Na pozadí prezidentské volby se v USA odehrávají další souboje: Vyhraje Marco Rubio?
Víte, že letos kandiduje za americké republikány také Marco Rubio nebo miláček libertariánů po celém světě Rand Paul? Máte samozřejmě pravdu, že oba vypadli v republikánských primárkách, a do finále boje o Bílý dům se proto nekvalifikovali. Jenže Američané nebudou „první úterý následující po prvním pondělí v listopadu“ volit jen prezidenta a jeho prvního zástupce, ale také celou řadu dalších důležitých funkcí.
Hlasování o síle prezidenta
Do prezidentských voleb dnes už zbývá jen 14 dnů, a protože většina průzkumů nadále favorizuje Hillary Clintonovou a média z ní dělají dopředu jasnou vítězku, vynořují se za dosavadním mumrajem prezidentského klání i další zajímavé volební příběhy. Jedním z nich je boj o většinu v horní komoře amerického Kongresu — Senátu.
Ta je klíčová pro každého prezidenta, protože bez ní může jen s obtížemi prosazovat své plány z volebního programu. Samozřejmě má hlava Spojených států celou řadu pravomocí, k níž souhlas důležitějších ze dvou parlamentních komor nepotřebuje, ale hlavně v oblasti zákonodárství může prezidentské snahy Senát významně blokovat.
Senát se v USA volí podobně jako u nás, kdy se vždy po dvou letech vyměňuje třetina z jeho členů. Republikáni jsou letos v podobné situaci jako ČSSD v nedávných českých senátkách, protože obhajují mnohem více křesel než jejich soupeři. „Červení“ republikáni před šesti lety využili tehdejší nepopularitu nově zvoleného prezidenta Obamy a vyhráli 24 z 34 volených senátních mandátů.
Teď je ale musí obhájit, aby udrželi většinu v Senátu, kde nad „modrými“ demokraty nyní mají převahu 54 ku 46 senátorům. Mnoho republikánů se bojí, že je může klesající popularita jejich prezidentského kandidáta „stáhnout“ dolů a nahrát mnoha jejich demokratickým senátním soupeřům, kteří by bez antitrumpovské karty jinak neměli šanci.
Senátní drama
I proto jsou nyní demokraté přesvědčeni, že Bílý dům již mají v kapse, a začali se více zaměřovat na některé stále nerozhodnuté senátní souboje. Dlouho mezi ně patřila i Florida, kde se nakonec o znovuzvolení uchází i poražený soupeř Donalda Trumpa z republikánských primárek Marco Rubio.
Ten nejprve voličům slíbil, že do Senátu již kandidovat nebude, ale po odstoupení z primárek otočil, odvolal, co slíbil, a pustil se pozdě, ale s vervou do kampaně. Politik hispánského původu má velkou šanci udržet jeden z klíčových „přelétavých“ států v „červených“ republikánských rukou.
Odhady v jednotlivých státech zatím napovídají, že boj o senátní většinu bude napínavý až do konce. I kdyby bylo brzo jasné, kdo zasedne v Bílém domě, nabídne volební noc určitě minimálně senátní drama. Může dokonce dojít k zajímavé ústavní situaci, kdy obě strany budou po sečtení výsledků držet po 50 senátorech.
Pak by podle amerických pravidel v případě hlasovací remízy rozhodl hlas viceprezidenta, jenž není členem horní komory, ale předsedá mu, a to právě s rozhodujícím hlasem. Senátní volby jsou i tímto způsobem svázány s prezidentskými a stojí za to jim věnovat pozornost.
