nahoru

Esoterické ženské kruhy se během Halloweenu otevřou genderovým stereotypům. První čarodějnice na koštěti byla totiž muž

Veronika Zenklová 23. října 2020 • 06:20
Esoterické ženské kruhy se během Halloweenu otevřou genderovým stereotypům. První čarodějnice na koštěti byla totiž muž
foto: Foto scom

Luna sílí, bedly rostou, Prymula se hroutí a legendy se rodí. Halloweenská tradice se v české kotlině domestikuje stejně rychle jako koronavirus i vydlabané dýně na zaprášených parapetech a postupně zastiňuje svátek Všech svatých i Dušičky.

Na konci října oslavíme ve své domácí izolaci výročí založení samostatného československého státu. Následovat budou dva další významné dny, které se však jako státní svátky obnovit nepovedlo. Byť byla v devadesátých letech snaha navrátit alespoň svátek Všech svatých mezi významné státní dny, ve třetím čtení byl zákon zamítnut, a tak se po pádu komunismu Češi pravidelně modlit ani jezdit na hřbitovy už nenaučili. 

Namísto toho spěje u nás móda čarodějnic, bohyň, věštkyň a ctitelek Jolandina odkazu stále ke svému vrcholu. A tak jako exponenciální křivka epidemie, které málokdo rozumí, rostou i počty těch, kteří cítí vesmírné vibrace, vidí třetím okem a čtou auru. Ne že by na tom bylo snad něco špatného, naopak. Zvlášť za současné situace, kdy se o hmatatelnou a exaktně podloženou realitu opřít už nelze, se tyto schopnosti a dovednosti dají vyvážit zlatem.

Tak jako v mnoha jiných světových kulturách sahá i u nás fenomén čarodějnictví hluboko do minulosti. Schopnost čarovat bývá obvykle genderově nevyvážena a ve většině případů je přisuzována ženám. Lidová paměť se navíc spíš než k hodným čarodějkám přiklání k jejich zlé a škodící variantě. Předobraz rozcuchané dívky na koštěti lze najít i ve zdánlivě roztomilém a neškodném večerníčku Malá čarodějnice z roku 1984. Nutno dodat, že seriál vznikl na základě knihy Kleine Hexe německého spisovatele a libereckého rodáka Otfrieda Preußlera, který náměty pro svou dětskou tvorbu čerpal hlavně z lidových vypravování a pověstí blízkého okolí po obou stranách hranice dělící Čechy a Slezsko. 

Zajímavým faktem je, že navzdory těmto pevně zažitým genderovým představám byla první čarodějnicí, která se kdy přiznala k jízdě na koštěti, muž. Kněz ze Saint-Germain-en-Laye nedaleko Paříže Guillaume Edelin, jenž byl roku 1453 zatčen a souzen za čarodějnictví poté, co veřejně kritizoval stanoviska církve. 

Jeho přiznání po mnoha dnech mučení lze za polehčující okolnost označit jen těžko. Uvěznili ho na doživotí. 

Co si z toho vzít? Nic moc. Pokud zrovna stojíte ve frontě na propadlý řidičák, vězte, že létat na koštěti můžete i bez něj, a k duchovní metamorfóze si lze dopomoci i zcela konvenčním heterosexuálním stykem. 

Veronika Zenklová




Diskuse ke článku