Eddie´s Barber

Eddie´s Barber Zdroj: Eddie´s Barber

Eddie´s Barber
Eddie´s Barber
Eddie´s Barber
Eddie´s Barber
Eddie´s Barber
5
Fotogalerie

V barbershopu jako doma i bez vousů..

Jsou naprosto odlišní, přitom se z nich stali životní přátelé a parťáci. Zatímco Milan Heidler je byznysman s mnohaletými zkušenostmi, Honza Žampa, frontman veleúspěšné kapely Eddie Stoilow, je čistokrevný umělec. Přesto se jejich cesty spojily a již třetím rokem spolu v centru Prahy provozují jeden z nejkvalitnějších barberů Eddie’s Barber.

 A nezůstali jenom u jednoho. Před časem dokonce v hotelu InterContinental otevřeli své druhé – prémiové – holičství. Jak se ale dali dohromady a co dalšího mají v plánu?

Jak dlouho se znáte?

M: Asi necelé 4 roky.

H: Mám pocit, že celý život, ale v reálu ty čtyři roky.

Jak jste se seznámili? 

M: Při pracovním pohovoru ve Žlutých lázních.

H: Tehdy jsem se hlásil do kulturního oddělení ve Žlutých lázních.

Jaké bylo první setkání? 

M: Musím se přiznat, že jsem Honzu ani kapelu neznal, ale holky, které pracovaly na marketingu, z toho byly úplně vedle, že by u nás měl pracovat TENHLE Honza Žampa – TEN zpěvák. Pak přišel nějakej pokérovanej týpek, kterej byl docela v pohodě, a já jsem taky podlehl jeho kouzlu. Ale hlavně mě asi přemluvily ty holky. (smích)

H: Setkání bylo velmi spontánní. Říkám, jako kdybychom se znali celý život. Pak jsme to oslavili. Několikrát. (smích)

Honza je zpěvák a má vlastní kapelu, co jsi dělal, Milane, předtím ty?

M: Asi tady není prostor, abych vyjmenoval všechno, co jsem v životě dělal. Myslím, že když jsem naposledy počítal zaměstnání, tak jich bylo více než 40. Ale nejdéle jsem pracoval – asi 25 let – v reklamě a marketingu. Začínal jsem jako account v reklamce asi za osm tisíc čistého a končil jako spolumajitel agentury s 60milionovým ročním obratem. Bohužel jsme „vyrostli“ moc rychle a na vrcholu přišla krize a naši klienti srazili rozpočty, které jsme obhospodařovali, o 80 %. Před otevřením holičství jsem byl asi 4 roky šéfem Žlutých lázní a pracoval na projektech, do kterých investoval můj kamarád – sjezdovka a hotel ve Špindlu, stadion v Edenu, Lahůdkářství Jan Paukert, …

Stále podnikáš i mimo, nebo se plně věnuješ jen barberu? 

M: Na 95 % se věnuji barberu a jen občas uděláme nějaký ten event nebo golfový turnaj. Ale už jen pro kamarády. Musím říct, že už mne unavovalo dělat pořád nějaký nabídky a tendry. Už jsem na to asi moc starý.

H: Děláme s Hajdym nějaké vybrané eventy s naší agenturou WDAC. To nás baví.

Jak zvládáš, Honzo, šéfovat, když koncertuješ a máš turné s kapelou? 

H:Od toho mám díky bohu Hajdyho. Je to spolehlivý chlap, na rozdíl ode mě zručný byrokrat, ale v žádném případě suchar. (smích)

Přijdete mi dost odlišní. Hned jste se spřátelili? 

M: Jo jo, hned na prvním pracovním mejdanu.

H: Doslova.

Kdy vás napadlo, že byste spolu mohli začít podnikat? 

H: Došlo k tomu v průběhu spolupráce ve Žlutých lázních a byl to fofr. Hajdymu slušely vousy, začal jsem se v tom rýpat a za čtyři měsíce bylo otevřeno. Velkou zásluhu na tom má také náš barberboss a kamarád Petr “Lambada” Kučera.

M: To všechno nějak vyplynulo samo a přirozeně.

Jak vás napadl barbershop? Máte vlastní zkušenosti s holením? 

M: Myslím, že to bylo tak, že Honza viděl, jak mi sluší vousy, a začal je taky nosit. Já se skoro od vojny neholil. Mám totiž citlivou pokožku. Předtím jsem chodil do barbershopu v Navrátilce, pak ale odešel můj holič a já hledal nové možnosti. Pak mne Honza představil našemu současnému barberbossovi Petrovi, který pracoval u konkurence a nebyl tam spokojený. My jsme vlastně tak dlouho hledali barbershop, kterej by nám vyhovoval, až jsme si udělali vlastní.

H: Chtěli jsme vytvořit něco jako klubovnu, kde se dá posedět, dát panáka s přáteli z branže a být chvíli mimo dosah žen.

Kdo dával dohromady koncept?

M: Vlastně jsme si to dělali z pohledu zákazníka a odborný obsah nám dodali holiči, se kterýma jsme začínali. Měli jsme představu, že to bude tak trochu i bar, ale velice záhy jsme zjistili, že to nejde dohromady. I když pár mejdanů jsme na začátku udělali.

H: Každý kus nábytku je originál. Z celého světa a koutů Česka. Sedací souprava se stolem je z roku 1960. Zesilovač a repro braun jsou rok 1969. Je to nádhera.

Nebyl to risk začít spolu podnikat? 

M: To je vždycky, když máš společníka. Ale šlo to tak rychle, že jsme jeden den stáli na chodníku u cigára a bavili se o možnosti udělat svoje holičství a za pár měsíců jsme otvírali.

