Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz

Jasná zpráva z voleb: Referendum v Česku projde nejdřív za čtyři roky

Obecné referendum patří mezi hlavní témata české politiky posledních let. Přestože by v současném rozložení sil zákon o referendu mohl bez problémů projít poslaneckou sněmovnou, nejspíš se ho ještě několik let nedočkáme. A už vůbec ne v podobě, která by umožnila hlasovat o vystoupení z EU či NATO. Důvod je jednoduchý a má jméno Senát.

Eventuální zákon o referendu by znamenal změnu v Ústavě. Ve sněmovně proto musí získat kvalifikovanou většinu 120 poslanců, kterou v tuto chvíli již má – pro referendum v nějaké podobě jsou hnutí ANO, Piráti, ČSSD, komunisté a Okamurova SPD, což dohromady dělá dokonce přes 150 hlasů.

V Senátu byl před těmito volbami s přehledem nejsilnější klub ČSSD, pár senátorů mělo i ANO a KSČM a dalo by se počítat s podporou některých nezávislých senátorů. To referendu zdaleka nedávalo ústavní většinu, zároveň ale byla slušná šance, že křesla pro všelidové hlasování budou mít převahu třeba už za dva roky.

To by ovšem ve víkendových senátních volbách nesmělo utrpět takový debakl jak Babišovo ANO, tak sociální demokracie a komunisté, kteří dokonce ze Senátu úplně vymizeli. Kluby ČSSD a ANO tak momentálně dávají dohromady 20 senátorů, zatímco kluby „protireferendových“ STAN, lidovců a ODS mají v součtu 47 míst. Ústavní většina pro Senát je potom 60 procent přítomných, nejspíš by to ale znamenalo spíše tři pětiny všech zvolených senátorů, tedy 49 hlasů.

Pět křesel pak připadá na hnutí Senátor21, zbytek jsou nezařazení, z nichž někteří se ještě po volbách možná do nějakého klubu přidají. Mezi nimi jsou třeba bývalí prezidentští kandidáti Marek Hilšer a Pavel Fischer, kteří pro referendum také ruce skoro určitě nezvednou, a další osobnosti, o kterých platí totéž.

Zcela vyloučená se tak pro příštích šest let zdá být možnost referenda o vystupování z mezinárodních organizací, tedy hlavně Evropské unie a NATO. Tu totiž ve sněmovně momentálně prosazují jen komunisté a okamurovci, kteří v horní komoře nemají jediného člověka.

Zároveň se výrazně vzdálila šance na získání většiny pro referendum při příštích senátních volbách. Pokud vezmeme v úvahu, že v současnosti má referendum v Senátu plus minus 20 jistých hlasů, chybí mu do pevné ústavní většiny 29. Při každých volbách se ale obměňuje jen třetina horní komory, tedy 27 postů. I kdyby tedy ČSSD, ANO, KSČM a SPD v dalších volbách zcela obrátily dosavadní trend a vyhrály hypoteticky třeba ve všech obvodech, nebude jim to nejspíš k prohlasování referenda stačit.

Za dva roky může být samozřejmě všechno jinak. V tuhle chvíli se ale zdá, že senátní volby vyhrávají hlavně lokální osobnosti, kterých hnutí ANO či SPD i vzhledem ke své krátké historii mají zatím málo. Takže až budou politici o referendu zase horlivě diskutovat, nemusí nás to vůbec vzrušovat – přímá demokracie je v Česku zatím hudba budoucnosti. A hlasování o vystoupení z EU je už vyloženě science fiction.