Zvolání „Země na obzoru!“ už se ze strážních košů plachetnic dávno neozývá, protože na Zemi není co objevovat – ale mohlo by znít v řídících střediscích některých teleskopů. Planet u jiných hvězd bylo v posledních desetiletích objeveno tisíce, ale svatým grálem jejich hledačů jsou světy podobné tomu našemu, někdy také označované jako Země 2.0.
„Jestli jsme ve vesmíru sami, tak je to neskutečné plýtvání místem,“ pronesl kdysi známý americký astronom, spisovatel a popularizátor vědy Carl Sagan, mimo jiné autor sci-fi románu o setkání s vyspělou civilizací, jenž se stal předlohou kultovního Zemeckisova filmu Kontakt s Jodie Fosterovou v hlavní roli. Kromě vědecké zvědavosti ale má hledání Zemi podobných světů i praktické důvody. Zdaleka přitom nejde jen o možnosti kosmické expanze a stěhování lidstva, které je otázkou vzdálené budoucnosti.
„Musíme zjistit, co tam je, dřív než to, co tam je, najde nás,“ říkají ti, kteří nevěří, že kosmické civilizace jsou jen přátelské. Geniální fyzik Stephen Hawking to v posledních letech svého života opakovaně říkal přímo: „Jestli nás objeví a budou vyspělejší než my, dopadneme jako Indiáni po připlutí Kolumba do Ameriky.“
Víc optimismu v sobě našla popularizátorka vědy a manželka Carla Sagana Ann Druyanová: „Věřím, že takové civilizace jsou vyspělejší než my nejen technologicky, ale i úctou k životu.“
Buď jak buď, většina zatím nalezených exoplanet se Zemi vůbec nepodobá a jsou zajímavé jen z vědeckého hlediska. Ale výjimky tu existují – a některé z nich mají možná pro budoucnost lidstva zásadní význam.
Krutá obyvatelná zóna
Poprvé byl objev planety u jiné hvězdy potvrzen roku 1992. K 1. únoru letošního roku je jich známo už 5606. Vědci soudí, že v naší Galaxii s 200 miliardami hvězd je 11 miliard potenciálně obyvatelných planet. Tedy dost na to, abychom začali věřit, že někde tam nahoře je i svět podobný našemu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
