Vzácná kostra ukázala, jak skutečně vypadal tyranosaurus. Skončila u soudu a prodej vynesl miliony dolarů
12. srpna 1990 narazila prospektorka Susan Hendricksonová během zběžné procházky na tři kosti trčící ze svahu kopce v jižní Dakotě. Průzkum ukázal, že se za nimi skrývají další zkamenělé kostry tyranosaura. Tyranosauřice Sue se dočkala řady soudních sporů i aukčních bitev. Ve světě archeologie a paleontologie ale způsobila doslova senzaci, protože přečkala 65 milionů let takřka celá a z kompletní kostry chyběla pouhá desetina. U zkamenělin je to výjimka hraničící se zázrakem.
Z množství různých muzejních exhibic, výstav, knih a filmů se může zdát, že dinosaury dobře známe. Ve skutečnosti vědci jejich podobu rekonstruují z velké většiny pouze podle několika málo zkamenělých kostí či jejich úlomků. Kostry v muzeích jsou až na vzácné výjimky výsledkem kvalifikované představivosti a jsou vyrobené ze sádry. Proč tomu tak je, když dinosauři vládli Zemi neuvěřitelných 170 milionů let a planeta by jejich ostatky měla být doslova poseta?
Podmínky, během kterých se zkameněliny tvoří, jsou extrémně vzácné. Živočich musí zemřít v místě výskytu správných minerálů a být po smrti pohřben v jejich sedimentech, bez přístupu kyslíku, ve správné hloubce, za správné teploty a tlaku. Jen tehdy začnou molekuly rozpuštěných minerálů vnikat do kosterních buněk, dokud je během následujících milionů až stamilionů let nenahradí celé a na místě kostry nezůstane zkamenělina. Musíme ale počítat i s tím, že během té nepředstavitelně dlouhé doby se zemské vrstvy různě přesouvají, stoupají, klesají a lámou a nenávratně ničí vše, co bylo v jejich nitru uvězněno. Zkamenělin proto nacházíme jen velmi málo a asi 95 % z nich pochází z mořských živočichů. Nález sebemenšího fragmentu suchozemského zvířete je vždy velkou událostí. Když se najde skoro kompletní fosilie populárního tyranosaura, začnou se dít věci, které mají s vědou často velmi málo společného.
Lovci fosilií
Honba za zkamenělinami je sice velmi náročný, ale také potenciálně velmi výnosný obor. Věnují se mu proto nejenom týmy vědců, ale i soukromé firmy. K nejúspěšnějším patří The Black Hills Institute of Geological Research (BHI). Společnost byla založena v roce 1974 v Dakotě v bývalém těžebním městě Hill City. Geologické procesy v jeho okolí vyzvedly z Velkých planin skalnaté pásmo Black Hills a spolu s ním se na povrch dostala i bohatá těžiště cínu. Během těžby nacházeli horníci v dolech i úlomky zkamenělin, které ale zpravidla končily na skládce hlušiny. Až v 70. letech si bratři Peter a Neal Larsonovi uvědomili, že z nich může být větší zisk než z kovu. Založili si proto firmu, která zkameněliny vyhledávala, vykopávala, preparovala a prodávala jak pravé fosilie, tak jejich odborně vyrobené repliky. Společnost jim slušně vynášela. Opravdový zásah se jim ale podařil přesně před 35 lety, když najatá prospektorka Susan Hendricksonová objevila tři obrovské kosti trčící z úbočí svahu nad městečkem Faith.
Opatrný průzkum potvrdil, že se ve svahu skrývá zkamenělá a výborně zachovalá kostra tyranosaura. Šéfové BHI se vypravili za majitelem pozemku a bez smlouvání mu vyplatili sumu 5000 dolarů za možnost ji vykopat a převézt do Hill City. Věděli přitom, že nález má cenu mnohonásobně vyšší. Když v laboratoři poskládali 90 % tyranosauří kostry, okamžitě začali plánovat, že pro něj v Hill City postaví speciální muzeum, kam se budou sjíždět davy návštěvníků z celého světa. Jejich plány a vidinu spokojeného živobytí ale narušila série žalob.
