Islamisté z hnutí Tálibán obsadili okrajové části afghánské metropole Kábul, odkud se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Mluvčí povstaleckého hnutí sdělil, že bojovníci mají rozkaz vyhnout se krveprolití a čekat na dohodu o převzetí moci. Úřadující afghánský ministr vnitra ujistil, že změna ve vedení země se uskuteční nenásilně prostřednictvím předání moci přechodné vládě. Afghánský prezident Ašraf Ghaní o situaci jednal s americkým diplomatem Zalmajem Chalizadem a představiteli NATO.
"Nechceme ani jednu nevinnou oběť ani zraněné z řad afghánských civilistů, když přebíráme velení. Nevyhlašujeme ale příměří," uvedl v prohlášení mluvčí islamistického hnutí Zabíhulláh Mudžáhid. Podle něj je bezpečnost v metropoli i nadále v rukou vlády. Agentuře Reuters mluvčí řekl, že povstalci se nehodlají mstít představitelům vládní moci ani příslušníkům armády a úředníkům, vedení Tálibánu podle něj nyní jedná s vládou o "mírumilovném" převzetí moci.
Zástupce Tálibánu uvedl, že do Afghánistánu se chystá odjet jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.
Úřad afghánského prezidenta sdělil, že bezpečnostní síly mají situaci v Kábulu pod kontrolou. Ve městě se ale na několika místech střílelo, uvedl Reuters.
Úřadující afghánský ministr vnitra Abdal Sattár Mírzakvál v prohlášení uvedl, že Tálibán už je velmi blízko převzetí moci. "Afghánci by se neměli obávat... Žádný útok (na Kábul) nebude. Půjde o nenásilné předání moci přechodné vládě," citovala z jeho videovzkazu agentura AFP.
Krveprolití v Afghánistánu pokračuje:
V metropoli podle zpravodajů zahraničních médií panuje chaos, lidé obléhali banky, aby si vybrali své úspory, napsal na twitteru Sharif Hassan z listu The New York Times. Dlouhé fronty se stojí i před velvyslanectvími západních zemí, kde se lidé snaží získat víza, aby mohli vycestovat.
Ambasády ale pokračují s evakuací svých pracovníků a odvážejí je na kábulské letiště. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele uvedla, že nezbytné množství konzulárních úředníků a diplomatů nyní pracuje přímo na letišti. Zástupce NATO sdělil, že pracovníci mise Evropské unie byli přesunuti na neupřesněné bezpečné místo. Evakuují se i sídla afghánských vládních úřadů.
Historické milníky působení Talibanu v Afghánistánu:
Červenec 1994 - V jihoafghánské provincii Kandahár vzniklo hnutí Tálibán, které založili afghánští uprchlíci, původně studenti koránu v pákistánských islámských školách, a mudžáhidové, z nichž někteří bojovali v 80. letech proti sovětské okupaci Afghánistánu. Příslušníci Tálibánu jsou převážně etničtí Paštunové, kteří vyznávají ortodoxní směr sunnitského islámu.
27. září 1996 - Hlavní město Afghánistánu Kábul padlo do rukou Tálibánu, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za "plně islámský stát" řídící se islámským právem šaría. Tálibán oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha.
Červenec 1998 až červenec 1999 - Tálibán ovládl zhruba 90 procent území Afghánistánu.
26. února 2001 - Tehdejší šéf Tálibánu mulla Muhammad Umar vydal rozkaz ke zničení světově proslulých soch Buddhů v provincii Bámján, které patřily k nejstarším sochařským památkám, jež se dochovaly na území Afghánistánu. Několikadenní apokalyptické dílo zkázy dokončili přívrženci Tálibánu 13. března 2001 za pomoci automatických pušek, raketometů, tanků a výbušnin.
7. října 2001 - USA a Británie zahájily v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán, který byl reakcí na zářijové útoky na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu.
Listopad až prosinec 2001 - Vláda Tálibánu byla svržena, hnutí opustilo Kábul, přísahu složila nová prozatímní vláda vedená Hamídem Karzáím.
15. června 2006 - Koaliční síly pod vedením USA zahájily v horských oblastech jižního Afghánistánu největší ofenzivu od svržení režimu Tálibánu v roce 2001. Do akce s označením Horský úder se zapojilo více než 10.000 afghánských a spojeneckých vojáků.
Listopad 2007 – Tálibán měl podle britského deníku The Daily Telegraph pod kontrolou 54 procent území Afghánistánu.
8. prosince 2008 - Mezinárodní rada pro bezpečnost a rozvoj (ICOS) ve své zprávě uvedla, že Tálibán je trvale přítomen na 72 procentech území Afghánistánu. Podle NATO je hnutí přítomno na méně než polovině země.
11. říjen 2010 - Prezident Karzáí oznámil, že určitou dobu se už konají tajná jednání s Tálibánem, jejichž cílem je v zemi ukončit válku.
