V barbershopu jako doma i bez vousů.. | Reflex.cz
nahoru

V barbershopu jako doma i bez vousů..

komerční prezentace6. března 2019 • 08:00
V barbershopu jako doma i bez vousů..
foto: Eddie´s Barber

Jsou naprosto odlišní, přitom se z nich stali životní přátelé a parťáci. Zatímco Milan Heidler je byznysman s mnohaletými zkušenostmi, Honza Žampa, frontman veleúspěšné kapely Eddie Stoilow, je čistokrevný umělec. Přesto se jejich cesty spojily a již třetím rokem spolu v centru Prahy provozují jeden z nejkvalitnějších barberů Eddie’s Barber.

 A nezůstali jenom u jednoho. Před časem dokonce v hotelu InterContinental otevřeli své druhé – prémiové – holičství. Jak se ale dali dohromady a co dalšího mají v plánu?

Jak dlouho se znáte?

M: Asi necelé 4 roky.

H: Mám pocit, že celý život, ale v reálu ty čtyři roky.

Jak jste se seznámili? 

M: Při pracovním pohovoru ve Žlutých lázních.

H: Tehdy jsem se hlásil do kulturního oddělení ve Žlutých lázních.

Jaké bylo první setkání? 

M: Musím se přiznat, že jsem Honzu ani kapelu neznal, ale holky, které pracovaly na marketingu, z toho byly úplně vedle, že by u nás měl pracovat TENHLE Honza Žampa – TEN zpěvák. Pak přišel nějakej pokérovanej týpek, kterej byl docela v pohodě, a já jsem taky podlehl jeho kouzlu. Ale hlavně mě asi přemluvily ty holky. (smích)

H: Setkání bylo velmi spontánní. Říkám, jako kdybychom se znali celý život. Pak jsme to oslavili. Několikrát. (smích)

Honza je zpěvák a má vlastní kapelu, co jsi dělal, Milane, předtím ty?

M: Asi tady není prostor, abych vyjmenoval všechno, co jsem v životě dělal. Myslím, že když jsem naposledy počítal zaměstnání, tak jich bylo více než 40. Ale nejdéle jsem pracoval – asi 25 let – v reklamě a marketingu. Začínal jsem jako account v reklamce asi za osm tisíc čistého a končil jako spolumajitel agentury s 60milionovým ročním obratem. Bohužel jsme „vyrostli“ moc rychle a na vrcholu přišla krize a naši klienti srazili rozpočty, které jsme obhospodařovali, o 80 %. Před otevřením holičství jsem byl asi 4 roky šéfem Žlutých lázní a pracoval na projektech, do kterých investoval můj kamarád – sjezdovka a hotel ve Špindlu, stadion v Edenu, Lahůdkářství Jan Paukert, …

Stále podnikáš i mimo, nebo se plně věnuješ jen barberu? 

M: Na 95 % se věnuji barberu a jen občas uděláme nějaký ten event nebo golfový turnaj. Ale už jen pro kamarády. Musím říct, že už mne unavovalo dělat pořád nějaký nabídky a tendry. Už jsem na to asi moc starý.

H: Děláme s Hajdym nějaké vybrané eventy s naší agenturou WDAC. To nás baví.

Jak zvládáš, Honzo, šéfovat, když koncertuješ a máš turné s kapelou? 

H: Od toho mám díky bohu Hajdyho. Je to spolehlivý chlap, na rozdíl ode mě zručný byrokrat, ale v žádném případě suchar. (smích)

Přijdete mi dost odlišní. Hned jste se spřátelili? 

M: Jo jo, hned na prvním pracovním mejdanu.

H: Doslova.

Kdy vás napadlo, že byste spolu mohli začít podnikat? 

H: Došlo k tomu v průběhu spolupráce ve Žlutých lázních a byl to fofr. Hajdymu slušely vousy, začal jsem se v tom rýpat a za čtyři měsíce bylo otevřeno. Velkou zásluhu na tom má také náš barberboss a kamarád Petr “Lambada” Kučera.

