nahoru

Vladimír Mertlík: Plukovnický puč v České banánové republice

Vladimír Mertlík 26. října 2020 • 06:00
Vladimír Mertlík: Plukovnický puč v České banánové republice
foto: Reprofoto ČT24

Původně mělo Zpětné zrcátko na srdci úplně jiná ohlédnutí, ale to, co se odehrálo v noci na pátek 23. října 2020, předčilo veškerá očekávání. Nejde jen o to, zda arogantní frajtři, z nichž jeden je plukovník, měli na ksichtech tlamokryt. Jde o to, že pohrdáním nad plebsem i vyhláškami státu, který ztělesňují, vyvolali otřes důvěry nejen v úřad ministra, ale i v premiéra a vládu. Ano, plukovník Prymula svým činem přivedl zemi na pokraj vojenského puče. 

„Myslím, že jsem toho tolik neprovedl“, utrousil Roman Prymula, načapán o půlnoci bez tlamokrytu s kumpánem před hospodou, která měla být již několik dní zavřená.

I provedl, pane plukovníku, provedl! Před pár dny jste v projevu Mým národům prohlásil, že již pouhá elementární lidská vzájemnost by nás měla vést k dodržování vašich vládních nařízení – nošení roušek i v autech, hausarest, 2 metry rozestupů i mezi souložícími, stop hospodám, obchodům, vzdělávání, kultuře i sportu – jinak bude třeba vyhlásit válečné stanné právo. V pátek jste provedl totéž, jako by předseda spolku „Mravnostní liga proti sexuálním úchylkám“ byl přistižen v parku, jak s rozevřeným baloňákem – a pod ním „navostro“ – vyskakuje z křoví vstříc matkám s nákupem a volá: „To je macek, co!?“

Je třeba vám říci, pane plukovníku nejen to, co jste udělal, ale i to, co byste udělat měl. Nejšílenější je totiž na vašem skandálu původní ranní uražená reakce: „Jestli si to veřejnost přeje, tak klidně rezignuji!“ Důvodem k rezignaci by nemělo být „přání veřejnosti“. Důvodem by měla být hanba, kterou byste cítil a čest, kterou byste chtěl zkusit znovu získat. Má to ale háček, pane plukovníku! Musel byste aspoň tušit, co tato dvě slova znamenají, musel byste je mít ve svém slovníku! V časech monarchie a první republiky, kdy slova hanba a čest ještě měla svou váhu a význam, by plukovník a ministr řešil stejný skandál tak, že by se z jeho pracovny ozval tlumený zvuk výstřelu a pád bezvládného těla. Vy jste ale nakonec v brzkém pátečním odpoledni oznámil, že necítíte žádné pochybení, odmítáte odstoupit, a že si ve svém morálním průjmu budete hovět dál. Rozsoudil jste tím dosavadní spory veřejnosti, zda předcházející vystoupení byla svou formou dílem osobní rozhodnosti či arogance – B je správně!

Nejde jen o vás, ale také o výběrčího ANO, jak se Jaroslavu Faltýnkovi přezdívá pro jeho úlohu ať již v kauze mýtné či toku brněnské Stoky. Protože jste se v tom fofru se šíbrem ANO nedokázali ani domluvit na stejných výmluvách, když jste se uprostřed noci tajně sešli, je lhostejné, co si nyní „slintá na pentli“ on – nebo vy. Bere-li Faltýnek vinu na sebe, je jedna věc ale vyřešena. Může zaplatit pokutu 3.000.000,- Kč, kterou jak se dá předpokládat pochopitelně dostane podle zákona jeho kámoš hostinský.

Spolužák Zpětného zrcátka Bína svého času omlouval svůj pozdní příchod do školy tvrzením, že jim „doma šla u budíku jen velká ručička“. Z podobného arzenálu jsou i vaše tvrzení: že jste nebyli v hospodě, ale v salonku, pak v soukromých prostorách kapituly, která ale jakoukoliv souvislost s vaším kšeftováním odmítla. Po pravdě řečeno, ona všechna vysvětlení, která jste na tiskové konferenci pronesl, jsou hodna žáka jedné ze škol, o nichž psalo Zpětné zrcátko v textu z 29. 9. 2020 pod názvem Pedagogika a výchova blbých aneb Podobnost čistě náhodná, v němž doslovně uvedlo dílo PAEDAGOGIKA, Josefa Šauera z Augenburgu, prof. c.k. Českého ústavu ku vzdělání učitelek v Praze, č. XXXVIII. – r. 1897, str. 491 – 492. Dovolte částečnou citaci této citace – je pro váš příběh víc než výmluvná:

III. Výchova blbých

1. Jest třeba přesně lišiti blbé a slabomyslné; jedni i druzí mohou býti kretiny.

2. Slabomyslní nemohou v duševním rozvoji stačiti duševně zdravým, a proto bylo by s prospěchem, při vychovávání i vyučování míti na ně zvláštní zřetel, po případě zříditi pro ně školy zvláštní, pomocné.

