nahoru

Franta Sauer poražen, Miloš Zeman pochválen, pornoherec Madison pohaněn… Tak už máme, co jsme chtěli

Vladimír Mertlík 21. července 2020 • 16:20
Miloš Zeman
Miloš Zeman
• foto: 
Anna Vackova / E15

První z historicky „okurkových“ měsíců žurnalistiky byl nabit událostmi velkého významu, proto stojí za to se za jeho mozaikou stručně ohlédnout.

Minulý týden – 13. července – uplynulo 368 let od vysvěcení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1652. Postavit jej nechal dva roky předtím císař Ferdinand III. jako projev díků Panně Marii za uhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Sloup strhl a zničil 3. listopadu 1918 nacionálně rozvášněný dav, vedený opilcem a výtržníkem Frantou Sauerem. Po mnohaletém úsilí vytvořil kopii sloupu sochař Petr Váňa a s nemenším úsilím prosadil i jeho instalaci. Budiž mu nejméně dalších 368 let vzdáván vděk a chvála!

Krátce po instalaci bylo zveřejněno memorandum 26 českých historiků umění, mj. Víta Vlnase a Richarda Biegela, žádající, aby město obnovu sloupu nepřipustilo. Podle signatářů „mariánský sloup představoval již v okamžiku vzniku triumfální výraz habsburské monarchistické ideologie opírající se o program militantní katolické protireformace“ (cit.). Navíc prý dochovaná dokumentace neumožňuje přesnou rekonstrukci díla, takže kopie je jen „zcela nevěrohodnou, banální atrakcí“.

Škoda, že se dotyční bojovníci za pravdu a umění nedali do kupy u sochy maršála Koněva, která by podle nich zřejmě „představovala již v okamžiku vzniku triumfální výraz sovětské ideologie opírající se o program mírové komunistické politiky“.  Už také došlo k útoku na sloup ze strany nevzdělanců a odpůrců obnovy sloupu. Zbývá jen doufat, že sloupu v budoucnu nehrozí od hlavní odpůrkyně – spisovatelky Lenky Procházkové – aktuální módní protest formou „nahoře bez“. Historie se neptá: Jak? Historie se ptá: Kdo?

 

Výjimečný Zeman

Zpětné zrcátko musí v zájmu spravedlnosti pochválit častého hrdinu svých glos prezidenta Miloše Zemana, který se ve veřejném prostoru nechal slyšet, že hnutí Black Lives Matter je rasistické. Jednoznačný souhlas! Po někdejším přirovnání Jásira Arafata k Hitlerovi – v souvislosti s jeho antisemitskou politikou – je to druhý projev, za který na sebe může být Zeman pyšný. Škoda, že daleko častěji platí opak. Znáte třeba ten, jak přijde do pekla Zeman, Klaus a Claudia Schiffer…?!  

Dekolonizované cukrárny

Svět se opravdu zbláznil, lhostejno kde! Švýcarská akce „Spolek proti rasistickým sladkostem“ zveřejnila petici za „dekolonizaci cukráren“ a navrhla zákaz dezertu Mohrkopf, protože podle ní se slovo Mohr váže k výrazům „černoch, černý a africký“! Zlí jazykové špitají, že se v nejbližší době dá očekávat od českých aktivistů zákaz prodeje indiánků, turecké kávy, ruského vejce, španělských ptáčků, bitek po kozácku, tatarského bifteku a cikánského žebírka. Je suis gourmet!     

  

Pornoherec znásilňovač

Pornoherec Ryan Madison je obviněn ze sexuálního zneužívání žen, s nimiž „účinkoval“ ve filmech, neboť prý při natáčení umělkyně vystavoval situacím a praktikám, k nimž nedaly svolení. Ale fuj!

 

Pornoherečka Kinsley Karterová vzpomíná na film „Šup sem, šup tam, nám už je to všechno jedno“, kdy jí bylo pouhých 21 let, a označila ho za film, při jehož natáčení se moc styděla. „Obvykle před natáčením proběhne komunikace, ale tady na mě vlítli rovnou!“ uvedla zneuctěná Karterová.