M: To všechno nějak vyplynulo samo a přirozeně.

Jak vás napadl barbershop? Máte vlastní zkušenosti s holením? 

M: Myslím, že to bylo tak, že Honza viděl, jak mi sluší vousy, a začal je taky nosit. Já se skoro od vojny neholil. Mám totiž citlivou pokožku. Předtím jsem chodil do barbershopu v Navrátilce, pak ale odešel můj holič a já hledal nové možnosti. Pak mne Honza představil našemu současnému barberbossovi Petrovi, který pracoval u konkurence a nebyl tam spokojený. My jsme vlastně tak dlouho hledali barbershop, kterej by nám vyhovoval, až jsme si udělali vlastní.

H: Chtěli jsme vytvořit něco jako klubovnu, kde se dá posedět, dát panáka s přáteli z branže a být chvíli mimo dosah žen.

Kdo dával dohromady koncept?

M: Vlastně jsme si to dělali z pohledu zákazníka a odborný obsah nám dodali holiči, se kterýma jsme začínali. Měli jsme představu, že to bude tak trochu i bar, ale velice záhy jsme zjistili, že to nejde dohromady. I když pár mejdanů jsme na začátku udělali.

H: Každý kus nábytku je originál. Z celého světa a koutů Česka. Sedací souprava se stolem je z roku 1960. Zesilovač a repro braun jsou rok 1969. Je to nádhera.

Nebyl to risk začít spolu podnikat? 

M: To je vždycky, když máš společníka. Ale šlo to tak rychle, že jsme jeden den stáli na chodníku u cigára a bavili se o možnosti udělat svoje holičství a za pár měsíců jsme otvírali.

H: My jsme těm obavám nedali šanci. (smích)

Kolikrát jste se pohádali, než jste se domluvili na interiéru? 

M: Myslím, že jsme se moc nehádali. Všechny součásti interiéru jsme si sháněli sami, a to po celé republice od Šumavy po Liberec. Prolezli jsme spoustu bazarů, antiků, stodol a továren. Ale výsledek stojí za to. Vlastně se tady cítíme jako doma.

H: Je to pravda, k hádce nikdy nedošlo. Hajdy je totiž diplomat a já mám vkus. (smích)

Název jste měli vymyšlený hned? 

H: Okamžitě.

M: Ano, i logo bylo strašně rychle.

Je hodně náročné udržet funkční barbershop ve městě, kde má stejný nápad snad každý druhý?

M: Začínali jsme opravdu za 5 minut 12. Za tu dobu, co máme otevřeno, v Praze vzniklo dalších asi 20. Ten byznys vypadá z venku strašně jednoduše a běží (resp. dobíhá) taková vlna investování. Je to podobné jako v gastronomii. Taky se našla spousta lidí, kteří chodí do restaurací a myslí si, že tomu rozumí, a pak to neklapne, protože služby musíš dělat trochu se srdcem. Teď začali někteří chodit do barbershopu a výsledek se dostaví. Uvidíme.

H: Stihli jsme to včas. Plus máme hodně velký okruh přátel z kultury, sportu a byznysu, kteří nám dali velký support. Zároveň to jsou spokojení klienti.

Máte další společné podnikatelské plány? 

M: Máme ještě agenturu a občas něco uděláme. Jak se říká, máme v tom ještě hodně potenciálu.

H: Otevřeli jsme novou, prémiovou pobočku v hotelu InterContinental. Je to jiný druh shopu, jiný styl a jiní klienti.

Jak vás napadlo otevřít holičství v hotelu InterContinental?

H: Byl to spontánní objev. Dlouho jsme o tom jednali a pak to bylo rychlé. Ani to jinak nešlo.

M: Jednali jsme o tom asi rok a loni to nějak všechno zaklaplo. Hotel měl zájem, my také, a bylo to.

Kolik máte zaměstnanců? 

H: Dohromady deset.

