Po pouhých dvou letech se sociální síť ResearchGate.net rozrostla na více než půl milionu uživatelů. Vědci ze dvou stovek zemí světa na ní prezentují své poznatky, diskutují a navazují kontakty. Třeba zájemci o umělou inteligenci tu najdou kolem 1500 kvalifikovaných partnerů k diskuzi.
Už se poněkud pozapomnělo na skutečnost, že internet před lety začínal jako prostředek komunikace mezi vědeckými pracovišti. Postupně se tak rozrostl, zevšeobecněl a „zvulgárněl“, že na tomto hracím hřišti nedozírných rozměrů vznikají specifické komunity a sociální sítě. Na rozdíl od jiných sektorů tu tak úplně neplatí, že je „trh rozdělen“ – nejlepším příkladem může být i založení a relativně bouřlivý rozvoj tak specifického produktu jakým je právě ResearchGate, řekněme Brána výzkumníků, jako bývala Brána borců na antickém olympijském stadionu. Základnu má v Berlíně a institutu MIT v americkém Massachusetts.
„Pavouk“ kontaktů se začal rozbíhat z Berlína a amerického MITu|archiv ResearchGate
Síť spoluzakládal v roce 2008 lékař Ijad Madisch s cílem dát dohromady vědeckou komunitu působící v daném oboru výzkumu. Účastníci diskusí ve zhruba 2600 tématicky/oborově vymezených skupinách dávají k dispozici své poznatky, laboratorní metody a místo v tradičních odborných magazínech stále častěji publikují na ResearchGate. Digitální médium je totiž pohotovější a zajistí lepší zpětnou vazbu. Co se nezměnilo, je převaha odkazů na úspěšné pokusy. Pokrok a věda přitom stojí i na tisícovkách nezdařených experimentů. Škoda, že zde nepublikuje více pionýrů slepých uliček, jejichž velmistrem byl Jára Cimrman: „Tudy ne, přátelé!“
Užitečné je například monitorování vědeckých akcí týkajících se dané specializace|archiv ResearchGate
Projekt ResearchGate si záhy vydobyl respekt, zhmotněný i do finanční podpory především ze strany soukromých investorů. Prostředky jsou vkládány hlavně do posílení týmu v berlínské centrále. Na rozdíl od obdobného britského projektu Mendeley se ResearchGate primárně nesoustředí na odbornou literaturu, byť automaticky katalogizuje všechny vydané práce a zpřístupňuje na 20 000 časopisů. Podporuje přímou spolupráci mezi uživateli, pořádání konferencí, zprostředkovává práci atd. Na rozdíl od komunikace přes e-mail vznikají texty odborných prací on-line, za současného přispění více specialistů z daného oboru.
K otcům RG patří radiolog z Massachusetts Ijad Madisch|archiv ResearchGate
Oceněním přínosu sociální sítě a jejím podstatným zhodnocením je fakt, že se do ní už nezapojují pouze jednotliví vědečtí pracovníci, ale i prestižní instituce. Před necelým rokem například Společnost Maxe Plancka. Ta si v rámci ResearchGate zřizuje vlastní „podsíť“, spojující jejích 80 „filiálek“ s více než 12 000 badateli. Dvě třetiny z nich jsou přitom doktoranti, mladí badatelé nebo cizinci. V dnešní době kočují vědci po světě jako dříve vandrovali řemeslníci. Díky síti neztrácejí kontakt s kolegy, navíc mohou „na dálku“ využívat i technického vybavení cizích laboratoří. Zjistilo se totiž, že stejné úkony se na drahých přístrojích provádění na několika místech současně, aniž o sobě vědci věděli. Netřeba se rozepisovat o mrhání časem, energií a finančními prostředky. Ohroženi se cítí nakladatelé odborné literatury, ResearchGate.net totiž usiluje o maximální dostupnost pokud možno bezplatných odborných informací. Snad ani nemusíme dodávat, jak mnoho to může znamenat pro vědce v méně rozvinutých zemích. Brána výzkumu je otevřena!
Geo|GeoVíce o přírodních zajímavostech, cestování a historii najdete v měsíčníku GEO. Vydává jej společnost Ringier Axel Springer CZ, a.s. Zvýhodněné roční předplatné za 990 Kč objednávejte zde. Ušetříte 198 Kč a jako poděkování obdržíte hodnotný dárek.
