Stíhačky F-16 pro Ukrajinu se dlouho jevily jako nereálný slib, nakonec to s nimi dopadne jako s tanky Leopard – budou. Pomalu se rýsují budoucí obrysy dodávek, jen to s nimi bude složitější kvůli náročnému přeškolení pilotů, stíhačka přeci jen není tank. Jak dlouho může výcvik trvat a kdy nakonec Ukrajina stíhačky dostane?
Ukrajinské stíhačky bývá na nebi vidět a slyšet výhradně v malých výškách, někdy doslova lízajících vrcholky stromů. Po dnech a týdnech války, kdy se Rusové odvážili létat nad územím protivníka a utrpěli převážně díky ručním protiletadlových systémům těžké ztráty, se nasazení letectva postupně ustálilo v pevně daných mantinelech – létá se zpravidla za frontou a přibližuje se k ní nanejvýš na vzdálenost odpalu neřízených raket, tedy asi tři kilometry.
Obě strany limitují zejména prostředky protivzdušné obrany. Riziko sestřelení při bojovém letu za frontou se blíží sto procentům, poblíž fronty roste adekvátně se vzdáleností k linii dotyku. Na rozdíl od jiných konfliktů, zejména třeba bombardování Jugoslávie v roce 1999, ale i třeba válek v Afghánistánu a Iráku, je role letectva omezená. Více se využívají rakety, drony a dělostřelectvo.
To ale neznamená, že letadla ještě své neřeknou, naopak jejich doba ještě může přijít, pokud se na ukrajinském nebi objeví moderní západní stroje. O konkrétní podobě nasazení se rozhoduje právě v těchto dnech.
Rusko má v letadlech převahu
Se stíhačkami to bylo podobně jako se západními tanky či protivzdušnými systémy Patriot. Zpočátku nechtěl nikdo na Západě ani slyšet, že by je mohla Ukrajina dostat, argumentovalo se náročným výcvikem a obtížným logistickým zabezpečením. Ukázalo se ale, že technické problémy jdou překonat a posádky tanků Leopard 2 se dokázaly vycvičit za měsíc. U Patriotů to trvalo delší dobu, ale dva systémy na Ukrajině působí, a to úspěšně – sestřelují takřka sto procent raket, které míří na metropoli Kyjev.
Poměr sil u letectva vyznívá dnes výrazně pro Rusko. Podle portálu GlobalFirepower.com má Rusko 773 stíhaček oproti 69 v držení Ukrajiny, přičemž podle časopisu Air and Space Magazine bylo na ukrajinské straně 60 a na ruské 70 strojů ztraceno. Kvůli protivzdušné obraně Ukrajiny nemůže Rusko plně svého potenciálu využít, na druhou stranu má výhodu ve větším množství sofistikovanějších letounů, jako je třeba Su-30, které nedovolují ukrajinskému letectvu nanejvýš s MiGy-29 či Su-27, tedy letadly o generaci staršími, být tak aktivní, jak by potřebovalo.
Ukrajinci chrání nebe díky protivzdušné obraně, například takto sestřelili ruská letadla v hloubi ukrajinského území. Nejde ale zrovna o nejefektivnější způsob, raketa vystřelená systémem Patriot je drahá, a navíc s každým výstřelem lze postavení systému snadněji odhalit.
Ideální by pro Ukrajinu byly americké stroje F-16, které vyrábí firma Lockheed Martin. Na světě jich je kolem 3000, a to v 25 zemích včetně USA. V Evropě je mají Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko a Turecko, objednalo si je i Slovensko. Američané je ale poskytnout dlouho odmítali a vlastně odmítají doposud, nabídly se k tomu ale Británie spolu s Nizozemskem či třeba Dánsko nebo částečně i Polsko. Jde v podstatě jen o to, zajistit přeškolení pilotů i pozemního personálu, stejně jako logistické podmínky pro fungování letadel.
Přeškolení – hlavně angličtina
Největším oříškem bude právě přeškolení pilotů, kteří musí zvládnout přechod na techniku úplně jiné úrovně a filozofie. Jinými slovy, hýbání kniplem zůstává stejné, vše kolem se mění. K tomu je třeba absolvovat vše v angličtině a na přístrojích k určování výšky přejít z východní „metrové“ soustavy na západní ve stopách.
V čem takové přeškolení spočívá? V první fázi jde o teorii, kdy se letec učí v rámci možností takzvanou „materiální část“ letadla. Tedy musí vědět, z čeho se skládá motor a jak funguje, řízení, elektrická část, palubní avionika, radiostanice, navigace, zbraňové systémy a software. Musí se naučit poslepu orientovat v kokpitu a teoreticky zvládnout všechny postupy, když dojde k poruše nebo mimořádné události. Musí mimo jiné i umět katapultovat se z letadla. To vše je u amerických strojů úplně odlišné než u těch sovětských.
Ve druhé fázi přichází na řadu simulátor, bez reálných letů to ale nejde. Každý letec by před tím měl dokonale zvládnout jazyk jednak pro učení se materiální části, pak pro komunikaci ve vzduchu. Tady se ale dají manuály přeložit a komunikovat v rodném jazyce. Kde se ale angličtina odpustit nedá, je kokpit, protože ten je označený anglicky a převádět ho do ukrajinštiny či ruštiny je technicky velmi náročná, ne-li nemožná záležitost. A je dost dobře jasné, že na frontě, odkud piloti na přeškolení přicházejí, asi na angličtinu není úplně čas ani nálada.
Aby byli piloti na frontě co platní, musí zvládnout nejen s letadlem vzlétnout a přistát, ale také létat ve skupinách, odpalovat munici a plnit bojové úkoly. V mírových dobách se do této úrovně letec dostává za několik let, tady lze výcvik zhustit maximálně do měsíců.
„Naučit se odstartovat a přistát nebo letět z bodu A do bodu B trvá pár týdnů, naučit se bojovat nebo střílet rakety vezme kolem šesti měsíců,“ řekl časopisu Air Force Magazine mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat. Podle něj už je pro výcvik k dispozici přinejmenším 30 pilotů s jazykovými schopnostmi. Pro začátek se tak uvažuje o tom, že Ukrajina přeškolí personál pro zhruba dvě letky, každá po 12 strojích.
K ofenzivě je nečekejte
Bude třeba také najít pro F-16 vhodné místo dislokace tak, aby je Rusko nerozstřílelo svými raketami, plus zajistit logistiku a opravy. U tanků se to však daří, a tak by to mohlo jít taky u letecké techniky.
Kromě toho se uvažuje i o dalších typech kurzů, například výcviku pilotů u adeptů s různými zkušenostmi s létáním včetně minimálních. Vycvičit bude třeba i pozemní personál, u těch nejkvalifikovanějších profesí jako techniků přes drak, software či elektroniku to zabere možná stejnou dobu jako v případě pilotů.
Ukrajinští vojáci předpokládali, že by je západní stíhačky mohly podpořit už v očekávaném útoku na ruské pozice. K tomu ale zcela určitě nedojde. „F-16 pro jsou dlouhodobým závazkem pomoci pro Ukrajinu, pro nadcházející ofenzivu nejsou aktuální,“ konstatoval mluvčí Pentagonu Patrick S. Ryder. Vzhledem k tomu, že letadla není třeba vyrobit, ale dají se vzít z rezerv či od jednotek, nemusí být doba dodání extra dlouhá, i když stroje bude třeba asi mírně upravit. Dodávka F-16 se tak jeví reálná zhruba od 9 do 15 měsíců, možná to potrvá i déle.