Je to tak, že jeden z vás je víc kámoš a druhý tak musí být přísný? 

M: Určitě. Honza je větší bavič a já jsem takový trochu hodnější táta. Vlastně už na to taky mám věk.

H: Přísní jsme oba. Hajdy z pozice hodného strejdy, i když mu jeho roli občas kradu. Hajdy hlídá kasu, objednávky a chod a já spíš promo a kontakt s personálem. Také mám na starosti nábor nových zaměstnanců. Ale víceméně vše děláme spolu. Když nejsem s Eddie Stoilow na turné, je Hajdy ze mě na prášky. (smích)

Je těžké najít ty správné holiče? 

M: To je úplně nejdůležitější a také nejtěžší. Ti, co jsou „na trhu“ volní, tak většinou poletují od jednoho k druhému. Takže máš vlastně jen dvě šance – buď po škole, resp. ještě ve škole, anebo se musí přistěhovat. My aktuálně máme dva moc šikovné kluky, kteří vloni dokončili školu, a tři kluky, kteří se přistěhovali. Jeden z Ruska, jeden z Anglie a jeden z Plzně.

H: Je to náročné, jako s veškerým personálem v byznysech. U nás to musí být gentleman, skvěle stříhat, holit, umět anglicky a také vědět, kdy má mlčet.

Přetahujete si je mezi sebou?

M: My jsme to nikdy nedělali. Všichni k nám přišli, protože se dozvěděli, že hledáme nové holiče. Což hledáme prakticky pořád. Vím ale od kluků, že jim pořád někdo něco nabízí.

H: Přetahování není moc hezká věc, ale k nám chodí lidi sami od sebe.

Zaznamenali jste konkurenční boj? 

M: Ano. Hned na úvod nám konkurence skoupila domény. Přišlo nám to tak ubohé, že jsme na to ani nijak nereagovali.

H: My se ale nikomu do ničeho nepleteme a všímáme si svého.

Druhé holičství máte přímo v Pařížské ulici. Jaká je klientela? 

M: Hodně jiná než na Vinohradech. Hlavní část jsou zatím hosté hotelu a cizinci. Ale pracujeme na tom, aby to vědělo i okolí a začali chodit místní. Holič je někdo, koho si musí každej pořádnej chlap najít a pak už neměnit. Mělo by to fungovat i na Praze 1, i když v poslední době mám pocit, že politici dělají všechno pro to, nebo lépe nic proti, aby se tam nedalo normálně žít.

H: Je to holičství pro hotelové hosty, rezidenty Prahy 1, šejky, ale také pro turisty. Ta klientela je velmi zajímavá. Nejde o snobárnu ani o posh podnik, přitom je vše v top kvalitě. To platí i pro servis.

Musíte jim nabízet jinou službu než v Korunní? 

M: Služby jsou v podstatě stejné. Máme jen jinou kosmetiku.

H: V obou našich holičstvích nabízíme stejně kvalitní služby i servis.

Jaké máte další plány? Chtěli byste si otevřít další barber? 

M: Možná, až se usadí trh. Pár holičství zkrachuje a budou nějací noví holiči. Na tom je totiž postavený tenhle byznys – na poctivém řemeslu, který dělají lidi, co je to baví.

H: Neplánujeme, dokud není vše hotové a zralé. Takže zatím nic. Teď se těšíme na výlet na motorkách a do lázní. (smích)

komerční prezentace



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Sadistická pornografie zmizela z webu. Dokazuje to, že práce policie a novinářů není zbytečná
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Jedno vyhrocené hlasování aneb Hamáček jako Švejk a Zeman jako nadstrážmistr Flanderka
PREMIUM X Zákulisí Metronome Festivalu: Jedinečné fotografie účinkujících, které jinde neuvidíte
PREMIUM X Klausova elitní sestavička, Berlín jako laboratoř bolševických experimentů, předsmrtná křeč ČSSD
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: Demonstrující dav sjednocuje sdílený odpor, s časem ale jednotnosti ubývá

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější