nahoru

Historie ruských přehlídek: Vzpomínka na krví vykoupené vítězství se koná každoročně už 75 let

Jaroslav Šajtar18. června 2020 • 10:40
Historie ruských přehlídek: Vzpomínka na krví vykoupené vítězství se koná každoročně už 75 let
foto: Reuters

Je všeobecně známo, jak si Rusové potrpí na okázalé vojenské přehlídky. Po dlouhá desetiletí, dokonce i za Borise Jelcina, kdy už se rozpadl Sovětský svaz a podobný osud hrozil i Ruské federaci, se parady pobědy, jak se v ruštině nazývaly, konaly. Vedení Ruské federace plánovalo mohutnou přehlídku na letošní 9. květen při příležitosti 75. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce.

Jenže se objevil zákeřný a neviditelný nepřítel, jenž se nevyhnul ani největší zemi světa, COVID-19, a Moskva proto přehlídku odložila na 24. červen. Má to svou logiku. Na den přesně před 75 lety se totiž v Moskvě konala na Rudém náměstí na počest grandiózního, i když za astronomickou cenu dosaženého vítězství slavnostní přehlídka vojsk operující armády, válečného loďstva a moskevské posádky.

Slavnostní defilé

Útvary a svazky deseti frontů na ni vyslaly své nejlepší lidi. Kombinované pluky, skládající se z největších hrdinů Velké vlastenecké války v čele s jejich generály a maršály, prošly slavnostním pochodem po historickém Rudém náměstí. Přehlídku přijímal zástupce vrchního velitele Georgij Konstantinovič Žukov, přezdívaný „maršál vítězství“, a velel jí maršál Konstantin Konstantinovič Rokossovskij (Konstanty Rokossowski), původem Polák. Zúčastnilo se jí 24 maršálů, 249 generálů a 2536 důstojníků.

Nad pochodujícími útvary a svazky vlály jejich bojové zástavy, pod nimiž sovětští vojáci přísahali věrnost vlasti, bojovali, umírali, vítězili, ale také těžce prohrávali. Na počest pochodujících duněly dělové salvy a vyhrávaly kapely. Moskva tak vzdávala hold svým ozbrojeným silám, jež za cenu nepředstavitelně vysokých obětí „dobily“, abychom použili dobovou terminologii, „fašistickou bestii ve vlastním doupěti“.

Symbolika nesměla chybět

Je příznačné, že právě zde, na Rudém náměstí, se na podzim 1941 chystal říšský kancléř Adolf Hitler vykonat slavnostní přehlídku svých vítězných vojsk. Němci už pozorovali sovětskou metropoli z dalekohledů, ale, jak známo, z přehlídky sešlo a místo ní následovala první citelná porážka dosud triumfující německé pozemní armády ve druhé světové válce.

Při přehlídce vítězství na Rudém náměstí 24. června 1945 hodilo dvě stě sovětských bojovníků za víření bubnů ke zdi Leninova mauzolea dvě stě zástav německé armády ukořistěných Rudou armádou.

Trocha poezie nikoho nezabije

Známý ruský sovětský básník a populární satirik revolučních let Děmjan Bědnyj (vlastním jménem Jefim Alexejevič Pridvorov), který pro svou aktuální poezii adaptoval žánr bajky, jarmareční písně, častušky a epigramu a jehož dílo vyšlo v českých výborech Známé tváře a Rodné armádě, pochopitelně nezůstal k tak velkolepé události lhostejný a nadšeně napsal:

Vítězství/ je slavná minulost ruských reků

Vítězství/ je hrdinný odkaz příštím věkům

Vítězství/ je zdrcující úder, nepřítele pád

Vítězství/ je výstraha útočníkům strašlivá,

když chtěli by je za poslední pokládat!

Vítězství – ale za jakou cenu?!

Na našem webu jsme již připomínali podíl Ruské federace na úsilí a obětech Sovětského svazu ve Velké vlastenecké válce. Za sovětské éry však režim vždy zdůrazňoval podíl celé země, nejen jednotlivých republik, a důsledně razil termín sovětský lid. I po rozpadu SSSR ruské vedení zvalo na tradiční květnovou přehlídku představitele bývalých svazových republik, jež k Rusku chovaly náklonnost.

Že sovětské ozbrojené síly vybojovaly vítězství nad tak silným, obratným, profesionálně zdatným a ve schopnostech improvizovat doslova „až do hořkého konce“ nedostižným protivníkem za nesmírně vysokou cenu, jejíž skutečnou výši se patrně nikdy nepodaří přesně určit, je zjevné. Uveďme pro zajímavost Informaci o bojových ztrátách Rudé armády ve Velké vlastenecké válce, již připravil náčelník oddělení evidence a kontroly početního stavu ozbrojených sil plukovník Podolskij už v červnu 1945 (!), kdy se teprve vraceli sovětští vojáci ze zajetí a kdy zůstával nejasný osud obrovského množství nezvěstných.

Celkové bojové ztráty činily 23 635 000 osob (!), z toho 5 141 000 padlých v boji (podle hlášení vojsk), 1 190 000 zemřelých na zranění v nemocnicích, 13 960 000 raněných, z nichž 2 576 000 se stalo invalidy, 2 015 000 zajatých evidovaných repatriačními orgány, 1 196 000 nezvěstných (podle hlášení vojsk) a 133 000 osob představoval neevidovaný úbytek. To několikanásobně převyšovalo ztráty ruských ozbrojených sil v první světové válce.

Prvního března 1946 zveřejnila mimořádná státní komise pro zjištění a vyšetření zločinů německých fašistických uchvatitelů a jejich pomahačů zprávu, podle níž bylo zabito a umučeno 6 074 957 civilistů, k nimž je třeba připočítat 641 803 zemřelé hladem během blokády Leningradu, což zvyšuje celkové číslo na 6 716 760 osob. Dále pak bylo zabito a umučeno 3 912 283 válečných zajatců (poslední cifra se jeví jako nadsazená, protože západoněmecký historik a profesor Heidelberské univerzity Christian Streit uváděl ve svém převratném díle Žádní kamarádi, že k 1. únoru 1945 zemřelo v německém zajetí z 5 734 528 sovětských válečných zajatců 3 286 041 osob; počet zajatců je však vinou dvojí evidence přemrštěný, a navíc mezi zabité a umučené jsou, jak vyplývá z kontextu, zahrnuty rovněž oběti podvýživy, nemocí, vyčerpání, podchlazení atd.). V současnosti je celkový počet všech sovětských obětí Velké vlastenecké války – vojenských i civilních osob – uváděn ve výši 26,6 miliónu občanů.

Letošní konání přehlídky je ve hvězdách

Zatím není vůbec jasné, v jaké formě se letos přehlídka uskuteční. Vojáci a námořníci na ni sice pilně nacvičují, ale starosta Moskvy Sergej Sobjanin vzhledem k riziku nového koronaviru doporučil, aby lidé oficiální akce, jež se realizovat mají, sledovali raději v televizi. S jistotou zato víme, že přehlídky se nezúčastní prezident Miloš Zeman. Není divu, nechce se mu do čtrnáctidenní karantény.  Žijeme zkrátka v podivné době.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější