Ve volební kampani v Chorvatsku, která končí dnešními parlamentními volbami, sice téma uprchlíků rezonuje okrajově, většina lidí je však klidná. Běženců se nebojí. Má to několik příčin. Jednak jsou Chorvati na muslimy zvyklí, a pak také vědí, že migranti z islámských zemí u nich nechtějí zůstat.
Z pohledu Chorvatů nepředstavuje příliv migrantů problém. Většina má muslimy v širších rodinách. Vzájemné sňatky mezi muslimy a nemuslimy jsou běžné. Evropští muslimové svoji víru nedodržují striktně, především pokud se týká pití alkoholu nebo požívání vepřového masa. Také jejich pohostinnost je tu legendární: jako muslim vás nepohostí naprostá většina ostatních. Chorvati byli s muslimy částečně v koalici v tom, čemu říkají vlastenecká válka v letech 1991-1995 a vědí, že přátelství a vztahy nejsou o víře, ale o lidech.
Prezidentka Kolinda Grabar Kitarović se nedávno pro noviny Večerni list vyjádřila, že „osmdesát procent migrantů procházející přes Chorvatsko jsou ekonomičtí migranti a nechtějí zůstat.“ V zemi dosud zažádalo o azyl v posledních čtyřiceti dnech přesně deset z celkového počtu 334 182 migrantů, kteří sem od začátku krize přišli. Ani jeden z nich není ze Sýrie, ale v dubnu se sedmnáctileté Syřance v Záhřebu narodilo první dítě migrační vlny.
Chorvatsko je ze zemí EU na konci žebříčku růstu HDP, není tedy divu, že se v něm nechtějí usídlit. Nezaměstnanost číní 16,2 procent. Premiér Zoran Milanović reagoval na vyjádření kancléřky Angely Merkelové, že by Německo mohlo zavřít hranice, klidně:
“Z toho nemáme strach, protože Chorvatsko to může učinit mnohem dříve. Vzhledem k tomu, že do Chorvatska vstoupilo nelegálně pět migrantů z Afgánistánu, není však pro takové opatření žádný důvod. Nelegální migranty jsme samozřejmě podle zákona vrátili tam, odkud přišli, tedy do Bosny a Hercegoviny.“
Na hranicích se Srbskem i Bosnou je po menších začátečních problémech momentálně klid, země spolupracují, nakládají uprchlíky do vlaků či autobusů a převážejí je na hranice se Slovinskem a Rakouskem. Chorvatsko není v Schengenu, do nějž se může dostat podle optimistických vyjádření nejdřív v roce 2017.
Chorvati, tak jako ostatní lidé na Balkáně, vědí, že cíl migrantů neleží na jejich území, takže spořádaně organizují transporty na sever. Většině běžných občanů migranti nevadí a hodně lidí jim dobrovolně pomáhá, nosí oblečení a potraviny.
Šéf nejsilnější opoziční strany Tomislav Karamarko samozřejmě využíval migranty v předvolební kampani. „Migranti procházejí Balkánem jako sýrem a je zapotřebí větší ochrany státních hranic. Ale není to nic proti tomu, když současná vláda ekonomicky vyhnala ze země přes sto tisíc mladých lidí během čtyř let svého mandátu,“ uvedl pro portál Dnevnik.hr.
