Aktivista Vít Jedlička prohlásil neobydlený pozemek o rozloze 7 kilometrů čtverečních u břehů Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem za svoji republiku Liberland. Nevíme, jak bude na aktivity Jedličky reagovat Chorvatsko, pod jehož faktickou kontrolou se území nachází, každopádně Liberland je zajímavou propagací myšlenky státu založeného na svobodě jednotlivce a omezené státní moci.
Podle Jedličky si území nenárokuje ani Chorvatsko ani Srbsko. Internetová encyklopedie Wikipedia uvádí, že sporné území vzniklo meandrováním Dunaje. Oproti dřívějšímu vymezení hranic změnil v průběhu času Dunaj tok. Chorvatsko si nárokuje některé pozemky, které jsou dnes za řekou, nad kterými má naopak kontrolu Srbsko. Zatímco dotyčný pozemek je dnes na chorvatské straně řeky a podle Chorvatů by měl patřit Srbsku. Srbsko se k němu ale nehlásí. A tak se k němu přihlásil Jedlička.
Jedličkova myšlenka zabrala, o této nesporné kuriozitě píší média všude na světě, včetně významné agentury Reuters nebo amerického týdeníku Time.
Sám Jedlička k tomu uvádí: „Cílem zakladatelů nového státu je vytvořit společnost, kde poctiví lidé mohou prosperovat bez toho, aby jim stát znepříjemňoval život zbytečnými zákazy a daněmi. Jedním z důvodů vzniku Liberlandu je stále se rozšiřující vliv zájmových skupin na fungování státních celků a s tím související horší podmínky k životu lidí.“
Podobné pokusy o „mikrostát“ jsou známé i jinde na světě. V roce 1967 se na opuštěné betonové námořní vojenské plošině 11 kilometrů od pobřeží Anglie usadil britský aktivista Roy Bates. Plošinu o velikosti asi 500 metrů čtverečních nazval Sealand a prohlásil ji za své knížectví. Měl svoji hymnu, znak a ústavu.
Bude jistě zajímavé sledovat, jak na samozvané vyhlášení „státu“ bude reagovat Chorvatsko. Je zřejmé, že nenechá Jedličku budovat při Dunaji nový stát. Alespoň se ale díky tomuto počinu lidé mohou dozvědět o myšlence státu, který se nezadlužuje a neotravuje daněmi občany. Jenže Liberland nemá zatím ani ty občany.
