Na palubě jich bylo jen pár, kdo uměli plavat. „Blesklo mi hlavou, že by bylo opravdu škoda, kdybych se utopila v moři, když jsem závodní plavkyně,“ řekla minulý pátek na tiskové konferenci v Berlíně Jusra Mardiniová (18). V německé metropoli skončila její pouť, která vedla ze syrského Damašku přes libanonský Bejrút, turecký Izmir, řecký Lesbos a balkánské země.
Světová média dnes píší o Jusře jako o malém „uprchlickém zázraku“. Mezinárodní olympijský výbor ji totiž vybral jako kandidátku na start na srpnové letní olympiádě v Riu de Janeiru. Výbor chce, aby na hrách startoval i malý tým sportovců, kteří momentálně mají status uprchlíka. Stalo by se tak poprvé v historii. Mardiniová by měla být jeho členkou. „Chci, aby na mě byli uprchlíci hrdí, a chci je tím povzbudit,“ říká Jusra.
Jusřina cesta za olympijskou nadějí začala loni v září, kdy se společně se sestrou dostaly do Berlína; tam dostala kontakt na Wasserfreunde Spandau 04, jeden z nejstarších plaveckých klubů ve městě. Trénuje ji Sven Spannekrebs a tvrdí, že Jusra je velmi talentovaná a neustále se zlepšuje. Trenér si původně myslel, že by mohla startovat na olympiádě v Tokiu v roce 2020, ale rozhodnutí olympijského výboru vše změnilo.
Média také připomínají, že příběh Jusry je výjimečný ve všech ohledech. Dívka nastoupila hned na podzim do školy a dnes se již dobře domluví německy. Její kauzu ale pozorně sledují i v samotné Sýrii. Existuje prý možnost, že tamní režim by se ji ještě pokusil přesvědčit, aby v Riu startovala za svoji starou vlast. Mezinárodní olympijský výbor ovšem tvrdí, že Syřané nemají problém, aby byla členkou týmu uprchlíků.
