Češi vs. koronavirus. Co o nás vypovídá první průzkum dělaný v karanténě? | Reflex.cz
nahoru

Češi vs. koronavirus. Co o nás vypovídá první průzkum dělaný v karanténě?

Martin Bartkovský20. března 2020 • 13:40
Češi vs. koronavirus. Co o nás vypovídá první průzkum dělaný v karanténě?
foto: Nguyen Phuong Thao

Netradiční doba si žádá netradiční přístup. Tím se řídí i ve výzkumné agentuře Behavio, která v době koronavirové karantény udělala mezi Čechy výzkum. Co o nás prozradila data? Co si myslíme o nařízeních vlády, chráníme si ústa a jak důvěřujeme současným politikům? Nejen to vám prozradí první český průzkum z karantény, který najdete v článku.

“Situace se rychle mění a s ní i potřeby lidí. Proto jsme výzkum provedli včera v řádu několika hodin. Zajímá nás, jak lidé prožívají karanténu, jak se cítí a jestli mají dostatek informací. To jsou klíčové informace pro úřady a vládu, aby věděli, jak lidem pomoci. Firmy zase řeší, jak v nových podmínkách fungovat. Například pro jednoho klienta nyní designujeme výzkum, který má odhalit potenciál nových příležitostí místo zrušených akcí a festivalů. Data jsou prostě v této době potřebná víc než kdy jindy” uvedl Vojtěch Prokeš, sociolog a ředitel výzkumu Behavio.

A co výzkum odhalil? Pouze 30 % populace má k dispozici koupené roušky či respirátory. Polovina lidí si zakrývá ústa rouškami vyrobenými podomácku, dalších 13 % používá jen šálu nebo kapesník a 8 % nepoužívá nic. Právě nedostatek roušek a respirátorů patří mezi nejčastější důvody kritiky vlády.

Hodnocení vlády

Většina lidí si myslí, že vláda situaci zvládá dobře (62 %), přičemž 16 % je hodnotí přímo skvěle a 46 % má drobné výhrady. Naproti tomu 36 % Čechů to ale vidí jinak. Vláda to podle nich buď nezvládá vůbec, nebo s velkými problémy. Kritičtí jsou zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé. Mezi nejčastější důvody nespokojenosti patří nedostatek roušek a vybavení, pocit, že jim vláda neustále lže a obrací situaci ve svoje PR. Zaznívá také silná nedůvěra k osobě premiéra Andreje Babiše.

Muži jsou v hodnocení vlády přísnější (42 % mužů si myslí, že to nezvládá vs. 31 % žen). Nejkritičtější jsou lidé ve věku 25-35 let, jinak se to tolik napříč věkem neliší. Voliči ANO nemají moc výhrady. Naopak kritičtí jsou voliči Pirátů (53 % si myslí, že to vláda nezvládá) i ODS (55 % si myslí, že to nezvládá). Kritická je také Praha, které si situace dotýká bezprostředně (55 %).

Názory na jednotlivá opatření

Lidi nejvíc schvalují zavření hranic (93 % souhlasí), povinností mít zakrytá ústa a nos na veřejnosti (92 %) a uzavřením škol (89 %). Dál jsou srozuměni s omezením pohybu (84 %), uzavřením obchodů (71 %). Polovina souhlasí s otevírací dobou 10-12 hod. vymezenou pro starší lidi 65+ (57 %).

Nejčastěji nesouhlasí s otevírací dobou jen pro lidi 65+ (27 %) a uzavřením obchodů (18 %). 18 % voličů ODS (2017) nesouhlasí s omezením pohybu. (Piráti 7 %, ANO 10 %).

Ekomonické dopady

V produktivním věku nejsou velké rozdíly v tom, jak se krize dotýká zdroje příjmů. Neukazuje se tedy zatím, že by například mileniálové měli lepší podmínky adaptace, než generace nad nimi. Až 13 % lidí už teď zažívá výrazný výpadek příjmu. Další třetina (31 %) výrazný výpadek očekává, 45 % odhaduje, že bude žít z měsíce na měsíc a 17 % odhaduje, že bude mít vážné finanční problémy v budoucnu, například nedokážou splácet dluhy, hypotéku. Jen pětiny se podle jejich aktuálního odhadu omezení finančně nedotknou.