Další, kdo si na pornoherce veřejně stěžoval, je Annabel Reddová. Na Twitteru vyzvala followery, ať nesledují jednu z jejích scén, protože Madison při jejím natáčení překročil hranice vkusu, které jsou pro pornoherečky svaté. Bez předchozí domluvy se připlížil k umělkyni lstivě zezadu a s výkřikem „Máš ho tam!“ hodil bezbranné Annabel za triko chrousta. Lex Loreové, další z dívek, které Ryana obvinily, bylo v době zneužití dokonce jen 19 let, což jí prý před natáčením nikdo neřekl. Šokující je i odhalení Ryanova charakteru: „Ryan Madison je v branži známý jako znásilňovač!“ uvedla dle Daily Mailu. Umělkyně nyní žádají náhrady za poškození svého dobrého jména a penetrace i nosních dírek. Mee Too!

Women Lives Matter

Policie v bavorském Obergünzburgu zatkla 37letého Afghánce, který za bílého dne v autobusu před očima deseti dětí a dvou dospělých ubodal sedmadvacetiletou manželku. Po činu odhodil nůž a uprchl z místa krveprolití, ale policie ho dopadla na okraji města. Afghánec ji napadl už loni, jak potvrdila policie, ale tentokrát žena v nemocnici zraněním podlehla. Manželé spolu mají čtyři děti, ale žili odděleně. Jen v roce 2018 zemřelo v Německu 123 žen vinou partnera. Není čas na akci Women Lives Matter? Wir schaffen das!

 

Západ a Východ

Dne 10. července 1947 vstoupila ČSR do spolku hladu, bídy a srabu, když vláda po „kartáči“ v Moskvě odvolala účast na konferenci o tzv. Marshallově plánu. Plán evropské obnovy měl zabezpečit americkou pomoc poválečné Evropě, ale SSSR a jeho satelity nabídku odmítly. V letech 1948–1952 tak poskytly USA v rámci plánu západní Evropě pomoc ve výši cca 190 miliard USD v cenách roku 2016! Plán přispěl k její hospodářské rekonstrukci, obnově průmyslu i zemědělství a oživil mezinárodní obchod. Evropa se tak rozdělila na Západ a Východ, který začal ekonomicky trvale zaostávat. Marshall během otevíracího projevu řekl, že plán není namířen „...proti žádné zemi ani doktríně, ale pouze proti hladu, chudobě, zoufalství a chaosu“ a jeho cílem mělo být: „...obnovení fungující světové ekonomiky, která umožní vznik politických a sociálních podmínek, v nichž mohou existovat svobodné instituce“.

Sovětská delegace konferenci opustila a Molotov konfrontačně označil Spojené státy za „fašistickou sílu a centrum světového reakčního hnutí a protisovětské činnosti“ a země spolupracující s USA „za nepřátele“. Prohlásil také, že „marshallizaci“ musí být zabráněno jakýmkoliv způsobem (!) a že francouzská a italská KS musí vyvinout maximální úsilí na sabotování plánu. Sověti také obvinili USA z manipulace voleb 1947 v Belgii, Francii a Itálii, kde komunisté ztratili mnoho hlasů. U nás byly volby 26. května 1946 v pořádku: KSČ 31,2 %, ČSNS 18,4 %, ČSL 15,7 %, DS 14,1 %, ČSSD 12,1 %, KSS 6,9 %, SS 0,9 %, SP 0,7 %. Žádný únor 48, panáčkové, květen 46! Zkrátka každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží!

Národní shromáždění schválilo 11. července 1951 zákon 65/1951 Sb., který svěřil ochranu státní hranice oddílům Pohraniční stráže (PS). Cílem bylo sledování pohybu osob kolem státní hranice. Nejostřeji konala PS v úseku hranice se SRN a Rakouskem, kde bylo vystavěno oplocení pod elektrickým proudem, schopné zabíjet! Železnou oponu bránili příslušníci PS zejména proti uprchlíkům z Československa a neváhali při tom používat zbraně. Padly stovky lidí ze strany ochránců hranic, emigrujících občanů či vnějších narušitelů státní hranice. Před „oponou“ směrem do vnitrozemí se nacházelo 20 km hraničního pásma, kam byl vstup povolen jen na zvláštní povolení. Výsledkem byla v letech 1948–1989 smrt 654 pohraničníků – většinou nehodou či sebevraždou, při přestřelce s uprchlíky jich zemřelo deset. Civilistů bylo zavražděno 450, většina z nich neozbrojená, zastřelena ozbrojenými pohraničníky. Konečně jsme si mohli zpívat: Tak už máme, co chtěli…!

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík

 

 



Klíčová slova: Vladimír Mertlík



Diskuse ke článku