Není to tak dlouho, co v Dole Rožná I v podzemí pod Bukovem ještě pracovali horníci. Teď je na místě, kde se těžil uran, výzkumné pracoviště. Půl kilometru pod zemí vědci provádějí testy pro budoucí hlubinné úložiště jaderného odpadu. Jak se v takové hloubce pracuje? A co jinak nevyužívaný důl čeká dál? Do podzemí Vysočiny jsme se vydali v aktuálním díle UrbeXu.
Přes 65 let se v dole pod Bukovem těžila uranová ruda, provoz důl ukončil až v roce 2017. Byl posledním uranovým dolem v ČR a nejdéle provozovaným dolem tohoto typu v Evropě. Horníky poté vystřídali vědci, výzkumné pracoviště ve 12. patře dolu bude v provozu tak dlouho, dokud nezjistí všechny informace potřebné k vybudování úložiště pro jaderný odpad. Podle aktuálních plánů zhruba do roku 2035. Poté bude důl zatopen.
„Největší těžby tu byly v roce 1964, kdy bylo vytěženo nějakých 700 tisíc uranové rudy. Do roku 1990 byla průměrná produkce 400 tun a potom postupně klesala, popisuje náměstek ředitele pro hornické práce o. z. GEAM Pavel Vinkler. „Právě tato část bývalého uranového dolu Rožná je jakýmsi ekvivalentem toho, co nás jednou v hlubinném úložišti může potkat. Jsme v horninách, které jsou pevné a jsou nesmírně stabilní,” říká ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Lukáš Vondrovic.
