nahoru

Dotazy na profesora Cyrila Höschla: Hejtmani, nebo hejtmané, havrani, nebo havrané?

Cyril Höschl16. března 2021 • 15:30
Ilustrační kresba
Ilustrační kresba
• foto: 
Marek Douša

Dobrý den, v televizi jsem teď zaznamenala opakovaně v první osobě množného čísla výraz „hejtmané“, dokonce to tak říkají i přímo někteří z nich. Taky Vás to tak dráždí? Píšu Vám proto, že z některých Vašich sloupků v Reflexu cítím respekt i ohled ke kráse českého jazyka. Tohle Vás přece nemůže nechat chladným. S pozdravem Jana Nováková, učitelka ZŠ.

Váš dotaz přišel jako na zavolanou, protože jsem si přesně na toto téma nedávno psal s jazykovou redaktorkou Pavlou Louckou, která je kromě mnoha jazykových koutků v časopise Vesmír také autorkou půvabných vyznání češtině, jež vyšla knižně pod názvy Zahrada ochočených slovDech, duch a duše češtiny. Tvar „hejtmané“ mi připomíná směšnou hyperkorektnost jedné švadlenky, kterou její mistrová poučila, že v módním saló­nu musí se zákaznicemi mluvit spisovně a že se neříká vokno, voko a voběd, nýbrž okno, oko a oběd. Učednice si to vzala převelice k ­srdci a při nejbližší zkoušce před zrcadlem upozornila zákaznici, že jí to je přes prsa „poněkud olné“. „Hejtmané“ jsou možná z podobného těsta. Pavla mi snad odpustí, že k vysvětlení této jazykové hádanky, jež je sice intuitivně jasná, ale objektivně zdaleka ne tak jednoduchá, jak by se zdálo, použiji její odbornou argumentaci, neb jest to vskutku otázka spíš pro jazykovědce. Zde je mírně upravený, respektive krácený e-mail, který mi poslala (cituji): Říkám „hejtmani“, „hejtmané“ bych neřekla. Jsem Šmilauerova žačka, tedy dále (o 1. osobě mn. č. mužského rodu podle vzoru „pán“) podle něj: Koncovka -i je u přejatých jmen lidí (nejen) na -an (bráhman, anglikán, ataman), dále u národních jmen na tvrdou souhlásku (Indián, ­Cikán, Germán, Markoman) a u živočišných jmen (havran, orangutan).

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku