nahoru

Zápisky českého vězně: Jak ukazovat veřejnosti vězení bez cenzury

-red- 17. června 2020 • 18:30
Ilustrační kresba
Ilustrační kresba
• foto: 
Archív autora

Nakolik důvěřujete zprávám, které slýcháte v rozhlase, vídáte televizi či čtete z periodik? Věříte každému zpravodajství, nebo si ověřuje prezentovaná „fakta“ i z jiných zdrojů? Jaký má názor tisková mluvčí Vězeňské služby ČR na dnešní novináře a jak sama vězeňská služba informuje veřejnost (či jak ráda bych chtěla informovat) o dění v tuzemských věznicích, se můžete dočíst v dnešním díle našeho seriálu.

Autorem seriálu Zápisky českého vězně, který vám přinášíme na webu Reflexu, je odsouzený, který si odpykává trest odnětí svobody v délce 9,5 roku. Za co byl odsouzen, si přečtěte zde.

Už se vám někdy stalo, že jste sledovali televizní zprávy, pak se přepnuli na jiný kanál a na něm probíhala reportáž o stejné věci, ovšem poněkud odlišněji než na předchozí stanici? V určitých citlivých oblastech se takovéto situace stávají poměrně často. Mezi takovéto oblasti patří bezesporu i české vězeňství, o němž má veřejnost poněkud zkreslené mínění. Patříte i vy mezi lidi, kteří chtějí mít všeobecný přehled o dění v naší zemi či dokonce na celém světě?

Rozhlasoví posluchači, televizní diváci nebo čtenáři různých periodik – ti všichni jsou mediálními konzumenty, kteří jsou přecpáváni každý den. Ovšem i taková mediální konzumace by měla být vyvážená a zdravá, stejně jako by šlo o konzumaci potravin. I zde totiž platí známé pořekadlo „jste to, co jíte“. Každý mediální konzument by si proto měl dobře vybírat zprávy ze zdravých, nezkažených zdrojů, aby se zabránilo zbytečné intoxikaci organismu různými dezinformacemi. Ať už člověk chce nebo nechce, každá informace, kterou obdrží, ho podvědomě začne obviňovat.

Při válečných konfliktech, změně politického režimu se odjakživa využívala některá média k propagandistickým účelům či k masovému dezinformování obyvatelstva. I relativně nedávná vlna fake news, jež zaplavila internet, jasně dokázala, jak nebezpečným nástrojem se mohou média nebo sdílené komunikační kanály stát.

Moc i vliv na obyvatelstvo, které média mohou mít, si uvědomuje i řada vrcholných politiků či podnikatelů s politickými vazbami. Kdo se také snaží získat si přízeň médií, bývají často tiskoví mluvčí. Každý tiskový mluvčí by byl přece rád, kdyby jim média zveřejňovala prezentované skutečnosti za strany, které zastupují, beze změn tak, jak je sami uvádějí. Aby bylo veřejnosti sděleno vše tak, jak tiskový mluvčí uvede, potažmo aby dokázali velmi dobře mediálně prodat to, co zrovna potřebují.

Také Vězeňská služba ČR má oddělení vnějších vztahů, které reprezentují tiskoví mluvčí. De facto každá věznice má své tiskové mluvčí. Ovšem jejich pracovní náplň bývá narozdíl od zahraničních kolegů často spojena i s jiným oborem. Někteří mohou mít na starost ekonomický úsek, právní oddělení, bezpečnost práce nebo vykonávají práci na oddělení prevence a stížností.

Jen pro srovnání, v takovém Polsku je profese tiskového mluvčího vězeňské služby vykonávaná na plný úvazek a k tomu ještě využívají služeb profesionálních agentur, jež vytvářejí reálné spoty přímo z věznic, které pak následně médiím samy nabízejí. Tiskoví mluvčí tuzemských věznic oproti tomu využívají poradenství přímo od působitelů veřejnoprávních médií.

Například minulý rok se uskutečnila celorepubliková porada tiskových mluvčích Vězeňské služby ČR, jejíž část vedla Lucie Ryss. Pro ty, kteří ji neznají, tak se Lucie Ryss zaměřuje především na komunikaci a vzdělávání v mediální oblasti a díky svým bohatým zkušenostem, mimochodem i působením v České televizi, tak mohla svým kolegyním z Vězeňské správy ČR poskytnout mnoho užitečných a praktických rad.

A co si vůbec tiskový mluvčí VS ČR myslí o dnešních novinářích? Kupříkladu tisková mluvčí z oddělení vnějších vztahů VS ČR, vrchní komisařka, kpt. Mgr. Markéta Prunerová, DiS., se právě se zmíněnou Lucií Ryss shodla na tom, že dnešní novináři s těmi z předinternetové doby nemají téměř nic společného.

