Lubomír Zaorálek - ilustrační snímek

Lubomír Zaorálek - ilustrační snímek Zdroj: ČTK

Národ nevděčníků aneb ČSSD před volbami uplácela voliče, jak mohla. Smetanu však slízl Babiš

Největším poraženým voleb do Poslanecké sněmovny je zcela bez debat Česká strana sociální demokratická (ČSSD). Oproti volbám v roce 2013 přišla téměř o 650 tisíc voličů a její poslanecký klub se smrskl z 50 na 15 členů. Strana přitom před volbami před volbami uplácela voliče, jak mohla. „Nevděční“ Češi to přesto hodili Babišovi.

Jako by tu platilo staré lidové rčení, že vždycky někdo musí vláčet, orat a sít, ale sklízet už pak může někdo jiný. Protože ač se tomu někomu nemusí líbit, je potřeba přiznat, že to byla právě ČSSD, kdo nejvíc v posledních měsících tlačil na zvyšování mezd (včetně té minimální) či svižnější růst penzí. Jasně, strana to dělala především kvůli volbám a aby si naklonila voliče. Ale svůj záměr nakonec prosadila. Přesto takřka veškerou smetanu za to ve volbách slízlo především hnutí ANO, které přitom v mnoha případech bylo u tohoto přilepšování ostře proti.

Jistě, za katastrofální propadem ČSSD stojí především jiné důvody. Byla to totální ideová vyprázdněnost, personální pusto a prázdno, ale i neschopnost komunikovat stranické úspěchy ve vládě či vymezit se proti konkurenci a definovat své místo na politické scéně. Chvílemi to vypadalo, že ČSSD vůbec neví, co má (kromě uplácení vybraných skupin obyvatelstva) dělat a některým jejím členům jako by vůbec nedocházelo, že je před volbami a jde do tuhého.

Když zůstaneme u zvyšování mezd či tlak na růst důchodů, je třeba zopakovat, že to byla především ČSSD, kdo nejvíce tlačil na růst minimální mzdy nebo růst platů ve státní sféře či školství. Byli to sociální demokraté, kdo se nejvíce zasazoval o co nejvyšší růst penzí. V závěru letošního a od začátku příštího roku plody těchto snad konkrétní lidé pocítí ve svých peněženkách.

Statisíce lidí si tak finančně přilepší. Tito lidé to však nejspíš přijali jako samozřejmost, anebo uvěřili tomu, že vše prosadil Andrej Babiš. Tudíž to hodili jeho ANO. Jaká to ironie. Problém je však v tom, že vzhledem k debaklu levice zmizí na mnoho let z nejvyšší politických pater síla, která si – alespoň jednou za čas – na tyto skupiny lidí skutečně vzpomněla.

Jinými slovy: po vítězství ANO a propadu ČSSD lze považovat za takřka jisté, že minimální mzda se jen tak brzy zvyšovat nebude či poroste podstatně méně, než tomu bylo v minulých letech zvykem. Na penzích se přidá jen nezbytně nutná částka a na jakýkoliv tlak na růst mezd v ekonomice, na němž se může podílet vláda, je dobré zapomenout. Voliči svými hlasy tak rozhodli a co si zvolili, to tu budou mít. Teď všichni pocítí – pro někoho dobré, pro jiné ne – důsledky svého konání.