Děkujeme, nejezděte. Nadměrný turismus devastuje oblíbené destinace, ty ale bez výletníků strádají
Minulý rok v červenci prošla ulicemi města Palma de Mallorca padesátitisícová demonstrace. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „Náš ostrov není na prodej”, „Váš ráj je naše noční můra”, či „Mallorčané na prvním místě.” Místní obyvatelé také zablokovali dvě nejoblíbenější pláže ostrova v zátokách Caló des Moro a St. Rapita. Podobný odpor proti návalu turistů již delší dobu rezonuje v Barceloně, počty návštěvníků připlouvajících výletními trajekty reguluje Dubrovník, turistické poplatky zvyšují Benátky. Blíží se v Evropě konec masové turistiky?
Příručka pro obce vydaná Katedrou geografie liberecké Technické univerzity definuje overturimus takto: „Projevuje se překročením kapacity únosnosti daného místa kvůli intenzívnímu cestovnímu ruchu. Ať už jde o místní komunikace, spoje veřejné dopravy, parkoviště, turistické stezky, skalní vyhlídky, kulturní památky, parky, či okolí vodních ploch – každé místo má určitou kapacitu, která když je překročena, dochází ke kolapsům. Pokud na silnicích kvůli velkému množství přijíždějících turistů vznikají dopravní zácpy, spoje veřejné dopravy jsou přeplněné, na turistických stezkách není k hnutí a v úzkých místech vznikají fronty apod., pak se jedná o overturismus.“
V Česku se tento fenomén typicky týká Prahy 1, Českého Krumlova a Sněžky, specificky tuzemskou záležitostí je pak nadměrný turismus na Vltavě během vodácké sezóny, kdy ovšem naprostou většinu návštěvníků netvoří cizinci, ale Češi. Česká republika má dle shody odborníků na cestovní ruch stále v oblasti příjezdové, přeshraniční turistiky značné rezervy a významnější protesty proti nadměrné turistice zatím Česko nezažilo. V západní Evropě je ovšem situace jiná.
Zejména obyvatelé oblíbených přímořských destinací tlačí na politiky a úřady, aby příval dovolenkářů podléhal regulaci. Má to ale háček. V mnoha oblastech Řecka, Španělska, Itálie a dalších destinací na turisty spoléhali tak dlouho, že cestovní ruch zde tvoří prakticky jediný zdroj obživy. Zavádění příliš restriktivních regulací, zvyšování turistických poplatků a další opatření vedou k situaci, že turisté nepřijedou. A následuje strmý ekonomický propad.
Případ Baleáry
Mallorca, Ibiza, Menorca a Formentera, souhrnně Baleárské souostroví, patří k nejvyhledávanějším dovolenkovým destinacím v Evropě a na světě vůbec. Spojilo se zde několik faktorů. Klasická letní turistika určená rodinám s dětmi, které vyhledávají týdenní či čtrnáctidenní pobyty v unifikovaných hotelových komplexech. Dále se především ostrov Mallorca stal oblíbenou destinací britských občanů ze střední a vyšší střední třídy, kteří si ostrov zvolili jako místo, kde stráví svou penzi. Začalo to již v 80. letech a trend nabral na síle v 90. letech minulého století. Důvody byly zřejmé: celoročně příznivé klima, výhodný směnný kurs britské libry vůči španělské pesetě (ta byla ve Španělsku definitivně nahrazena eurem 1. ledna 2002) a celkově výrazně nižší životní náklady než ve Velké Británii. A také nižší ceny nemovitostí.
Britští důchodci hromadně skupovali starší domky i byty, případně si na zakoupených pozemcích stavěli nové nemovitosti. Dnes je na Mallorce v provozu dvacet anglických škol a realitní kancelář Mallorca Properties, specializující se na prodej a zprostředkování nemovitostí na ostrově, odhaduje, že na Mallorce žije asi 50 000 stálých obyvatel, jejichž primárním jazykem je angličtina. Ostrov má necelý jeden milión obyvatel.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