Mgr. Prunerová dokonce uvedla – cituji doslova: „Dříve byla novinařina prestižním povoláním. Takový pan novinář měl zpravidla odborné vzdělání, vystudovanou žurnalistiku, politologii, sociologii nebo jiný humanitní obor. Nechyběla mu schopnost psát a měl cit pro text, kdy bezchybný pravopis byl samozřejmostí. Byl autoritou a měl kontakty v politické i kulturní sféře. Dnešní novinář bohužel ve valné většině tyto schopnosti postrádá. Zato ale ovládá rychlé psaní jednoduchým zkratkovým stylem, k tomu zajišťuje fotografie a videa. Je škoda, že profese novináře prochází takovou devalvací, a nenapadá mě, co by se muselo stát, aby novinář mohl být zase osobností.“

Žijeme sice v době, kdy máme jakousi svobodu slova, ovšem domnívám se, že jisté názory by člověk v takovém postavení měl raději nechat v soukromé sféře. Všeobecně vzato, tiskoví mluvčí mají sdělovat skutečnosti, které jim jsou předloženy či schváleny. Mají jen před médii zastupovat svoji organizaci, nikoli veřejně prezentovat své názory a postoje.

Jenomže tisková mluvčí VS ČR Mgr. Prunerová si svůj názor nejenže neuchovala v soukromé oblasti, ale naopak ho nechala veřejně publikovat na oficiálních stránkách Vězeňské služby ČR, konkrétně v periodiku České vězeňství (1/2019). Takovéto jednání mi přijde přinejmenším nejen urážlivé, ale především neprofesionální. Osobně nemohu souhlasit ani s jediným slovem jejího výroku, ba naopak si myslím pravý opak. Netuším, jak dalekou předinternetovou éru měla tisková mluvčí na mysli, ale ať vzpomínám, jak vzpomínám, tak v minulosti měli novináři hodně svázané ruce.

Jejich práce byla vzhledem k přísné politické cenzuře na určitá témata přímo nebezpečná a o svobodě slova a projevu si mohli nechat jen zdát. Novináři si museli opravdu hodně dobře rozmyslet, o kom a co napíší. Jsem přesvědčen o tom, že právě dnešní novinařina je prestižním povoláním. Ani v nejmenším se nedá zpochybňovat odborné vzdělání či schopnosti psaní. Rozhodně mají pro běžného občana nepředstavitelné vlivné kontakty jak v politické, tak i v kulturní sféře a respekt či autoritu rozhodně nepostrádají.

Profese novináře rozhodně neprochází žádnou devalvací, nýbrž díky novým a čím dál rychlejším technologiím prochází revolucí. Technologie a rychlost přenosu dat nám nyní umožňují sledovat různá dění v reálném čase. Každý den máme čerstvé informace z celého světa.

K práci profesionálních agentur působících v polských věznicích dále tisková mluvčí VS ČR uvedla, cituji: „Já osobně ve způsobu této komunikace vidím velký potenciál a nesporné výhody. Do určité míry si tak věznice mohou samy tvořit svůj mediální obraz. Vždyť dostane-li médium již hotový materiál, který bude kvalitní a srozumitelný, určitě uvítá ulehčení práce a materiál zveřejní. Ukázky z věznic, které se mezi veřejnost dostanou, jsou velmi naturální, nezastírají problematiku drog, možného násilí či jiné problémy ve věznici, ale naopak dokážou mediálně velmi dobře prodat to, jak s tím dokážou věznice pracovat.“

Chraň nás všichni svatí od toho, aby média pouze přebírala bez ověřování faktů hotový materiál vytvořený vězeňskou službou, ale i jinými státními institucemi a hned jej zveřejňovala. Pochybuji o tom, že by byla veřejnosti prezentována skutečná realita života za zdí bez jakékoli interní cenzury.

Přestože jsou „novináři“ zabývající se oblastí bulváru, kteří naprosto nerespektují soukromí druhých a bezohledně zveřejňují kdejaké neověřené drby a vše, co by mohla být pro čtenáře „bomba“, nelze všechny novináře házet do jednoho pytle. Nazývat to „devalvací“, či dokonce uvádět, že „valná většina novinářů“ postrádá odborné vzdělání a podobně. Proč se takovýmto způsobem citovaná tisková mluvčí VS ČR rozhodla diskreditovat dnešní novináře, mi není známo. Snad je to proto, že sama nemá tu možnost prezentovat české vězeňství v celé své skutečné podobě a může zveřejňovat pouze to, co jí je předloženo či povoleno.

Osobně by mě také nebavilo psát jenom o tom, co mi kdo přikáže nebo nadiktuje. Růžově vybarvovat veškeré skutečnosti a k tomu špatnému se obracet zády a dělat, že neexistuje. Pokud by takovouto potřebu, především však potřebu seberealizace a větší svobody projevu tisková mluvčí VS ČR přeci jen pociťovala, měla by zvážit změnu profese a vyzkoušet si skutečnou práci novináře, kterou tak uráží.

Další díly seriálu Zápisky českého vězně najdete zde >>>

-red-




Diskuse ke článku