Volňásek na internet aneb Jak probíhá volební kampaň v digitálním světě

Ukázkovým případem bylo hlasování sněmovního výboru o doporučení odvolání Hany Lipovské z Rady ČT: poslanec Volný akčně probíhá labyrintem sněmovních voleb, telefon se zapnutým videostreamem v ruce. Stačí pochválit kolemjdoucí paní uklízečku (má blízko k lidu, náš Luban, pomyslí si voliči), před dveřmi zasedačky se konfrontuje s příslušníkem ochranné stráže (jde do toho zvostra, náš Luboš, vidí příznivci) a nakonec, přímo během zasedání, označí shromážděné výbory za „covidovou mafii“. (Napálil jim to z direktu, náš Lubomír, seznají fanoušci.)

Čau, Luboši

Celé se to děje on-line, konsternovaní poslanci a další zaměstnanci Parlamentu dělají Volnému nedobrovolný kompars. Video, v němž Volný hraje roli zuřivého reportéra, bojovníka se spiknutím globálních elit, má na Facebooku sledovanost téměř čtyřicet tisíc uživatelů. Jen o čtvrtinu méně než poslední pořad Čau, lidi, hlavní internetový trumf hegemona české politiky Babiše.

Volný tedy pouze s mobilem v ruce dosahuje podobných výsledků jako marketingová mašina Agrofertu, disponující esy tuzemské politické reklamy. Podobný výstup pak lídr Volného bloku zopakoval o den později, v přímém vstupu ve zpravodajství České televize. Tentokrát vyrukoval s fantastickým tvrzením, že moderátor Jakub Železný ho přinutil „políbit prsten covidové mafie“ (nezarouškovaný Volný s kamarilou příznivců totiž nebyl vpuštěn do budovy televize a rozhovor ČT přenášela z parkoviště na Kavčích horách). Je evidentní, že Volného halucinogenní kampaň má jediný cíl: vydojit z dvou či tří procent volebního zisku státní příspěvky, které zajistí příjemné a bezpracné bydlo jak hlavnímu protagonistovi, tak vedlejším postavám, především politickým superturistkám Janě Bobošíkové (lídryně v Praze) a Janě Volfové (předsedkyně Volného bloku).