3. Blbost jest buď čilá (jará) nebo ochablá (chabá), zřejmá nebo skrytá, vrozená neb později povstalá.

Čilost u blbých jeví se jednak tím, že blbý stále a nerozvážně mluví, nebo že jsa němý, stále pobíhá. Na oboje třeba velice dáti pozor, ježto mohou sobě snadno ublížiti a věci kolem sebe poškoditi…

Ochablá blbost pozná se na prvý pohled po výrazu tupém, a po neobratném se chování, ať blbý stojí, sedí, se pohybuje, jde…

Nesnadno bývá poznati skrytou blbost, a jest tu třeba delšího pozorování, zejména: v noci, při svlékání, oblékání, zda-li blbý pamatuje si místo kde bylpři rozeznávání sebe od jiných. Takový nezjevný blbec bývá někdy velice nebezpečný, ježto bývá poťouchlý a zlomyslný, takže po výkonu dobrém ihned dovede provésti čin tak zlomyslný, že až úžas vzbuzuje...

4. Blbost vyžaduje zvláštní péče směrem dvojím: lékařským a vychovatelským…

Pokud jde o blbé naprosto neschopné, může se jednati jen pouhé ošetřování; avšak i toho je třeba: vyžadujeť toho křesťanská láska, ujati se těchto ubohých…

IV. Vyučování blbých

a) Náboženství…Počíná biblickými příběhy… Jsou mezi blbými někteří, při nichž stránka citu mnohem více jest zakrnělá, nežli stránka rozumu. Nepodaří-li se tuto bezcitnost prolomiti…blbý jest v tom směru nevyléčitelným. Jest to pak nejen blbost, ale spolu také mravná zrůdnost. Avšak takových je poskrovnu. Naproti tomu jsou blbí, při nichž cit nad rozum vyniká…jeví příchylnost a vděčnost k představeným…

(konec cit.)

Možná by se mnohé vysvětlilo, pane plukovníku, pokud byste provedl coming out a přiznal neohlášené registrované partnerství s Jaroslavem Faltýnkem a vaším řidičem.

Nicméně premiér Babiš, který vešel do dějin hláškou: „Nikdy neodstoupím, nikdy!“, teď sám volá po vaší rezignaci, jinak prý vás odvolá on. Připomeňme mu, že to byl právě on, kdo plukovníka Prymulu s velkou slávou jako Spasitele do funkce povolal. Po vaší rituální halal porážce volá i červená mikina, do pátku odložená v koutě jak hračka z loňských vánoc. Prý: Má-li si vláda udržet důvěru!

Proboha, jakou, kde ty existence žijí? Nemá nakonec ta Maláčová pravdu a vy jste dosud nepřiznaný Babišův vlastní bratr. Situace jasně ukazuje, že Prymulu Babišovi do vlády nasadil jak veš do kožichu sám Kalousek! A šídlo je z pytle venku!

Nechal se slyšet i Mr. Pyžamo, kterému konečně v pátek v poledne řekli, že je říjen. Jakmile prezidenta jeho ošetřovatelé doplnili tekutinami, probral se Prymulův hlavní ochránce a sdělil světu, že ještě neví, zda je vhodné, aby prezident plukovníka Prymulu odvolal. Otázka je, zda prezident ví, že je prezident. Pokud si ale prezident vzpomene, že je prezident, a že mu Prymula zatrhl večírek…!? Na druhou stranu, co s tou medailí? Je to šlamastyka s tím kralováním, zrovna když prezient začal nad Mynářem vyhrávat v Kalousku, nezlob se!

A kdo na místo toho Prymuly? Co ten Faltýnek, který na rozdíl od Prymuly dokáže otevřít hospody už po třech dnech – i když jen jednu. Zájem o zdravotnictví má, však o tom jednal s Prymulou v té hospodě! Jak to dopadne s těmi Američany, co nám prý přijeli pomoct? Vědí už v Americe, že jsou tamní prezidentské volby v ohrožení, protože pokud se Prymula dožral, vyhlásí zákaz vycházení i tam!

Konec legrace! Realita je jiná a vůbec ne legrační! Nejdůležitější je, co nám vláda dala chováním ministra Prymuly i svými dalšími alibistickými kroky najevo.

„Seďte doma, nikam nechoďte, noste roušky, nic nedělejte, vylezte až k volbám, dodržujte všechna naše nařízení a hygienu, myjte si ruce šestkrát denně, prdel si s vámi vytřeme už sami!“, zní prohlášení vlády.

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík





Diskuse ke článku