Velké obavy mají živnostníci a majitelé firem, více než polovina z nich (52 %) očekává nebo už zažívá výrazný výpadek příjmů. (Pouze 10 % z nich tvrdí, že se jich současné dění vůbec nedotkne).

Práce

Do práce stále fyzicky dochází 40 % populace. Jen 18 % pracuje z domova. 15 % je doma a nemůže pracovat, například jsou na neschopence či nemocní (ne nutně s koronavirem). Už teď přišla o práci kvůli koronaviru 3 % lidí.

V Praze je na home office 36 % lidí. Přímo do práce stále v metropoli chodí 30 % zaměstnanců. Další kraje, kde větší počet lidí pracuje z domova, jsou Pardubický (28 %) a Jihočeský (26 %).

Očekávané doba trvání nouzového stavu

Čtvrtina lidí si myslí, že nouzový stav bude trvat déle než dva měsíce.  Dalších 44 % si myslí, že měsíc až dva. Třetina lidí ve věku 55+ si myslí, že nouzový stav bude trvat déle než dva měsíce. Strach souvisí s tím, jak optimisticky či naopak pesimisticky lidé vnímají délku nouzových opatření. Ti, kteří jsou více nervózní, očekávat obecně delší trvání tohoto období.

Pomoc ostatním

Dobrou zprávou je, že se lidé snaží pomáhat a to celá polovina populace. 19 % nabídlo pomoc sousedům, 18 % šije a rozdává roušky, lidé se také hlásí jako dobrovolníci (nejčastěji mladí ve věku 18-24 let) či posílají finanční dary neziskovým organizacím.

Jak tráví čas v karanténě

V porovnání se svým životem před omezeními se lidé víc věnují těmto činnostem: 49 % lidí tráví víc času sledováním TV, filmů a obecně videa. 40 % uklízí, 38 % se věnuje rodině, 31 % přemýšlí o životě, 25 % čte, 22 % chodí do přírody, 20 % víc pracuje, 19 % hraje na PC.

V otevřené otázce pak velmi často zaznívaly nejrůznější domácí opravy, kutilské počiny a péče o zahradu. Lidé také našli čas na sebevzdělávání a často se zlepšují v cizích jazycích.

Co lidem chybí

K vážnějším výpadkům v zásobování samozřejmě patří roušky a materiál na jejich domácí výrobu, respirátory, desinfekce. Lidé ale také ve zvýšené míře poptávají doplňky stravy, především vitamíny.

K některým způsobům trávení volného času doma ale také chybí pomůcky. Češi často zmiňovali, že by ocenili nářadí, stavební materiál, sazenice a obecně řečeno věci, které by normálně koupili v hobby marketech. Rovněž rotopedy, běhací pásy a sportovní pomůcky jsou v mnoha domácnostech nedostatkovým zbožím. Zaznívají stesky na přerostlé vlasy a potřebu navštívit kadeřníka a podobných zkrášlovacích služeb. Lidem, zejména tedy ženám, by potěšilo zajít si na takové ty nákupy “pro radost”, něco pěkného na sebe i pro děti, ale i maličkosti jako třeba šátek nebo zákusek. A nebyli bychom Češi, kdyby nám nechybělo čepované pivo. Hospody se nemůže dočkat 22 % lidí. Nejčastěji ale v izolaci lidem schází jiní lidé - rodina, přátelé a dokonce i kolegové.

O výzkumu

Kvalitativní online výzkum, reprezentativní vzorek 1000 pro českou online populaci. Podle kvót na pohlaví, věk, vzdělání, příjem, velikost obce, ekonomické aktivity a volebního chování z parlamentních voleb roku 2017. Sběr dat 19. března 15:00 – 20. března 09:00. Informace byly nahrány do interaktivního online datového nástroje Atlas Čechů, který je zadarmo a bez registrace.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější