nahoru

Velvyslanec Kmoníček: Trump se pokusí vrátit úder. Socialismus je obvyklá politická urážka

Jana Bendová 7. listopadu 2020 • 09:00
Velvyslanec Kmoníček: Trump se pokusí vrátit úder. Socialismus je obvyklá politická urážka
foto: Profimedia

Donalda Trumpa bude dějepis popisovat jako významnou a svým způsobem tragikomickou postavu počátku 21. století. Velvyslanec v USA Hynek Kmoníček ještě dodává, že se prezident – pokud teď prohraje – pokusí v roce 2024 Bílý dům opět získat. Jenže už nemusí dostat šanci. „Počkejte na okamžik, kdy může být nucen přejít do opozice. Jak rychle ho začnou opouštět zejména republikánští potenciální konkurenti“, vysvětluje. V rozhovoru dále zmiňuje touhu Trumpových věřících voličů vrátit čas do éry bílé Ameriky, kdy se lidé v soukromých životech pokoušeli vybalancovat Ježíše s Elvisem Presleym.

V dramatickém souboji o Bílý dům vítězí Joe Biden, byť ještě není konec. Donald Trump se ovšem nevzdává, mluví o podvodech, jeho tým vede právní bitvu. I jeho voliči rozumí vzkazu „nenecháme si volby ukrást“. Zanechá tahle situace na tváři USA šrámy?

Tahle situace je samozřejmě docela nevítaným PR pro demokracii jako takovou. V reálném světě si dnes většina států na politickém trhu vybírá, jestli je pro řízení jejich společnosti lepší západní typ demokracie anebo nějaký autokratičtější model s menší svobodou a větší stabilitou. A produkt, který nám byl letošními americkými volbami naservírován, není úplně hitem tohoto trhu. Dobrá zpráva je tam ale ukryta v tom, že i když si západní typ demokracie viditelně dokáže vytvářet vlastní typ zemětřesení, celková budova demokracie tyhle otřesy dokáže přece jen přestát.

V nedávném rozhovoru jste zde oponoval názoru, že rozpolcení společnosti může po volbách vyústit až v občanskou válku. Nepokoje jste však předpokládal. Myslíte si to stále?

Myslím. Občanská válka vyžaduje obrovskou osobní investici každého, kdo v ní riskuje vše. V takové situaci nejsme. Lokální bezpečnostní problémy jsou možné, ale nějaká válka typu severu proti jihu dnes není na stole. Počkejte na okamžik, kdy prezident Trump může být nucen přejít do opozice. Jak rychle ho pak začnou opouštět zejména republikánští potenciální konkurenti. Nebudou mu zkoušet „ukrást volby“, ale zkusí mu ukrást dnešní republikánskou stranu. Jeden z mých známých třeba teď nestihl dotočit dokumentární film o Trumpovi, a tak ho hned začal přestříhávat na „pro-bidenovský“. Přijde mi to příznačné a říkejme tomu třeba „síla pružného trhu“.

Čím Biden přesvědčil? Anebo ho do Bílého domu popostrčila spíš kontroverzní osobnost rivala Donalda Trumpa a koronavirus?

Zatím se stále počítá a nelze předjímat výsledek. Nicméně eventuální vítězství Bidena by bylo prací mnoha lidí v terénu. Když ještě před volbami odvolí korespondenčně 100 milionů voličů, a to převážně pro demokraty, je za tím ohromné úsilí lidí na základní místní úrovni. Pro srovnání - ve volbách roku 2016 celkově volilo 136.5 milionu lidí. Takže něco přes 70 procent voličů minulých voleb odvolilo letos ještě dříve, než volby začaly. Koronavirus samozřejmě vyrazil prezidentu Trumpovi silnou ekonomickou kartu z ruky a nahradil jí situací, která je pro politika jeho typu velmi nevhodná. Virus neuřídíte stejnými prostředky jako politickou a televizní show. Je to tedy jednoznačně korespondenční hlasování jako odpověď na vir, které přináší Bidenovi úspěch.

Co letošní prezidentské klání prozradilo o současných Spojených státech?  Jsou stále baštou, pilířem světové demokracie? Mám na mysli, zda jsou patrná nějaká drolící se místa?

Neukázalo nic nového, jen potvrdilo rozdělení Ameriky a jeho systémové příčiny. V konci to ale budova americké Ústavy opět ustála.

Vy popisujete oba tábory trefnou zkratkou: „Donald Trump reprezentuje Ameriku, která byla. Sny demokratů reprezentují Ameriku, která bude. Obě tyto party musejí žít v Americe, která je.“ Můžete to rozvést?

