Hyeon Soo Lim se přiznal ke všemu, co soudruzi chtěli.

Hyeon Soo Lim se přiznal ke všemu, co soudruzi chtěli. Zdroj: ČTK/AP/Jon Chol Jin

Kanadský pastor prý chtěl založit v KLDR náboženský stát. Tak dostal doživotí v pracovním lágru

Nejvyšší soud Severní Koreje odsoudil po devadesátiminutovém procesu na doživotí k těžkým pracím kanadského pastora za údajné zločiny proti státu. Hyeon Soo Lim (60) byl uvězněn v Pchongjangu poté, co tam v lednu přijel konat humanitární práci.

Duchovní z Toronta, který je jihokorejského původu, byl předveden na tiskové konferenci poté, co se předtím přiznal, že se účastnil spiknutí za účelem svrhnout vládu a nastolit náboženský stát. Severní Korea přitom náboženské aktivity zakazuje. Zprávu o tom přinesla stanice BBC.

Zadržování cizinců, kteří konají náboženské nebo misionářské aktivity, už patří k rituálům komunistického režimu. Po obviněných se pak vyžaduje veřejné přiznání viny. Hyeon prý šířil falešnou propagandu, aby poškodil obraz země. Prý také hlásal, že se Severní Korea zhroutí díky lásce Boží. Také údajně pomáhal "dezertérům" opustit zemi přes Mongolsko. Pastor byl přiveden v poutech a tlumeným hlasem se skloněnou hlavou odpovídal na otázky.

Podle jeho rodiny bylo cílem humanitární mise podpořit pečovatelský domov a sirotčinec. Za poslední dvě desetiletí byl v zemi několikrát.
Jak je to s přiznáním u severokorejských soudů, si nemusíme dělat žádné iluze. Skoro každý by nakonec doznal, že zabil svou matku a tchyni snědl. Budovat náboženský stát v KLDR, to by napadlo snad jen blázna; takové ale není potřeba zavírat do vězení, ale poslat je blouznit domů.

Soudruhům zřejmě ještě nedošlo, že na západě bude soudným lidem takové přiznání k smíchu, leda by byli tak pokrokoví, že jim to zatemní rozum. Tomu nemohou věřit ani soudruzi z KSČM, co tamním vůdcům posílají blahopřejné telegramy - byť není jasné, k čemu tam někomu blahopřát. Kromě toho, že se zázračně přes všechen teror a hladomory dokázal režim udržet u moci.

Můžeme předpokládat, že pastor, pokud nezemře předčasně, na doživotí v lágrech nebude. Demokratický svět bude všelijak škemrat, pak na ponižující návštěvu přijede nějaký bývalý prezident nebo ministr a rukojmí bude okázale propuštěn. Možná to bude stát i nějaké peníze.

Má cenu za takových okolností do Koreje jezdit na misie? To není naše věc, protože my to neděláme. Ten režim ovšem jednou padne, a aby se tam něco změnilo, na to bude potřeba hodně svatých mužů.