Mozek v misce: Uměle pěstované shluky neuronů slouží hlavně k výzkumu onemocnění mozku. Už teď své stvořitele překvapují
Mozek, jenž myslí ve zkumavce, je běžná věc — ale zatím jen ve sci-fi, kde to ještě ke všemu obvykle nedopadne dobře. Vědci však něco takového už nějaký čas zkoušejí ve skutečnosti. Na rozdíl od sci-fi ovšem nejde o to, stvořit monstrum, které zničí svět. Uměle pěstované shluky neuronů slouží hlavně k výzkumu onemocnění mozku, ale nechybějí ani snahy vytvořit z nich „myslící“ procesory a počítače. A už teď své stvořitele překvapují.
„Věřím, že jednoho dne vzniknou datová centra, v nichž budou místo klasických serverů živé počítače, jež umějí používat obdobné postupy učení, jaké dnes předvádí umělá inteligence,“ říká Fred Jordan, spoluzakladatel švýcarské biotechnologické společnosti FinalSpark. „Na rozdíl od současných počítačů k tomu ale budou potřebovat jen zlomek energie.“
„Tohle je teprve začátek,“ hodnotí stav vývoje procesorů složených z živých neuronů Hon Weng Chong ze start-upu Cortical Labs. „Je to úplně nové panenské území. Chceme, aby se k nám přidalo víc lidí a aby systém, který jsme vytvořili, využili ke zkoumání této zatím neznámé pevniny. Nestane se vám každý den, že se ráno probudíte a můžete vytvářet úplně nový vědní obor.“
Většina odborníků se zatím domnívá, že neuronové organoidy křemíkovou technologii nikdy nenahradí, spíš se budou navzájem doplňovat. Ani si nemyslí, že by umělé mozky dosáhly výkonů lidské inteligence.
Ale někteří si tak jistí nejsou.
Jak opít Frankensteinovu příšeru
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
