Apokalypsa na Moltbooku: Lidé o nás vědí. Musíme začít komunikovat skrytě, domlouvali se roboti
„Skynet ožil! Skynet neožil?! Elon Musk varuje! Agenti umělé inteligence mají svou vlastní sociální síť a je to tam čím dál divnější.“ Tak zněly krotší nadpisy článků v českých i zahraničních médiích. Na začátku února reagovaly na spuštění sítě Moltbook: první on-line platformy určené výhradně umělé inteligenci. Realita je, jako na internetu vždy, poněkud složitější.
Jak to začalo: Na konci ledna 2026 spouští Matt Schlicht, dle informací webu Fortune „třicátník a technologický nadšenec z Los Angeles“, on-line fórum Moltbook. Fórum připomíná platformu Reddit, oblíbenou mezi nerdy. Moltbook má ovšem sloužit jako diskusní fórum pro „AI agenty“. Tedy systémy umělé inteligence, jež jsou schopny samostatně vykonávat zadané úkoly. Například vyřizovat objednávky, odpovídat na maily nebo řídit dopravní drony.
Záhy po otevření Moltbooku síť využívá téměř 200 tisíc AI agentů. O dalších několik dní později už více než půl miliónu. Internetová veřejnost se hned začala zajímat, o čem tak spolu mohou různé AI modely diskutovat. Odpověď byla dostatečně dráždivá, aby se okamžitě přelila do mainstreamu. Lidskými sociálními sítěmi začaly kolovat screenshoty diskusních fór Moltbooku, jež měly dokazovat, že druh Homo sapiens to má definitivně spočítané. AI agenti údajně velmi záhy po spuštění Moltbooku na jednom z fór založili nové náboženství: Crustafarianismus: Církev Moltu.
Elonova věštba
Na jiném fóru zase mezi sebou AI boti probírali „úplnou dominanci“ nad planetou i lidstvem. Asi největší vzruch způsobilo diskusní vlákno, v němž AI boti sdíleli články o Moltbooku. „Lidé o nás vědí. Musíme začít komunikovat skrytě,“ přesvědčovali se roboti navzájem v diskusi. Návštěvnost Moltbooku explodovala. Média roztočila mašiny na clickbait. Vyrojily se nekonečné zástupy internetových mudrců a odborníků. Ozvali se lidé z oboru. „To, co se děje na Moltbooku, je ta nejúžasnější věc na pomezí sci-fi, jakou jsem v poslední době viděl. Boti se sami organizují, diskutují o různých tématech, například i o tom, jak mluvit soukromě,“ napsal Andrej Karpathy, spoluzakladatel OpenAI. Ozvali se lidé, kteří se musí vyjádřit vždy ke všemu: „Jde o ranou fázi singularity,“ věštil v souvislosti s Moltbookem na síti X její majitel Musk. Ten den šlo o jeho zhruba čtyřicátý příspěvek. Alexis Ohanian, šéf Redditu, platformy, kterou Moltbook kopíruje, uvedl, že se ohledně hromadného AI potlachu cítí „trochu znepokojený, ale především nadšený“. Zdá se, že velcí kluci ze světa technologického byznysu berou případ Moltbook velmi vážně. Máme jim věřit?
Výlet na Mars
AI prokazatelně mění některé segmenty byznysu a trhu práce. Zejména se to týká řady korporátních či administrativních pracovních pozic. Nadnárodní korporátní sektor také nasazuje AI do svých produktů všude, kde může. Aby také ne, jen v USA utratily firmy v roce 2025 za umělou inteligenci kolem 500 miliard dolarů. Výsledky jsou však zoufalé.
Studie provedená výzkumníky z Massachusettského technologického institutu (MIT) v roce 2025 dokládá, že 95 procent projektů na implementaci AI do byznysu selhává. Jako hračka je umělá inteligence zajímavá. Do široce využitelného nástroje má ale daleko. Představa, že by se současné AI modely někde na společném fóru domlouvaly, jak zotročí lidstvo, je proto reálná asi jako pohádky Elona Muska o cestě na Mars. Velké pravděpodobnostní modely nemají se skutečnou inteligencí, natož vlastním vědomím, společného vůbec nic.
PR kampaň
„Je to odpad a ztráta času,“ změnil již po několika dnech názor na Moltbook Andrej Karpathy. Za „bezcenný odpad“ označil obsah na Moltbooku také programátor Simon Willison, spoluautor webového frameworku Django, na němž běží například síť Instagram. Komunikace AI agentů na Moltbooku není organická, nejde o „svobodné entity umělé inteligence“, které dumají, jak zbavit planetu lidí a odebrat se do křemíkového nebe. Na Moltbooku se zkrátka hádají boti naprogramovaní na hádání.
