Praha je přetížená turismem, bere jí byty i historické bohatství. Co s tím?
Jak se popasovat s turistickou zátěží, to už řeší i Praha. Celé domy na Airbnb, město plné rozluček se svobodou, falešné české kultury a vynalézavých podvodníků. Známý obrázek Prahy z posledních let, kdy přivítala i přes osm miliónů turistů ročně. V metropoli se povedla dílčí zlepšení v soužití města s cestovním ruchem, magistrát má ale velmi omezené karty.
Do Prahy jezdí stále méně turistů než do mimořádně přetížené Barcelony či Amsterdamu, ale více než do Vídně a Budapešti. Praha má navíc některé specifické nevýhody – především poměrně malé historické centrum, kde se turismus obrovsky koncentruje. Dále v určitém smyslu doplácí i na konkurenční výhody České republiky, jako je levné a dobré pivo a poměrně vysoká bezpečnost.
Jak už ho popsal kolega Kryštof Pavelka, i Praha má svůj „vysněný“ druh turisty, který městu hodně dá a málo mu toho vezme. Mluví o něm i současná magistrátní koalice ve svém programovém prohlášení: „Budeme pokračovat v orientaci na sofistikovanou a bonitní klientelu a rozvíjet kampaně k omezení negativních dopadů cestovního ruchu.“ Jinými slovy, místo pověstných partiček mladých turistů s cílem vypít co nejvíc plzně a projet Prahu na sdílených koloběžkách si město přeje bohaté turisty, kteří přijedou třeba za kulturou nebo do pražských michelinských restaurací. Ostatně k tomuhle typu turismu směřuje i aktuálně připravovaný projekt Vltavské filharmonie. Praha má dle prohlášení také „kompenzovat negativní vlivy overtourismu a investovat do rozvoje udržitelného, kulturního a kongresového cestovního ruchu“.
Centrum po přerodu
Jenže jak něco takového zařídit? Centrum města už pohltil byznys spojený s lacinou a méně kultivovanou turistikou. Obrazem centra Prahy jsou dnes thajské masáže a trdelník se zmrzlinou a město nemá mnoho nástrojů na tom něco změnit, protože tito podnikatelé si zpravidla nepronajímají městské prostory, ale soukromé. Praha už dlouho chce alespoň zregulovat krátkodobé ubytování typu Airbnb, jenže k tomu jí poslanci stále nechtějí dát pravomoci. Jedna z mála věcí, jež město mohlo změnit samo o sobě, byl fenomén pivních kol, která magistrát už zakázal vyhláškou.
Právě Airbnb je často spojovan s vylidňováním centra Prahy. Momentálně je na něm aktivních skoro devět tisíc nabídek bytů v Praze, a to nepočítáme další stovky či tisíce bytů na platformě Booking.com. Přes 80 % nabídek provozují hostitelé, kteří mají vícero bytů. Typicky jde o zprostředkovatelské agentury, jež spravují portfolio bytů a zajišťují jejich úklid – nehlásí se však k žádné odpovědnosti za to, co se v bytech děje, takže třeba rušení nočního klidu je u těchto bytů téměř neřešitelné. Policisté můžou zkoušet dát turistům pokutu, ti je však nemusí ani pustit do bytu (kvůli nočnímu hluku nemá policie právo vstoupit do bytu násilím).
Takoví velcí zprostředkovatelé běžně vlastní i celé domy, z nichž vystěhovali někdejší nájemníky, a komplet je transformovali na nezkolaudované hotely. Přes 10 % bytů na Praze 1 tvoří právě Airbnb, což přispívá k vylidňování této městské části. Počet stálých obyvatel Prahy 1 klesl mezi lety 2003 a 2023 skoro o třetinu – ze 33 150 na 22 382. Toto nepřímé vyhánění rezidentů z centra do jiných čtvrtí samozřejmě zhoršuje i pražskou krizi dostupnosti bydlení, která patří k nejhorším v Evropě.
I v rámci omezených možností daných pravomocemi samosprávy Praha v posledních letech některé nešvary omezila. „Například se jedná o zákaz pub crawls mezi 10.–6. hodinou ranní, dále byla přijata v březnu tohoto roku
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