2. května 2011 - Americké komando v domě v pákistánském Abbottábádu zabilo vůdce a zakladatele teroristické organizace Al-Káida Usámu bin Ládina, kterému Tálibán poskytl během své vlády úkryt.
19. června 2011 - Americký ministr obrany Robert Gates potvrdil, že se USA zapojily do předběžných jednání s Tálibánem o možném urovnání ozbrojeného konfliktu. Tálibán tyto zprávy později popřel. Předseda rady pověřené vyjednáváním s radikálním hnutím Tálibán a bývalý afghánský prezident Burhánuddín Rabbání byl v září 2011 zabit.
Leden až březen 2012 - Několik vyjednávačů Tálibánu zahájilo rozhovory s americkými představiteli v Kataru. Tálibán však později oznámil, že mírová jednání pozastavuje. Spojené státy podle něj nesplnily podmínky pro pokračování rozhovorů.
Červenec 2014 - Tálibán podle různých zdrojů ovládal asi polovinu Afghánistánu.
31. prosince 2014 - V Afghánistánu oficiálně skončila mise Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), kterou nahradila nová nebojová alianční mise Rozhodná podpora. Přibližně 13.000 vojáků NATO má za úkol především pomáhat s výcvikem afghánských bezpečnostních sil.
29. července 2015 - Úřad afghánského prezidenta na základě informací zpravodajské služby potvrdil, že vůdce Tálibánu Umar je už více než dva roky po smrti. Umar zemřel v dubnu 2013 v pákistánském Karáčí.
30. července 2015 - Tálibán oznámil, že do čela hnutí byl po Umarově smrti jmenován Muhammad Mansúr.
28. září 2015 - Afghánská vláda potvrdila, že město Kunduz, jež má asi 300.000 obyvatel, padlo do rukou Tálibánu, který na něj zaútočil. Šlo o největší úspěch radikálů od svržení vlády Tálibánu v roce 2001.
31. května 2017 - Při nejtragičtějším atentátu v Afghánistánu od pádu Tálibánu zemřelo nejméně 150 lidí a 300 jich bylo zraněno. Nálož byla umístěna v cisternovém voze v Kábulu.
22. srpna 2017 - Americký prezident Donald Trump představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. Oznámil, že USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu a posílí svoji vojenskou přítomnost. Počet amerických vojáků v zemi se pak zvýšil o 3000 - na 14.000 mužů a žen ve zbrani.
26. ledna 2019 - Zástupci Tálibánu a USA dokončili návrh mírové dohody, která předpokládá stažení zahraničních sil z Afghánistánu do 18 měsíců od jejího podepsání. Spojené státy pak mírové rozhovory několikrát přerušily v reakci na bombové útoky Tálibánu poblíž spojeneckých základen.
Únor 2020 – Tálibán měl podle webu televize Al-Džazíra pod kontrolou na 40 procent území Afghánistánu.
29. února 2020 - Spojené státy a Tálibán v Dauhá podepsaly dohodu, ve které USA a NATO slíbily úplné stažení vojsk z Afghánistánu do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody. Tálibán se mimo jiné zavázal zabránit dalším radikálním skupinám, včetně teroristické sítě Al-Káida, ve využívání afghánského území k ohrožování bezpečnosti USA a jejich spojenců.
10. března 2020 - Začalo stahování amerických vojáků ze dvou základen v Afghánistánu.
14. dubna 2021 - Nový americký prezident Joe Biden oznámil, že USA začnou společně se spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily. Jednotky NATO zahájí odchod z Afghánistánu rovněž 1. května, spojenci jej koordinují s USA. Potrvá několik měsíců, shodli se alianční ministři obrany.
1. května 2021 - Vojáci USA, NATO a dalších spojeneckých zemí se oficiálně začali stahovat z Afghánistánu.
8. července 2021 - Biden prohlásil, že americká vojenská mise v Afghánistánu skončí 31. srpna. USA z této asijské země stáhly už 90 procent personálu a techniky.
9. července 2021 - Hnutí Tálibán oznámilo, že získalo kontrolu nad přechodem Islám Kala v provincii Herát, tedy nejdůležitějším postu na afghánské hranici s Íránem. Podle tvrzení Ruska ovládl Tálibán už 85 procent afghánského území.
6. srpna 2021 - Do rukou Tálibánu padla první provinční metropole; jeho bojovníci se zmocnili města Zarandž v provincii Nimrúz. Dosud se Tálibán zmocnil 25 z celkových 34 provinčních metropolí.
15. srpna 2021 - Islamisté z hnutí Tálibán obsadili okrajové části afghánské metropole Kábul, odkud se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Spojené státy napřely veškeré síly na evakuaci diplomatů a dalších pracovníků ze svého velvyslanectví v Kábulu. O totéž se snaží i Británie a řada dalších západních států.
