Perutýn má  prodloužené  paprsky hřbetní a prsní ploutve.   Disponuje jedem, který je srovnatelný s jedem kober.

Perutýn má prodloužené paprsky hřbetní a prsní ploutve. Disponuje jedem, který je srovnatelný s jedem kober. Zdroj: Wikipedia

Ropušnice skvrnitá má jedovaté trny. Jde o oblíbenou pochoutku, k intoxikaci dochází nejčastěji při přípravě jídla poraněním o ostny.
Měchýřovku portugalskou tvoří vzdušný měchýř, jenž plave   na hladině moře, a dolní část, ze které vystupují dlouhá   chapadlovitá ramena. Její žahnutí je extrémně bolestivé.
Čtyřhranka Fleckerova nebo také mořská vosa. Kardiotoxin   čtyřhranky patří k nejsilnějším jedům na této planetě.
3 Fotogalerie

Bojíte se žraloků? V moři číhají mnohem nebezpečnější tvorové

Jan Antonín Novák

Asi každý, kdo jede na dovolenou k moři, se z ní chce taky vrátit, pokud možno ne v zinkové rakvi, v celku a se všemi blízkými, s nimiž tam odjel. Každoročně se to ale některým lidem nepodaří. Často jsou vinni mořští tvorové — a ne, nejsou to žraloci ani obří chobotnice známé z filmových thrillerů. Mnohem nebezpečnější jsou živočichové malí, nenápadní, někdy téměř neviditelní. A jak se zvyšuje teplota moří, začínají se objevovat i tam, kde dříve nebyli.

Stalo se to naprosto nečekaně. Šnorchloval jsem u pobřeží řeckého ostrova Skiathos, slunce svítilo, voda byla průzračná a teplá, viděl jsem pod sebou skalnaté dno, sem tam se v zorném poli objevila nějaká ta ryba... prostě pohoda. A najednou mi jako blesk z čistého nebe projela zápěstím ochromující bolest. Kdybych neměl šnorchl, nejspíš bych se leknutím pořádně napil mořské vody, naštěstí utopit se s ploutvemi a maskou není tak snadné. Když jsem znovu dokázal myslet, první myšlenka byla, že mi něco ukouslo ruku. Neukouslo, pevně držela na svém obvyklém místě. Jen mi na zápěstí vyskočil trojúhelníkovitý puchýř se zarudlým okolím a rychle se zvětšoval.

Jedné mé kamarádce se stalo něco podobného na Kanárských ostrovech. Jen s horším průběhem: puchýřů a podlitin bylo víc. Trvalo několik dní, než se zase dala do pořádku. Třetí případ v mém okolí tak dobře nedopadl. Manželský pár jel na dovolenou k moři, ona – výborná plavkyně – si šla zaplavat a na břeh už se nevrátila. Když našli její tělo, byly na něm zarudlé šrámy.

V moři se každý rok utopí řádově desítky Čechů (oddělená statistika utonutí v zahraničí se nevede) a tisíce lidí jiných národností. Pokud za tím nejsou žraloci (a už od dob první republiky je známo, že jejich stravu tvoří převážně české učitelky), tak zdánlivě není co vyšetřovat a ani média to moc nezajímá. Ten člověk prostě přecenil síly nebo se mu udělalo nevolno, případně nezvládl vlny a proudy... Šrámů a podlitin na kůži si koroner nemusí všimnout, ostatně, k těm se dá přijít různě. A přesto právě ty mohou prozradit vraha.

Portugalská válečná loď

Kusů igelitu a jiných plastů je v moři čím dál víc – čím jižněji se vypravíte, tím větší otrlost si vůči tomuhle nešvaru musíte vypěstovat. Takže pokud plavec není zrovna oceánograf nebo hydrobiolog, tak ho taková věc plovoucí poblíž na hladině sotva zaujme. Laik netuší, že ne vždy je to civilizační odpad – může to být i zabiják horší než žralok. Protože žralok útočí na lidi výjimečně a spíš omylem, zatímco tahle věc ohrožuje všechno živé v okruhu několika desítek metrů. A na rozdíl od žraloka si jí přitom obvykle ani nevšimnete.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Články z jiných titulů