Vladimr Mertlík: Po Babišově „Čau, lidi“ bývá vždy v neděli nablito nejen v alejích
Proběhl nejdůležitější summit NATO v historii a po mnohaměsíčním boji vlády o to, kdo povede delegaci největších lemplů aliance, se zdálo, že z nejhoršího jsme uvnitř a všechno špatně skončí. Média se dosud předhánějí v hodnocení významu naší účasti a stranou nemůže zůstat ani Zpětné zrcátko.
Jako kabrňáci jsme se předvedli již před summitem domácí zabijačkou o vedení delegace. S ohledem na závažnost summitu a světovou bezpečnost dostal nakonec před někdejším předsedou Vojenského výboru NATO, čtyřhvězdičkovým generálem a prezidentem Petrem Pavlem přednost někdejší nákupčí hnoje, prodejce párků, kuřat a rohlíků premiér Andrej Babiš. Důvodem, proč byla Pavlova účast vládou rázně odmítnuta a musel ji řešit zkorumpovaný Ústavní soud pučem, byla prezidentova protistátní činnost a pomlouvání vlády. Ta přesvědčena o tom, že nesplnění ani 2 % HDP obranných výdajů aliančních závazků obhájí tím, že si nasadí trumpovské čepice a skvělý rétor Babiš vysvětlí naši pozici ve třech minutách projevu.
Kvůli naší touze po míru a z toho vyplývajícího nejnižšího plnění aliančních závazků byl zařazen na chvost projevů všech účastníků. Když dodržel limit tří minut, aniž by ukončil úvodní myšlenku, rozlil se sálem pocit úlevy, doprovázený dlouhotrvajícím potleskem, což analytici blízcí hnutí ANO považují za doklad závažnosti a úspěchu Babišovy řeči. Protože summit NATO ale není zážitkový rodinný výlet, jak si myslí prezident, doplnil premiér tým ministra pohraničí Macinky a ministra sebeobrany Zůny koupí licence reality show TV Prima Výměna manželek o odloučenou Moniku. Ta nás reprezentovala na jednání konference prvních dam „Children, Technology and Security: Protecting the Next Generation“, což je téma, v němž se paní Babišová se jak ryba ve vodě Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Přerovem u firmy DEZA, pracující s kyanidy a držené Agrofertem. Poté co žačka lingvisty Filipa Turka přečetla projev v angličtině způsobem, který přítomní považovali za online překlad do svahilštiny, sklidila i ona neutuchající potlesk.
Summit měl přes původní obavy z chování prezidenta Pavla skvělý průběh rušený nepochopitelným mlácením prázdné slámy některých delegátů o nebezpečí války a způsobech, jak jí údajně zabránit, ač se premiér Babiš domníval, že hlavní debata se bude vést o tom, že chceme mír. Tomu také neohroženě přizpůsobil téma rozhovoru s Donaldem Trumpem a okolo stojící skupinkou, kterého se s Monikou – jako správní burani – neomaleně ptali, kde má starou. Oba pak kvitovali, že Melanie už hrála i v dokumentárním filmu o sobě, který má na české FDB pěkných 12 %, ale zároveň se bez falešné skromnosti pochlubili, že také Agrofert, jehož byl Babiš kdysi majitelem, chystá o Monice dokument „Kozel zahradníkem“ v hlavní roli s floristou Ivanem Šablatúrou, v němž si možná (ve) vedlejší roli střihne i Andrej Babiš. Zatímco Pavel obtěžoval účastníky summitu válečným štvaním a kecy o tom, kdy a kde dobyl jakou kótu, premiér Babiš dobýval srdce a bránice posluchačů bezprostředností a smyslem pro humor.
