Čínská lidová republika se může pochlubit jednou z nejsilnějších ekonomik, která se mimo jiné opírá o nejpočetnější populaci na světě. Jenže pravidelné sčítání lidu poukázalo na možná úskalí do budoucna. Lidí v produktivním věku je méně, starších přibývá a klesla porodnost.
Celkové hodnoty čínské populace na první pohled nepůsobí nijak problematicky. Sčítání ukázalo, že v letech 2010 až 2020 se počet tamních obyvatel zvedl z 1,339 na 1,411 miliardy – nárůst o zhruba 72 milionů. Tedy o víc než kolik lidí žije například ve Velké Británii nebo v Itálii. Znepokojivý trend posledních let odhaluje až podrobnější náhled do statistik.
Čínská populace se za poslední dekádu rozrostla o „pouhých“ 5,38 %, což je nejnižší hodnota naměřená od prvního sčítání v roce 1953. Novorozenců ubývá. Na pokles jasně ukazuje i porovnání meziročního nárůstu. Zatímco ještě v roce 2019 přišlo na svět 14,65 milionů dětí, v roce 2020 jich bylo kolem 12 milionů.
Vládnoucí komunistická strana by tak podle odborníků mohla čelit problémům v ekonomické oblasti. Od posledního sčítání totiž ubylo 40 milionů lidí v pracovním věku (16-59 let). Celkový počet se však stále pohybuje kolem 880 milionů. Podle výpovědi ekonomky Yue Su pro BBC by tento trend mohl časem vést k zašpuntování potenciálu růstu čínské ekonomiky.
Profesor Stuart Giestel-Basten z Hongkongské vědecko-technologické univerzity však výsledky sčítání nevnímá jako zdroj budoucích potíží. „Sčítání odhalilo nárůst gramotnosti. Pokud by se díky tomu podařilo zvýšit produktivitu a lidé vydrží pracovat déle a budou zdraví, mohlo by to vyvážit zpomalující růst populace,“ vysvětloval pro ABC. „Nevidím důvod, proč by tahle data měla být prezentována jako katastrofa,“ dodal.
Regulace porodnosti
Mezi další z demografických problémů Číny patří i nepoměr v zastoupení obou pohlaví v populaci. Muži tvoří více než polovinu tamních obyvatel, konkrétně 51,24 %. I z toho důvodu se dlouhodobě potýkají s potížemi při hledání partnerky a miliony z nich zůstávají po třicítce nezadaní. Naopak ve většině evropských zemí (včetně Česka) je vyšší celkový počet žen.
Experti nerovnoměrné zastoupení připisují zejména takzvané „politice jednoho dítěte“. Šlo o snahu komunistické strany omezit růst populace. V průběhu let se však ukázalo, že Číňané preferují mužské potomky. Docházelo k nuceným potratům a postupně se začal projevovat i výše zmiňovaný rozdíl. Částečnou změnu přinesl až rok 2016, kdy se vláda pokusila zvrátit trend klesající porodnosti a navýšila počet dětí na 2 na rodinu.
Během následujících dvou let počet novorozenců opravdu opět rostl a vypadalo to, že opatření zafungovalo. Poté se ovšem situace vrátila k dlouhodobě klesavé tendenci. „Politika dvou dětí sice měla pozitivní vliv na porodnost, ale pouze krátkodobě,“ komentovala Yue Su.
