O tom, že evropští muslimové netvoří jednolitou masu, se u nás příliš nemluví. Přitom jsou evropští muslimové vnitřně rozdělení a ne všichni jsou nadšení z financování mešit a šíření islámu ze zemí jako Saúdská Arábie. Ta má zájem na šíření sunnitské fundamentalistické formy islámu zvané wahábbismus, a to se umírněným evropským muslimům nemusí vždy líbit. Jako příklad může sloužit kauza nové mešity ve Finsku, proti které se ozvali i někteří finští muslimové.
Wahábbismus je státní ideologií Saúdské Arábie, která ji nazývá termínem salafíja, neboť označení wahábbismus může být vnímáno negativně. Podstatné je, že salafisté se vidí jako jediní praví muslimové. Ti radikálnější z nich mohou umírněné muslimy považovat za nevěřící. Je tedy zřejmé, že řada evropských muslimů intervence Rijádu nevítá.
Mešita má byt vybudována ve finském hlavním městě Helsinky a někteří z vůdců muslimské komunity ve Finsku veřejně tvrdí, že nová mešita pomůže v integraci muslimských přistěhovalců. Naopak, jiní finští muslimové mají z nové mešity spíše strach.
„Měl bych obavu, pokud by finance na mešitu přišly ze Saúdské Arábie či Kataru,“ řekl zpravodajskému webu Yle.fi Abbas Bahmanpour, duchovní správce mešity Resalat Shia, která již v Helsinkách stojí.
Anas Hajar, duchovní správce jiné helsinské mešity, mediím řekl, že se nebude znepokojovat sponzorováním nové mešity, a to dokud bude mešita vedena finskými muslimy. Zdůraznil, že by finští muslimové jen v Helsinkách potřebovali kolem pěti nových mešit, neboť kapacita stávajících je již překročena. Z tohoto stavu je zřejmé, proč salafisté ze Saúdské Arábie cítí šanci a leckde vznik konzervativně vedeným mešit podporují.
Byť zatím nebylo o umístění nové mešity v Helsinkách rozhodnuto, plán na její výstavbu vyvolal veřejnou debatu. Jedno z míst pro možnou stavbu mešity již bylo odmítnuto, šlo totiž o bývalou elektrárnu Hanasaari.