Soudy, zatykače, sbírky a aukce
Jako první se ozval majitel pozemku pan Maurece Williams. Když si uvědomil, že za pouhých 5000 dolarů prodal neocenitelně vzácný artefakt, začal tvrdit, že suma pokrývala jen právo provádět na jeho pozemcích vykopávky. Jakýkoliv nález podle něj stále patřil jemu, respektive indiánskému kmenu Siouxů, ze kterého pocházel jeden z jeho rodičů a on sám se k němu hlásil. Než se podařilo spor vyřešit, vložila se do záležitosti federální vláda USA. Ukázalo se totiž, že Maurice Williams už před dvaceti lety prodal své pozemky správě indiánských rezervací, aby nemusel platit daně z nemovitostí. Jelikož pozemky v rezervaci spadaly pod správu federálního ministerstva vnitra, byl vydán soudní příkaz k zabavení celé kostry, aby ji BHI rychle neprodala soukromému sběrateli. Do sídla firmy v roce 1992 vtrhlo zásahové komando FBI, fosilii zabavilo a majitele zatklo pro podezření z podvodu.
Vyřešení soudních náležitostí zabralo dalších pět let, během kterých se o tyranosauřici, pojmenované podle své nálezkyně „Sue“, začala zajímat řada institucí i soukromých sběratelů. Finální verdikt soudu vyzněl ve prospěch majitele pozemku Maurece Williamse, který se okamžitě rozhodl fosilii prodat prostřednictvím aukční síně Sotheby‘s. Aby neskončila uzamčená v soukromé sbírce, požádalo chicagské Fieldovo muzeum přírodní historie soukromé mecenáše i firmy o finanční pomoc. Do fondu přispěl například McDonald’s, Walt Disney a nastřádalo se na něm dost peněz, aby se po necelých deseti minutách dražby Fieldovo muzeum stalo hrdým majitelem Sue. Z vyvolávací ceny 500 tisíc dolarů se částka vyšplhala na 7,6 milionů – ve své době nejvyšší sumu zaplacenou za zkamenělinu.
Sue by dnes byla pták
Odborně vypreparovaný a na ocelový rám uchycený skelet byl v hlavní hale muzea odhalen v květnu roku 2000. Je 12 metrů dlouhý, vysoký přes 4 metry a jen samotná lebka s 58 zuby váží skoro tunu. Kromě potěchy návštěvníků poskytla vědcům řadu poznatků, které se do té doby jen domnívali. Zrekonstruovali přesný způsob, jakým se tyranosaurus pohyboval, podle výdutí lebky v oblasti čichových mozkových center zjistili, že draví dinosauři disponovali vysoce vyvinutým čichem, a především na hrudi nalezli vidlicovitou kost typickou pro ptáky. Díky Sue jsme se s jistotou dozvěděli, že dnešní opeřenci jsou opravdu přímými potomky obřích dinosaurů.
Z kauzy nakonec nevyšli naprázdno ani bratři Larsonovi a jejich Black Hills Institute of Geological Research. V roce 1992 se jim z jiné lokace poblíž Buffala podařilo vysvobodit další takřka kompletní kostru tyranosaura překřtěného podle jména nálezce Stan a v roce 2013 pak uzavřeli hattrick tyranosauřicí Trix. Ani jedna z koster nebyla tak kompletní a zachovalá jako Sue, díky publicitě se ale cena Stana vyšplhala až na závratných 31,8 milionů dolarů. Zcela v souladu s obavami panujícími kolem prodeje Sue kostra skončila na dlouhá léta v soukromé sbírce anonymního boháče. Až v roce 2022 bylo oznámeno, že se objeví v muzeu přírodní historie v Abú Dhabí.