H: My jsme těm obavám nedali šanci. (smích)

Kolikrát jste se pohádali, než jste se domluvili na interiéru? 

M: Myslím, že jsme se moc nehádali. Všechny součásti interiéru jsme si sháněli sami, a to po celé republice od Šumavy po Liberec. Prolezli jsme spoustu bazarů, antiků, stodol a továren. Ale výsledek stojí za to. Vlastně se tady cítíme jako doma.

H: Je to pravda, k hádce nikdy nedošlo. Hajdy je totiž diplomat a já mám vkus. (smích)

Název jste měli vymyšlený hned? 

H: Okamžitě.

M: Ano, i logo bylo strašně rychle.

Je hodně náročné udržet funkční barbershop ve městě, kde má stejný nápad snad každý druhý?

M: Začínali jsme opravdu za 5 minut 12. Za tu dobu, co máme otevřeno, v Praze vzniklo dalších asi 20. Ten byznys vypadá z venku strašně jednoduše a běží (resp. dobíhá) taková vlna investování. Je to podobné jako v gastronomii. Taky se našla spousta lidí, kteří chodí do restaurací a myslí si, že tomu rozumí, a pak to neklapne, protože služby musíš dělat trochu se srdcem. Teď začali někteří chodit do barbershopu a výsledek se dostaví. Uvidíme.

H: Stihli jsme to včas. Plus máme hodně velký okruh přátel z kultury, sportu a byznysu, kteří nám dali velký support. Zároveň to jsou spokojení klienti.

Máte další společné podnikatelské plány? 

M: Máme ještě agenturu a občas něco uděláme. Jak se říká, máme v tom ještě hodně potenciálu.

H: Otevřeli jsme novou, prémiovou pobočku v hotelu InterContinental. Je to jiný druh shopu, jiný styl a jiní klienti.

Jak vás napadlo otevřít holičství v hotelu InterContinental?

H: Byl to spontánní objev. Dlouho jsme o tom jednali a pak to bylo rychlé. Ani to jinak nešlo.

M: Jednali jsme o tom asi rok a loni to nějak všechno zaklaplo. Hotel měl zájem, my také, a bylo to.

Kolik máte zaměstnanců? 

H: Dohromady deset.

Je to tak, že jeden z vás je víc kámoš a druhý tak musí být přísný? 

M: Určitě. Honza je větší bavič a já jsem takový trochu hodnější táta. Vlastně už na to taky mám věk.

H: Přísní jsme oba. Hajdy z pozice hodného strejdy, i když mu jeho roli občas kradu. Hajdy hlídá kasu, objednávky a chod a já spíš promo a kontakt s personálem. Také mám na starosti nábor nových zaměstnanců. Ale víceméně vše děláme spolu. Když nejsem s Eddie Stoilow na turné, je Hajdy ze mě na prášky. (smích)

Je těžké najít ty správné holiče? 

M: To je úplně nejdůležitější a také nejtěžší. Ti, co jsou „na trhu“ volní, tak většinou poletují od jednoho k druhému. Takže máš vlastně jen dvě šance – buď po škole, resp. ještě ve škole, anebo se musí přistěhovat. My aktuálně máme dva moc šikovné kluky, kteří vloni dokončili školu, a tři kluky, kteří se přistěhovali. Jeden z Ruska, jeden z Anglie a jeden z Plzně.

H: Je to náročné, jako s veškerým personálem v byznysech. U nás to musí být gentleman, skvěle stříhat, holit, umět anglicky a také vědět, kdy má mlčet.

Přetahujete si je mezi sebou?

M: My jsme to nikdy nedělali. Všichni k nám přišli, protože se dozvěděli, že hledáme nové holiče. Což hledáme prakticky pořád. Vím ale od kluků, že jim pořád někdo něco nabízí.

H: Přetahování není moc hezká věc, ale k nám chodí lidi sami od sebe.

Zaznamenali jste konkurenční boj? 

M: Ano. Hned na úvod nám konkurence skoupila domény. Přišlo nám to tak ubohé, že jsme na to ani nijak nereagovali.

H: My se ale nikomu do ničeho nepleteme a všímáme si svého.

Druhé holičství máte přímo v Pařížské ulici. Jaká je klientela? 

M: Hodně jiná než na Vinohradech. Hlavní část jsou zatím hosté hotelu a cizinci. Ale pracujeme na tom, aby to vědělo i okolí a začali chodit místní. Holič je někdo, koho si musí každej pořádnej chlap najít a pak už neměnit. Mělo by to fungovat i na Praze 1, i když v poslední době mám pocit, že politici dělají všechno pro to, nebo lépe nic proti, aby se tam nedalo normálně žít.

H: Je to holičství pro hotelové hosty, rezidenty Prahy 1, šejky, ale také pro turisty. Ta klientela je velmi zajímavá. Nejde o snobárnu ani o posh podnik, přitom je vše v top kvalitě. To platí i pro servis.

Musíte jim nabízet jinou službu než v Korunní? 

M: Služby jsou v podstatě stejné. Máme jen jinou kosmetiku.

H: V obou našich holičstvích nabízíme stejně kvalitní služby i servis.

Jaké máte další plány? Chtěli byste si otevřít další barber? 

M: Možná, až se usadí trh. Pár holičství zkrachuje a budou nějací noví holiči. Na tom je totiž postavený tenhle byznys – na poctivém řemeslu, který dělají lidi, co je to baví.

H: Neplánujeme, dokud není vše hotové a zralé. Takže zatím nic. Teď se těšíme na výlet na motorkách a do lázní. (smích)