Stížnost nevoleného prezidenta válkychtivé Ukrajiny Zelenského na faux pas, kdy mu byl předložen jídelní lístek v bulharštině místo v ukrajinštině, odlehčil Babiš například poznámkou: „To je stejné, ako keď mi kokoti v Prahe predkládajú jedálný lýstek v češtine, tiež viem piču!“ Salvu huronského smíchu sklidil premiérův bonmot na Zelenského otázku, čím přispěje Česko na muniční iniciativu, kdy Babiš odtušil skvělou filipikou: „Místo kulí vám dáme kulový,“ což tlumočník přeložil do angličtiny jako: „Instead of cannonballs, we'll give you zilch!“ To samo o sobě nebylo už tak vtipné, ale vznikl tím „takový překladatelský oříšek“. Není proto divu, když Zelenský odměnil Babišův ostrovtip větou: „He's a huge clown!“
Vše se nakonec ale v dobré obrátilo a Česko pod heslem „ani floka Ukrajině“ poslalo sto čtyřicet milionů na zbraně pro Ukrajinu do USA, které za ně na Ukrajinu zbraně pošlou. Poté co se o tom ministr sebeobrany a skvělý terč posměchu Jaromír Zůna dozvěděl až na summitu z aliančních tabulek, musel slíbit, že to nikomu neřekne. Třešničkou na dortu bylo údajně vřelé podání si rukou s Donaldem Trumpem, který při odchodu ze sálu ucítil na břichu cizí ruku, kterou mu tam zprava vsunul Andrej Babiš. Když se Trump pokusil překážku odstrčit, Babiš jeho ruku uchopil tak silně, až ji dál kráčejícímu Trumpovi málem vytrhnul z ramene, sám vytřeštěně zevlujíc jak jelito do objektivu najatého fotografa.
Neméně zábavný byl premiér ve víkendovém hlášení Kecy v kleci z Průhonic, když řekl: „Měsíce jsme poslouchali o tom, kdo tam má být a jak to má být. A dopadlo to, jak jsem říkal, ostuda. Bylo to neuvěřitelné, trapné. A styděli jsme se! Za námi chodili naši partneři a ptali se: Proboha, proč tady je, co tady dělá. Kdyby Macinka nebyl nad věcí a nepustil mu to místo, tak by seděl úplně vzadu. To jsme samozřejmě nechtěli, aby tam byl nějaký skandál," prohlásil premiér.
S tím lze jen souhlasit, my se stydíme doteď a je čas vyhlásit Turecku válku, pokud si dovolilo pozvat na jím pořádaný summit NATO prezidenta Česka. Premiér bohužel odmítl upřesnit, kteří partneři byli přítomností prezidenta Pavla šokováni. Nebyl tak slušný jako svého času ministr Vojtěch, ale pohled na výčet zemí na summitu otázku činí snadnější než hádanku: „Měla babka čtyři jabka…“ Jediní podezřelí by mohli být Slováci, ale nejspíš si to jako obvykle premiér vycucal nejen z prstu…
V nedělní samomluvě premiér pokračoval osobní kritikou prezidenta i jeho okolí: „Nechápu, že pokud tým pana prezidenta, který je samozřejmě v plné kampani za znovuzvolení, nemá sebereflexi, tak proč se on nechá takhle manipulovat jako loutka a poslouchá je na slovo. Bylo to trapné, styděl jsem se!“ uvedl Babiš. Překvapující na jeho vyjádření je snad jen to, že člověk, po jehož pozdravu „Dobrý den“ je třeba se podívat z okna, zda zase nekecá, vůbec ví, co slovo „stydět se“ znamená.
Nenávist je vlastnost, která ubližuje těm, kteří ji vůči okolí cítí. Je projevem zbabělosti a pokřiveného charakteru. Chcete-li důkaz, zatněte zuby a podívejte se na jakékoliv premiérovo vystoupení, najmě na jeho nedělní kázání. Jen oddělen objektivem kamer, má odvahu dávat najevo svou nenávist vůči všem, před nimiž se v osobním kontaktu zbaběle kroutí, pokud je k setkání okolnostmi vůbec donucen. Tato zbabělost je zdroj nenávisti především k sobě samotnému jako reakce na stud a hanbu, kterou za sebe nemůže necítit. Je strašné být nenáviděn, je strašné nenávidět sám sebe a nejstrašnější je být adorován primitivy a lůzou, jejíž adorace se kdykoliv může změnit v nenávist.
Slánský, Geminder, Frejka, Frank, Clementis, Reicin, Šváb, Margolius, Fischl, Šling, Simone alias Katz, London, Hajdů a Löbl by mohli vyprávět.
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