Donald Trump a jeho věřící by rádi USA vrátili do doby po roce 1950, před krizí šedesátých let, a to i hodnotově. Bílých obyvatel tehdy bylo 90 procent a ti se v soukromých životech pokoušeli vybalancovat Ježíše s Elvisem Presleym. Tahle doba už je ale pryč a současná a budoucí americká demografie jí neumožní navrátit. Nová doba, kterou se Trump snaží aspoň odsunout, jsou USA etnických komunit, kde jsou Američané evropského původu poprvé menšinou a očekávání obyvatel od jejich vlastního státu tomu bude i hodnotově napovídat. Kritická doba totálního rozdělení těchto dvou Amerik bude trvat ještě tak dvacet let. Pak již bude mít ta nová Amerika takovou číselnou převahu, že nové bude válcovat při volbách staré. Nemusí se nám to líbit a pro Evropu to nebude ani snadné, ani výhodné, ale tihle voliči už tu jsou. Takzvaná generace Z plus, narozená po roce 2007, je typická tím, že v ní ex-evropané tvoří už jen 49 procent a mezi malými Američany do deseti let, příštími voliči, nejsou děti „evropského původu“ většinou.

Čili kudy přesně vedou čáry rozdělující americkou společnost? Města, venkov, vzdělání, etnický původ, vlastenectví…

Jsme určeni ekonomicky, etnicky, jazykově, vzděláním, kulturně a tohle všechno je jeden velký mix, kde každá jeho část ovlivňuje ty ostatní.

Jako diplomat máte ve vyjadřování jistá omezení, přesto: popsal byste osobnosti Donalda Trumpa a Joe Bidena? Znáte oba.

Donald Trump je televizním typem osobnosti, větším než život sám, přesně tak, jak si žádá obrazovka. Joe Biden je decentní muž z amerického politického hlavního proudu.

Joe Biden, přesněji demokraté bývají často podezíráni, že pod tlakem krajně levicového křídla přivedou Spojené státy na cestu k socialismu. Rozumíte těmto obavám? Jsou opodstatněné?

Před volbami je z toho Trumpův tábor často obviňoval. Bidenův tábor mi zase poslal video, že skutečný socialista je Trump, protože chce zlevnit léky. Obvinění ze socialismu je prostě obvyklá politická urážka, a tak tomu rozumím. Nicméně, Demokratická strana bude mít do budoucna vnitřní problém se svým mladým, často docela extrémně levicovým křídlem. Republikáni budou mít ale vlastní problémy, strana se značně posunula a bude muset řešit, v jaké formě bude schopna Trumpova agenda přejít do formy hnutí možná i bez svého nejviditelnějšího představitele.

Jaké dědictví po sobě Trump zanechává? Jaký bude podle vás jeho záznam v dějepise?  

Jako významné a svým způsobem tragikomické postavy počátku 21. století, o kterou se budou historici ještě dlouho hádat. A vydrží jim to nejméně do roku 2024, kdy se – pokud letos prohraje – Donald Trump pokusí vrátit.

Čekají s Joe Bidenem, pokud se jeho vítězství potvrdí, nějaké zásadnější změny vztahů USA a Evropy, potažmo České republiky? Trump bývá kritizován za jejich jisté ochlazení.

Trump vztahy s Českou republikou jistě neochladil. Právě naopak, ty se zejména po druhém období Obamovy administrativy návratem USA do naší oblasti zlepšily. Trump ochladil vztahy s EU a do jejího prostředí se jistě politik Bidenova typu hodí mnohem víc.

Nemůžeme pominout vztahy s asertivní Čínou. Můžeme od administrativy demokratů očekávat spíš přitvrzení a konfrontaci, anebo oteplení?

Odpovím vám čínskou analýzou, která se mi jaksi dostala do ruky…. V ní její čínští autoři tvrdí, že Trump by na ČLR tlačil pouze ekonomicky a netrápil by je s Hongkongem atd. Zatímco Biden se pokusí k tlaku na ČLR vytvořit mezinárodní koalici a půjde po celém jejím portfoliu. Já k tomu dodávám, že mnoho psů zajícova smrt, ale mnoho zajíců je zase psí schizofrenie.

To se jistě dotkne i České republiky…

V globalizovaném světě není prakticky žádná věc, která by nás minula. V Číně přeletí netopýr a za pár měsíců je z toho uzavření české fotbalové ligy. Již dávno žijeme v globální vesnici. I proto se nás týkají i americké prezidentské volby.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku