Volby v Izraeli – Netanjahu versus Ganc: 5 důvodů, proč je sledovat | Reflex.cz
nahoru

Zahulíme, zastřílíme: Volby v Izraeli mohou rozhodnout libertariáni. 5 důvodů, proč sledovat dnešní volby

Petr Sokol9. dubna 2019 • 14:22
Zahulíme, zastřílíme: Volby v Izraeli mohou rozhodnout libertariáni. 5 důvodů, proč sledovat dnešní volby
foto: ČTK

Každé volby v Izraeli jsou díky jeho významu v neklidném regionu klíčové. Letos jsme navíc svědky opravdu vyrovnané bitvy. Odehrává se mezi dosavadním premiérem Benjaminem Netanjahuem, který se předsedou vlády může stát už popáté, a Bennym Gancem, generálem a vůdcem nové strany. Co všechno v napínavém souboji stojí za pozornost?

1. Marihuanový tvrďák

Volby slibují napínavý souboj nejen o pozici nejsilnější strany, v němž se utkávají pravicový Likud premiéra Benjamina Netanjahua a „Modro-bílá“ středová aliance generála Bennyho Gance, ale také těsný poměr mezi pravicově-náboženským spojenectvím a hypotetickou středolevicovo-arabskou většinou.

Jazýčkem na vahách proto může být nová strana Zehut (Identita), kterou po minulých volbách založil bývalý poslanec pravicového Likudu Moše Feiglin. Když se neprosadil do vedení původní strany, protože si to nepřál právě její lídr Benjamin Netanjahu, vydal se Feiglin cestou originální strany, zahalené do libertariánského hávu. Chce zrušit řadu regulací, ukončit existenci biometrických dokladů totožnosti, odebrat rabínům právo rozhodovat o sňatcích a ty nechat zcela na rozhodnutí každého páru či omezit aplikaci židovského náboženského práva.

Zehut chce také ořezat byrokracii, radikálně snížit počet ministerstev (z 29 na 11) a zavést rovnou daň. Jeho hlavní trumfy ale míří na mladé voliče. Omezeně zabírá návrh přejít postupně na profesionální armádu a zrušit tedy povinnou vojenskou službu, která teď platí pro mladé muže i ženy. Hlavním tahákem je ovšem návrh, který zastínil všechny ostatní – legalizace marihuany. V jejím pomyslném kouři se ovšem ztrácí velmi silně pravicový program Zehutu a jejího lídra ve vztahu k Arabům.

Feiglin chce anexi všech okupovaných palestinských území a asistovaný a údajně „dobrovolný“ (finančně podpořený) odsun Palestinců do okolních arabských zemí. Navíc propaguje naprosto volný přístup ke zbraním, takže jeho program můžeme s nadsázkou shrnout do sloganu „Zahulíme, zastřílíme.“ I s ním ale může zamířit po volbách do pravicové i levicové koalice a být skutečným kingmakerem, který rozhodne, zda budoucí koalici povede Netanjahu nebo Ganc.

Očima libertariána: Dá Maláčová každému? Dnešní sociální politika státu je úchylná

2. Bibi běží (zase) o život a svobodu

Klíčové jsou volby v první řadě právě pro premiéra a šéfa Likudu Netanjuhua, kterému Izraelci podle jeho zkráceného prvního jména přezdívají Bibi. Pokud uspěje, může překonat už v červenci rekord zakladatele státu Davida Ben Guriona v délce výkonu premiérské funkce. Netanjahu je ovšem v současné době vyšetřován kvůli údajné korupci a po volbách může být i obviněn a souzen.

V závěru kampaně Bibimu výrazně pomohly některé kroky amerického prezidenta Trumpa, takže z něj průzkumy dělají favorita, alespoň co se týče možnosti sestavit většinovou koalici. Rozhodne ale každý mandát a také to, které malé strany se dostanou nakonec přes hranici 3,25 procenta potřebnou pro vstup do parlamentu. Průzkumy jsou ale v Izraeli notoricky chybující, takže vše zůstává otevřené.

