Henri Lhote u pravěké skalní obrazárny v saharské poušti

Henri Lhote u pravěké skalní obrazárny v saharské poušti Zdroj: Wikipedia

Paradoxně z dnes vyprahlé pouště pocházejí i jedny z nejstarších zobrazení lodí
Henri Lhote ze Sahary přivezl fotografie pravěkých kreseb, na nichž byly postavy oděné v něčem, co silně připomínalo kosmické skafandry
2 Fotogalerie

Moře na Sahaře: Dnes jenom vyprahlá poušť, ale pocházejí odtud jedny z nejstarších vyobrazení lodí

Jan A. Novák

Sahara. Nic než písek, kamení a prach, kterého je tolik, že ho vítr občas zanese až k nám. Místo stejně nepřátelské jako polární krajiny, jen s tím rozdílem, že tu nezabíjí mráz, ale žízeň a horko. A přece tady ještě nedávno tekly řeky a pásla se stáda zvířat. Sahara názorně předvádí, že klima se měnilo, mění a měnit bude. A že věřit v jeho stálost je nebezpečný klam.

Porucha motoru nebo kola po osy zahrabaná v písku. Ve dne vražedné horko, v noci mráz, pomoc nikde. Šílenství je stále blíž. Nakonec vypijete i vodu z chladiče a pak už jen čekáte na smrt, která celou tu dobu číhala poblíž...

Tak popisovaly cestopisy tragické konce mnoha pokusů o překonání Sahary ještě v první polovině minulého století.

Na počátku šedesátých let téhož století francouzský etnograf a cestovatel Henri Lhote (1903–1991) ale napsal: „Uprostřed nesmírných písečných plání našel jsem tábořiště rybářů, obrovské hromady rybích kostí, kosti hrochů a slonů, (...) skvostné kostěné harpuny, ostré šípové hroty z pazourku a závaží k rybářským sítím. Nejstarší z nálezů, například pozůstatky po rybářích v Admerském ergu, pocházejí určitě z dob před statisíci let, kdežto nejmladším nebude víc než čtyři až pět tisíc let. Vodní ráz zvířeny jasně převládá a nasvědčuje velmi vlhkému prostředí se stálými vodními toky...“

Země Velkého marťanského boha

Henri Lhote nebyl první badatel, který si všiml, že na dnes vyprahlé saharské poušti kdysi lidé lovili ryby. Teprve jeho objevy však zaujaly veřejnost, ačkoliv nejdřív z poněkud kuriózního důvodu. Tou dobou velmoci soutěžily, která jako první pošle člověka do vesmíru, a Henri Lhote ze Sahary přivezl fotografie pravěkých kreseb, na nichž byly postavy oděné v něčem, co silně připomínalo kosmické skafandry. Jednu z nich dokonce nazval Velký marťanský bůh – a působí opravdu děsivě: šestimetrová bytost má místo hlavy velkou kouli opatřenou na temeni jakýmisi štěrbinami, zatímco jediné oko nezúčastněně zírá zprostředka obličeje... Další tvorové ze saharských skalních obrazáren zase mají na „helmách“ konstrukce připomínající antény nebo se vznášejí jakoby ve stavu beztíže...

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!