Vrchní velitel všech populistů na své prezidentské jachtě

Vrchní velitel všech populistů na své prezidentské jachtě Zdroj: Profimedia.cz

Dnešním politickým a mediálním mainstreamem je docela obyčejný populismus

Platilo to před událostmi v Paříži, dvojnásob to bude platit v následujících dnech a týdnech. Na pokřivenost a prolhanost politického a mediálního mainstreamu se odvolávají snad všechny nešťastné duše v České republice – od politických stran jako je Národní demokracie antisemity Bartoše, přes Konvičkův Blok proti islámu a všechny ty národní a vlastenecké skupiny jako je Akce D.O.S.T., jež o sobě rády tvrdí, že reprezentují „to, co si normální lidé skutečně myslí“, až po osamělé zuřivce na sociálních sítích. Ostatně, s projevy řady z nich, včetně hlasitých odsudků českého politicko-mediálního mainstreamu, budeme konfrontování už zítra, na šňůře demonstrací, které v Praze tyto skupiny 17. listopadu pořádají.

Všichni do jednoho pak ztotožňují mainstream s politickou korektností, politikou Evropské unie a multikulturalismem. Pokročíme-li od otázky imigrantů k dalším zlomovým liniím českého společnosti – pak je za prorežimní mainstream považována i skepse k ruské politice, kterou jeho údajní stoupenci považují za tradičně velmocenskou a imperiální, sympatie k americké demokratické tradici a angažovanosti v různých koutech světa nebo kritický pohled na český odsun Němců po druhé světové válce.

Ano, tohle všechno má být názorový mainstream. A ti, kdo vystupují proti němu, vidí – sebe sama - jako neohrožené buřiče a jakousi obdobu někdejších disidentů. Tedy těch, kteří stáli (stojí) proti režimu, ale historie jim dala (dá) za pravdu. A co je důležité, vynese je k funkcím, jako vnesla k funkcím Havla a spol. Výmluvným dokladem takové sebereflexe je název jedné z obskurních skupin, která se bude 17. listopadu účastnit demonstrace svolané neonacistickou Národní demokracii – Čtvrtý odboj.

Nechme nyní stranou, že současný režim, ať už je jakýkoli, nikoho ze svých kritiků nezavírá, takže být dnes buřičem není příliš nebezpečné ani buřičské. Podstatná je jiná věc. To, co naši neonacisté, slavjanofilové, protirežimní a protievropští vizionáři, jednoduše xenofobové všeho druhu označují za mainstream bylo možná mainstreamem v první polovině devadesátých let, v časných letech Havlova prezidentství, rozhodně však není mainstreamem dnes.

Skutečným mainstreamem je v současnosti to, co z velké části šíří naše politické elity v čele s nynějším i minulým prezidentem. Tedy protiimigrantská a protiislámská xenofobie, ruské patolízalství, odklon od Ameriky, obhajování odsunu Němců spojené se záměrným pomíjením a bagatelizováním excesů, které se během něj děly, naprosté popření multikulturalismu a odpor k evropské jednotě a společné evropské zodpovědnosti.

Dnešním mainstreamem je mnohdy to, co bylo na počátku devadesátých let protirežimní a často pohrdané. Dnešním politickým mainstreamem je obyčejný populismus.