Bibi je navíc opravdový mistr volebních kampaní a speciálně jejich koncovek, což naposledy dokázal v posledních parlamentních volbách v roce 2015.

Zápisky českého vězně: V drogovém ráji na tisíc způsobů. Někde jako v hostelu, jinde…

3. Rozdrobená společnost i parlament

Zvenku zdánlivě jednotný Izrael je uvnitř velmi silně rozdělený, a tomu odpovídá i nezvykle vysoké množství politických stran v tamním parlamentu – Knessetu. Dnes by jich mohlo být zvoleno až 14 a případná pravicově-náboženská koalice by mohla mít po volbách až sedm členů.

Roztříštěnost pramení z faktu, že se dosud zcela nezacelilo původní rozdělení mezi Židy, kteří do Izraele přišli z Evropy, a Židy, kteří pocházejí z okolních zemí Blízkého východu. Své specifikum mají náboženští voliči, arabská menšina i Židé, kteří přišli až po roce 1990 z bývalého Sovětského svazu. Ti všichni mají své vlastní politické strany.

4. Milion ortodoxních voličů

Specifikem izraelských voleb jsou také samostatné strany pro ortodoxní židovské věřící. Těch je v zemi se zhruba šesti miliony voličů až celý jeden milion. Malá část z nich sice volby bojkotuje, protože tento stát neuznává a čeká na opravdový židovský stát, ale většina z nich k volbách chodí, aby se jejich strany dostaly do vlády a zajistily pro celou tuto velkou skupinu občanů zajímavé výhody.

Ortodoxní věřící například nemusí rukovat do armády na základní povinnou službu. To odmítají strany středu a levice, takže náboženské strany končí většinou v pravicových koalicích a také stále více ortodoxních voličů dává hlas i „neortodoxním“ pravicovým stranám.

Ariel Šaron: Král Izraele, Řezník z Bejrútu i Poslední skutečný vůdce

5. Kolik přijde Arabů?

Výsledek voleb ovlivní také volební účast těch Palestinců, kteří žijí v Izraeli (v užším slova smyslu, tedy bez okupovaných území) a mají jeho občanství. Ti tvoří až 20 % všech voličů, ale mají tradičně slabší volební morálku, protože jim stát Izrael nikdy nepřirostl k srdce a nepovažují ho za svou vlast. Tradičně jich proto chodí volit jen zhruba polovina.

Teď se navíc rozpadla jejich jednotná volební kandidátka, takže mají menší šanci hrát v parlamentu důležitější roli. Řada arabských osobností ale své soukmenovce přesvědčuje, aby volit přišli, protože mohou ovlivnit, zda v čele vlády zůstane protiarabský „jestřáb“ Netanjahu, nebo naopak nastoupí někdo umírněnější.

Arabské strany ještě nikdy nevstoupily do izraelské vlády, ale jejich síla může zabránit vytvoření většiny pravice a náboženských uskupení. Před čtyřmi lety Arabové volby minimálně spolurozhodli, protože premiér Netanjahu burcoval ve volební den své příznivce, že všude před volebními místnostmi stojí houfy arabských voličů, čímž úspěšně zmobilizoval pravicové voliče a na poslední chvíli otočil volební trend směřující k jeho porážce. Povede se mu totéž i dnes?

Volební urny se zavřou v 21 hodin našeho času, ale už v 19:30 začne online přenos Reflexu, v němž nabídneme průběh voleb i sčítání výsledků a přidáme mnohé další zajímavosti.

Krásná, chytrá a smrtící: Sovětská odstřelovačka, která zabila 59 německých vojáků
Lannisterové a spol. 10 nenormálních, zdegenerovaných, vražedných rodinek Westerosu ze…




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,670
23,070
29,750
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější