
Mladý Amundsen měl být podle původního plánu lékařem. Po smrti své maminky, kvůli které šel na medicínu, však studium ukončil a začal se věnovat cestování a objevování.
Na své první výpravě na lodi Belgica si zakusil, jak ostré mohou být podmínky při objevování nových krajů. Na zamrzlé lodi musel se svým týmem přezimovat, bojoval s kurdějemi, zjistil, že zvířecí kožich je lepší než vlna a od Inuitů se naučil mnoho praktických informací k přežití v nuzných podmínkách severu.
Amundsen všechny své objevitelské cesty vždy bral jako soutěž. Chtěl být na neprobádaných místech jako první a vztyčit tam norskou vlajku. Tak si to plánoval, i když chtěl vyrazit na severní pól. Nakonec ale zjistil, že ten už byl objeven Američany a tak se nalodil na zapůjčenou loď Fram i se svojí posádkou a vyrazil. Ne však na sever, ale na jih- tedy jižní pól. A tady vznikl tzv. Závod o jižní pól. Tím stejným směrem totiž vyrazil i britský objevitel Robert Scott.
Amundsen zvolil zcela jinou cestu než jeho konkurent. Plul oblastmi, kam lidská noha nevkročila a rychle se svojí skvěle připravenou posádkou postupoval. Neváhal dokonce postřílet psy, které měl s sebou, aby mu pomohli s nákladem, a sníst je. Věděl zkrátka přesně co dělá a proč to dělá a to mu také přineslo prvenství v objevení jižního pólu, ale také kritiku. Proč? Více zjistíte v našem videu.