Prezidentské volby jsou jedinečné v tom, že národ posuzuje konkrétní kandidáty a jejich osobní a profesní kvality namísto programů politických stran. Funkce hlavy státu sice s sebou nenese mnoho přímých pravomocí, přesto se kandidáti snaží formulovat i názory a postoje, které by se nedaly prosadit.
Jaké má prezidentský kandidát názory na přijetí eura nebo manželství stejnopohlavních párů, nám může něco napovědět o jeho osobnostních rysech, ale z hlediska výkonu funkce je jeho názor na většinu politických a společenských otázek zcela irelevantní. Jistě lze namítnout, že prezident z titulu své funkce a prestiže, která se s ní pojí, má moc otevírat společenskou debatu nad různými tématy. Ale to je tak všechno.
Mnohem důležitější než názory na dílčí otázky je u prezidenta schopnost uvažovat v kontextu své funkce nad tím, co bylo před ním a co bude po něm. Nenechat se ovládnout pocitem velké moci, jenž, jak bylo vidět u řady dosavadních prezidentů, s delším pobytem na Pražském hradě pohltí i sebeuvážlivější osobnost. Kontinuita, smířlivost a reprezentativní vystupování. To jsou podle nás základní atributy dobrého prezidenta.
V Reflexu jsme se rozhodli na to jít jinak než v ostatních médiích. Chtěli jsme zjistit, nakolik kandidáti na prezidenta znají své skutečné místo, tedy nakolik se orientují v pravomocích, které jim určuje ústava. Zajímalo nás, jak dobře znají českou historii, jestli vědí, kudy vedla tradice naší státnosti a vůči jaké historické perspektivě mají zodpovědnost. A v neposlední řadě jsme chtěli zjistit, jaké postoje zastávají k zásadním hodnotovým otázkám, nad nimiž je naše společnost rozdělená ne jedno dvě volební období, ale celé generace. Za tím účelem jsme připravili prezidentský test, jehož výsledky postupně vydáváme na webu Reflex.cz.
V době, kdy jsme zvali prezidentské kandidáty, nebylo ještě definitivně jasné, kdo se voleb nakonec bude moci zúčastnit a kdo ne. Rozhodli jsme se proto pozvat všechny, kdo měli reálnou šanci se ve volbách utkat. Všichni, kteří přišli, dostali stejné otázky. Podařilo se nám natočit sedm rozhovorů během jednoho týdne. Vzhledem k náročnému časovému rozvrhu hostů jsme někdy točili i vícekrát denně. Méně favorizovaní kandidáti měli čas v podstatě ihned, bylo zjevné, že stojí o mediální pozornost.
AŽ PŘIJDU, TAK PŘIJDU
Z favorizovaných kandidátů jsme po dlouhém soupeření se zatvrzelým mediálním týmem uspěli pouze s Petrem Pavlem. Andrej Babiš pozvání odmítl při prvním kontaktu a vzhledem k tomu, jak nekompromisně komentujeme jeho aféry a politické působení, jsme se ani nedivili, že se k nám bojí přijít. Naopak žádný smysl nám nejdříve nedávala absence Danuše Nerudové. Ta nejprve pozvání přijala, potom zrušila s tím, že se ozve s dalším termínem, a po dvou týdnech neúspěšných urgencí jsme nakonec snahu vzdali. Vzhledem k jejímu pozdějšímu podvádění v testu, který byl součástí debaty na CEVRO institutu, se teď ani nedivíme, že se bála jít prokázat své schopnosti v testu Reflexu.
Neúspěšní jsme byli i s pozvánkou pro Josefa Středulu nebo Jaroslava Baštu. Navíc Středulův tým vůči nám vystupoval s nezájmem a arogancí, která byla oproti mediálním týmům ostatních kandidátů zcela jedinečná.
