastický záporák, který chce ovládnout svět... no vážně, nejenže stvořil paralelní realitu, ale také má rysy batolete vzrostlého do těla dospělého muže; Palmer „Babyface“ Luckey – to není špatné jméno do bondovky v reálném světě, ne?
Tak tedy – hořkosladký příběh (nebo také - „zrod padoucha“): když se přiblížil den, kdy se první exempláře headsetu pro virtuální realitu Oculus Rift začaly rozesílat prvním zákazníkům, Palmer Luckey si pomyslel (jak posléze řekl serveru Polygon): „Dělal jsem na téhle věci od roku 2009, na Riftu děláme od roku 2012 a ať se propadnu, jestli uspokojení z doručení prvního Riftu dostane nějaký náhodný pošťák. To patří mně.“ Načež vzal první Oculus a dovezl ho na Aljašku.
Sladké je, že to udělal a že reakce prvního obdarovaného by měla podle všech ukazatelů vypadat takhle:
Hořké je, že vypadala takhle:
Personally delivering the first Rift to Alaska!
Zveřejnil(a) Palmer Freeman Luckey dne 26. březen 2016
(Nespouští-li se videoklip, najdete ho TADY).
Vynálezce? Ok. Virtuální realita? Ok. První na světě? Tak dík.
Ale jasně, nikdo nevíme, jaká bouře se odehrávala uvnitř šťastlivcova geekovského nitra. Obdarovaný developer Ross Martin je pořád chlapík, který společně s několika sty dalších lidí klikl ve stejnou vteřinu na předobjednávku Riftu – ve stejnou první vteřinu! Byl ale o její zlomek rychlejší než všichni ostatní. Z toho možná pramení jeho tichý smutek: z toho bolestného uvědomění, že jeho život za zdmi místnosti s virtuální realitou právě dorazil do cíle.
Do hlavy ale na rozdíl od něj vidíme prvním recenzentům, kteří podrobili Oculus Rift detailnímu zkoumání. Výběry recenzí teď stále aktualizují servery Reddit i Digg; celkový konsensus mluví ve prospěch bezpochyby revolučního zařízení, byť Oculus na první dobrou osloví hlavně počítačové hráče a běžný uživatel si může ještě tak rok užívat skutečného světa – dokud se Oculus Rift nepřiblíží (technologicky, sociální sesíťovaností, mainstramovou nabídkou i dostupností) i jeho potřebám.
„Tohle není jako mít k obličeji přimontovanou televizi,“ píše recenzent pro CNET. „Nic jako blahé paměti Google Glass nebo Virtual Boy. Tohle je, jako bych strčil hlavu do jiného světa. Pravda ale je, že je to svět, kde mám na hlavě velkou černou kšiltovku, kvůli které ten svět nevidím tak jasně, jak bych chtěl.“ „Grafika, zvuk a snímání pohybu hlavy, což je schopnost zařízení reagovat na to, kam se uživatel dívá, je pocitově něco jako ze science-fiction,“ píše se v recenzi pro New York Times. „Byť je nastavení trochu moc komplexní, hladkost grafiky a vysoce kvalitní design zařízení potvrzují, že virtuální realita je zralá na hlavní vysílací čas.“
Recenzenti jsou ale opatrní v tom, koho Oculus Rift při své premiéře osloví. A shodují se, že tohle je první krok se vším všudy: odvážný, ale po kamenitém povrchu, troufalý, ale přece jen zatím ne tak úplně pro každého, okouzlující, ale na někoho to může být trochu moc. Nebo málo – například recenze pro Wall Street Journal má podtitul „První naprosto pohlcující virtuální realita je drahá, divná, izolující – a čas od času fascinující – pohled do počítačové budoucnosti“ a zabývá se tím, že než se Zuckerberg pustí do zfacebookování toho všeho, je pobyt ve virtuální realitě trochu osamělé místo k životu. Podobně opatrná je s přihlédnutím k potřebám mainstramového uživatele i recenze pro New York Times nazvaná „Oculus Rift: Neohrabaná brána ke slibné virtuální realitě.“ Je to celkem signifikantní – geekovské servery si úvodní škobrtnutí Riftu uvědomují, ale nadšení z obrovského potenciálu a fascinující budoucnosti, jakou tahle technologie nabízí, u nich převažuje; mainstramovější novináři se drží více při zemi a baží v první řadě po uživatelské přístupnosti; o revoluci se zmiňují spíš ve druhé řadě. Naškrobení nudní páprdové.
Tyhle dva pohledy solidně (a tradičně) vyrovnává magazín Wired, který potvrzuje, že u majitelů Riftu se dveře netrhnou už jen proto, aby se jejich kamarádi přišli podívat na úvodní menu – na druhou stranu Rift ještě nemá to, aby si ho na hlavu nasadil i mainstreamový dav; ten si podle magazínu přijde pro Oculus Rift (nebo pro jeho konkurenci v podobě HTC Vive či Playstaion VR) ve chvíli, kdy se v nabídce virtuální reality vedle všech těch her objeví také televizní metakanál Netflix, sociální sítě a virtuální meditační pokoje. A – dodejme my – porno. Porno je všechno, co potřebuješ, jak zpívají Beatles. Teprve pak se začne servírovat hlavní chod. Kuchař už je ale v kuchyni – a má na hlavě Oculus Rift.
A pokud vás zajímá, jak vzniklo charakteristické logo Riftu, tady je odpověď:
All of a sudden the Oculus logo makes a lot more sense pic.twitter.com/bMOadk2ndJ
— Steve Kim (@Fobwashed) March 28, 2016
