Na pražském Výstavišti v neděli skončil čtyřdenní veletrh a festival Svět knihy. Kdo tam byl, ví, co to znamená – totiž že až na polovici zlevněným knížkám a podpisům literárních veličin zase na nějakou dobu odzvonilo. Celoroční platnost však budou mít různá ocenění, která byla v rámci Světa knihy rozdána.
Snad nejzábavnějším předávacím ceremoniálem kulturního roku je předávání překladatelské anticeny Skřipec, protože se při něm čtou vtipné pasáže z vítězného veledíla. Tentokrát se ostuda přilepila na Slepou skvrnu, detektivní román Torkila Damhauga přeložený z norštiny.
Cituji z výroku poroty (pověřené výborem Obce překladatelů): „Výsledný český text se na řadě míst jeví jednoznačně jako těžko přijatelný; nejednou vyznívá velmi nemotorně (Až se divím, že Viken taky nebyl odejit do čistírny.) a občas až směšně (Nechce se věnovat hospodářství, ale je tam přirostlý; Odložila si kozačky do stativu /myšleno do botníku/) Překladatelé často poškozují svoje úsilí úpornou doslovností, která velmi narušuje přeložený text a mimo jiné svědčí o chabé znalosti norské idiomatiky (např. „neposílají nám zrovna nejostřejší břitvy v šuplíku“ – znamená něco jako špičky ve svém oboru, fachmany, machry; prostě odborníky na svém místě)“.
Nepovedený překlad Miluše Juříčkové (vedoucí oboru nordistika na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity!) a Štěpána Lichorobiece (Lichorobce?) s (velmi ne)odpovědnou redakcí Evy Strnadové loni vydalo brněnské nakladatelství Jota, které se už za knihu čestně omluvilo a stáhlo ji z prodeje.
Historicky prvním laureátem Ceny Česká kniha (a držitelem finanční prémie 35 000 korun) se stal prozaik, literární historik, editor a překladatel Vladimír Binar se svým povídkovým triptychem Číňanova pěna (vyd. Triáda). Sedmičlenná odborná porota složená z akademiků, literárních překladatelů a knihkupců jej vybrala ze sedmi nominovaných českých prozaiků. Záměrem Ceny Česká kniha je zvýšit počet překladů děl současné české beletrie.
Cenu Jiřího Ortena pro autora do třiceti let věku pro změnu získal Vratislav Maňák za svůj soubor třinácti povídek Šaty z igelitu.
A ještě vítězové sedmnáctého ročníku Cen Akademie sci-fi, fantasy a hororu, rovněž známí ze Světa knihy: Knihou roku 2011 se stala ekologická dystopie Dívka na klíček Paola Bacigalupiho (nakl. Argo), která současně zvítězila i v kategorii Nejlepší sci-fi (Richard Podaný získal cenu za její překlad a Milan Malík si odnesl cenu za její obálku v kategorii Nejlepší dílo domácího výtvarníka).
„Nejlepší fantasy“ se stal román Joea Abercrombieho Hrdinové (Polaris), v kategorii Nejlepší česká/slovenská kniha zvítězila historická fantasy Ďáblova pevnost Juraje Červenáka (Brokilon).
