Inflace v září zrychlila na 4,9 procenta, dnes u nás patří k nejvyšším mezi zeměmi EU. Cenový šok způsobilo více faktorů, jež se sešly v nejméně příznivou dobu, kdy nabíhá ekonomika po covidové krizi. Lze něco dělat pro zmírnění inflačních tlaků?
Hlavní nástroje na zkrocení inflace má v rukou Česká národní banka (ČNB). K rychlému růstu cen podle ní nejvíce přispělo zdražování bydlení, stavebních prací, potravin, služeb, pohonných hmot a ve výhledu se výrazněji projeví ceny energií. Nedávno šlápla na brzdu zvýšením úrokových sazeb, patrně ne naposledy, ale účinky se projeví s jistým odstupem. ČNB očekává, že během příštího roku se inflace postupně zklidní a vrátí ke dvěma procentům.
Dopady koronakrize
Zdražování citelně ovlivňují dopady koronakrize. Významná část inflace je tažena nabídkovými šoky, tedy celosvětově pochroumaným řetězcem předprodukce, produkce, logistiky a distribuce. Přispěly k ní masívní injekce do ekonomik poškozených covidovými restrikcemi. Nyní odeznívají, ovšem rychlejší obnovení výroby brzdí nedostatek surovin a vhodně rozložených pracovních sil.
Významnou roli sehrává „zelené“ sociální inženýrství, uměle přiškrcující nabídku v době, kdy není dostatek energie. Jsou odpojovány uhelné elektrárny, skokově vzrostly ceny emisních povolenek a obnovitelné zdroje energie nemají očekávaný výkon. To vyvolává tlaky na vyšší spotřebu plynu, přičemž Evropa nemá dostatečně naplněné zásobníky.
V této době se projevuje nadměrná závislost Evropy na dovozu ruského plynu, kterou umocnilo vybudování plynovodu Nord Stream 2. Tento projekt bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, blízkého Putinova přítele, se dnes stává nástrojem nátlaku na evropské partnery, aby byl spuštěn co nejrychleji. Před jeho vydíracím potenciálem varovaly Spojené státy i Polsko, ale nebyly vyslyšeny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