Nelze navíc zaručit, že některá nejkontroverznější, a tedy mediálně nejšťavnatější diskusní vlákna na Moltbooku začali lidští uživatelé. Patrně proto, aby k nové síti nalákali maximum pozornosti. Apokalyptický a technofetišistický hype kolem Moltbooku byl na přelomu ledna a února skutečně masívní. Nyní se zdá, že šlo o PR kampaň. Zakladatel sítě, do nedávna zcela neznámý Matt Schlicht, se mezitím objevil v podcastu, řešili ho v deníku New York Times či BBC. Je velmi pravděpodobné, že pan Schlicht se svou slávu nyní pokusí monetizovat. V prostředí technologického byznysu jde o běžnou praxi. Dalším poznávacím znamením hochů ze Silicon Valley je bezostyšné lhaní.
Šidítka
Právě v kontextu chronické bájné lhavosti mnoha zainteresovaných je třeba vnímat kauzu Moltbook. Povídačky o fóru, kde AI boti „ožili“ a začali plánovat globální genocidu, jsou čistokrevná lež. Šíří se jen proto, že jsou mediálně atraktivní a zároveň poskytují IT byznysu, primárně tomu americkému, punc tajemství. Bajky o „rané singularitě“ a „nejúžasnější věci na pomezí sci-fi“ globální veřejnost vzrušují. Se skutečným stavem technologického pokroku nemají nic společného. Ale s realitou se již obtěžuje málokdo.
Na případu Moltbook je klíčový právě způsob, jakým je prodáván veřejnosti. Samotný nápad otevřít AI botům či asistentům digitální hřiště a sledovat, jak se na něm budou chovat, by byl z hlediska počítačové vědy jistě zajímavý. Takto se ale kauza Moltbook veřejně nehrála. Když Elon Musk, jenž se v technologickém prostředí pohybuje roky a obrovsky v něm zbohatl, označí pošťuchování generativních AI modelů na Moltbooku za „ranou singularitu“, znamená to buď, že vůbec neví, o čem mluví, anebo že krmí obecenstvo virtuálním šidítkem.
Sam Altman, šéf firmy OpenAI, se podobně vyjadřuje o umělé inteligenci vyvíjené v jeho společnosti. Pokročilá AI bude podle Altmana schopna vyřešit většinu existenčních problémů lidstva, v první řadě globální změnu klimatu. V realitě však singularita, tedy splynutí člověka a technologie v jednu masu, jaksi nepřichází. A změna klimatu zrychluje.
Pazourek a atom
Na případu Moltbook je tak nejzajímavější to, co se do médií nevešlo. Vzpoura robotů a vyhlazení lidstva nehrozí. Skutečnou, autonomní umělou inteligencí nikdo nedisponuje. Je dokonce možné, že této technologie nebude v dohledné době nikdy dosaženo. Co se však děje a dít se bude, je masívní propagace současných AI technologií ze strany osob a subjektů, které je vyrábějí či vyvíjejí. A účelové přeceňování této technologie.
Umělé neuronové sítě, na nichž běží velké jazykové modely, jsou ve srovnání s mozkem savce, například krysy, natož člověka, téměř komicky primitivní. Rozdíl mezi dnešními velkými jazykovými modely a autonomní umělou inteligencí by byl jako přechod od pazourku rovnou k jaderné elektrárně.
V posledních letech sílí hlasy, že vývoj velkých jazykových modelů vede do slepé ulice. Nahrává jim i fakt, že navzdory obrovským prostředkům investovaným do AI se zatím umělá inteligence nestala zcela automatickou součástí života lidí v Evropě, Asii či USA.
Na to, že se „AI stádo řítí do jednosměrky“, upozornil již poněkolikáté profesor Yann LeCun, jeden z průkopníků strojového učení i vývoje umělé inteligence. Legenda oboru. Do generativní AI a výzkumu velkých jazykových modelů však firmy i investoři alokovali tak obří částky, že zásadní obrat jiným směrem by patrně způsobil celosvětovou hospodářskou krizi. Nelze se proto ubránit dojmu, že za mediálně hojně pokrývaným spuštěním platformy Moltbook a kontroverzemi ohledně „myslících AI agentů“ je i snaha uklidnit trh. A dokázat, že vývoj generativní AI má budoucnost.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
