nahoru

Záhada velrybích ztroskotání: Překvapivé vysvětlení hromadných sebevražd kytovců

Zdena Martinová, abicko.cz18. února 2018 • 17:15
Letos uvízlo na pobřeží Nového Zélandu přes 600 kulohlavců, část se jich podařilo zachránit
Letos uvízlo na pobřeží Nového Zélandu přes 600 kulohlavců, část se jich podařilo zachránit
• foto: 
Profimedia.cz

Vědci už dlouho hledají příčiny, proč velryby vplouvají na mělčiny, kde hromadně hynou. Jednu z nich teď možná odhalili. Na světě existuje několik míst, která jakoby lákala velryby do záhuby – celé skupiny zamíří na mělčinu, kde uvíznou a zahynou. Co je nutí opustit bezpečné hlubiny? Tato záhada trápila vědce po celá staletí.

Místa, kde k hromadným "sebevraždám" velryb dochází, jsou víceméně stále tatáž. Jedním z nich je Severní moře ležící přibližně mezi Skotskem a Holandskem. Naposledy se stalo pastí začátkem roku 2016, kdy na jeho mělčinách zahynulo 29 vorvaňů. Vědci prozkoumali mrtvá zvířata a hledali možné souvislosti a jevy, které to mohly zavinit.

Lidé bez viny

Jako v předchozích případech byli všichni uhynulí vorvani mladí samci. Všichni zdraví a dobře živení. Podobná hromadná hynutí vorvaňů ve stejných vodách jsou zaznamenávána už od 16. století. To prakticky vylučuje možnost, že za to může znečišťování moří, hluk lodních motorů, podmořská těžební činnost nebo třeba příliš rušná námořní doprava. Příčiny tedy musí být přirozeného původu.

Důvod, proč vždy hynou jen samci, je jasný: Samice neopouštějí tropické a subtropické vody, kde se rozmnožují. Dospívající samci ve věku 10 – 15 let se však sdružují do mládeneckých skupin a společně se vydávají na sever. Láká je tam nadbytek oblíbené kořisti, hlavonožců. Jejich obvyklá cesta vede podél západních břehů Irska a Británie do Norského moře. A stejnou trasou se i vracejí. Proč někdy při návratu odbočí dřív a vplují do Severního moře?

Kosatky jako mírumilovní tvorové? Ani náhodou. Podívejte se

Sluneční teorie

Tomuto problému se od 90. let minulého století věnují vědci z univerzity v německém Kielu. Pátrali i v minulosti a hledali souvislosti mezi jednotlivými případy. A vyslovili teorii, že příčinou může být sluneční aktivita. Kytovci se na kratší vzdálenosti řídí echolokací, ale při dlouhých cestách otevřeným oceánem jim k orientaci slouží magnetické pole Země.

Tragédie na pláži: Této velrybě už není pomociTragédie na pláži: Této velrybě už není pomoci

Magnetická mapa

Magnetické pole Země není všude stejné, někde je silnější, jinde slabší. Tyto nepravidelnosti slouží kytovcům jako mapa. Podle síly magnetického pole poznají, kde jsou a kam mají plout. "Zábradlím", které brání vorvaňům vplout do mělkého Severního moře je za normálních okolností pás magnetických anomálií, který se táhne podél norského pobřeží. Silné sluneční erupce ovšem magnetické pole Země mění. A právě na samém konci roku 2015 proběhly na Slunci krátce po sobě dvě prudké sluneční bouře.

Jaké případy "ztroskotání" kytovců se v poslední době staly a jak to souvisí se sluneční teorií? Dočtěte si článek na abicko.cz >>>

Jak je to v arabském světě s macho kulturou a co to znamená pro Evropu
Vědci vůbec poprvé pořídili snímky živočichů z hlubin u Antarktidy, výsledek je…

Zdena Martinová, abicko.cz


Klíčová slova: velryba, kytovec, příroda, moře



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,770
22,770
28,670
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější